O osmiletá gymnázia v Praze je velký zájem. Míst je ale méně

26. únor 2015

„Osmiletá gymnázia jsou školami pro nadané, ale trochu berou studentům dětství," míní ředitel prestižního pražského Gymnázia Nad Alejí Jiří Benda. V pořadu Třináctka Plus jsme si s ním povídali o přijímacích zkouškách na střední školy, které proběhnou v dubnu. Přihlášky na dvě vybrané školy ale musí studenti poslat do 15. března.

Letos se spouští pilotní projekt pro přijímání studentů, který připravilo Ministerstvo školství. Prahy, která má daleko více studentů, než míst ve školách, se ale tolik, jako jiných krajů, kde je situace opačná, nedotýká.

Osmiletá gymnázia v Praze mají daleko méně míst pro studenty, než je zájem o ně, i když se občas stává, že na školách jsou děti, které na toto náročné studium nemají.

Šestiletá gymnázia v Praze jsou co do počtu zastoupená nejméně. „Jsou to vlastně školy, které své studenty po úvodních dvou letech připravují např. ke studiu v jiném jazyce či ke sportu," vysvětluje Jiří Benda.

Čtyřletých gymnázií je nejvíce a zhruba polovina z nich se přihlásila i k letošnímu pilotu přijímacího řízení.

O přijetí studenta na školu rozhoduje ředitel

Letos stále ještě platí, že o přijetí studenta na školu rozhoduje její ředitel. Jak to bude za rok, se zatím ještě přesně neví, chystají se i legislativní změny.

„Víte, já vždycky při přijímačkách vidím ty davy rodičů, kteří nazelenalí přecházejí před školou - a některým těm dětem je to vlastně úplně jedno. Vyplní půlku testu a pak jdou zkoumat školu - kde máme automaty na kávu, jak vypadá bufet. A ty testy je moc nezajímají. Ale pak je tu samozřejmě spousta dětí, které to zajímá velice. Je pravda, že jim trošičku bereme dětství, musejí si zvykat na systematickou práci. Ale na druhou stranu děti, které si čtou encyklopedie a vyčnívají ve třídách základních škol, ty jsou u nás většinou šťastné," říká v závěru našeho rozhovoru ředitel Gymnázia Nad Alejí Jiří Benda.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.