Julie Hrstková: Jak resort zdravotnictví objevil demografii
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo analýzu resortu a koncepci, tedy to, co je nutné udělat v dalších letech. Analýza v podstatě říká, že při současném vývoji demografie je stávající systém neudržitelný. Silné ročníky sester a lékařů budou odcházet do penze, a naopak nárůst seniorů bude vyžadovat vyšší nároky na všechny typy lékařské péče, přičemž některé obory budou vytíženy víc než jiné.
Řešením má být výrazné zvýšení efektivity ve zdravotnictví, důraz na prevenci, podpora páteřních nemocnic či zaměření na potřeby pacientů. Pojišťovny mají mít větší odpovědnost za dostupnost péče, stárnutí populace pak bude vyžadovat vyšší podíl péče na dálku, tedy rozvoj tzv. telemedicíny, ale také podporu péče v domácím prostředí, která je výrazně levnější než ta institucionální.
Čtěte také
Analýza je vskutku detailní, má včetně příloh několik set stran. Ve svých závěrech se nijak zásadně neliší od strategického rámce rozvoje péče o zdraví do roku 2030, kterou vyprodukovalo ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha a kterou v roce 2019 schválil tehdejší kabinet Andreje Babiše.
Problémem českého zdravotnictví není nedostatek studií, strategií nebo analytických materiálů. Ale – zdá se – záměrná ignorace skutečných problémů a odsouvání jejich řešení do nekonečna. Nebo do prvního průšvihu. Digitalizaci zastavila kauza elektronických knížek IZIP, které stály Všeobecnou zdravotní pojišťovnu dvě miliardy korun. Na to, že hygienické stanice jen stěží dokáží řešit něco jiného než špínu v pohostinství, ukázala nedávná pandemie koronaviru.
Dotace hodinek na běhání
Dlouhodobě nejjednodušším řešením problémů jsou peníze, které vláda z rozpočtu přidá tu nemocnicím, tu lékařům či sestrám, jindy zase dostanou víc zdravotní pojišťovny. To vše bez jakékoliv koncepce či tlaku na kvalitu a efektivitu zároveň a současně i bez touhy zpětně ověřit, k čemu nalití peněz skutečně vedlo. Jestli se zlepšila péče, nikdo doopravdy neví.
Čtěte také
Ano, tuzemské zdravotnictví se stejně jako řada dalších oblastí bude muset popasovat s obrovskou demografickou změnou. A na ni by se mělo připravit. Nicméně pouhé navýšení prostředků, ať už z kapes jednotlivců, nebo zprostředkovaně z daní, nemusí přinést očekávaný výsledek.
Už teď se ukazuje, že problémem není pouze nedostatek toho či onoho, ale neodpovídající rozdělení, a to jak podle profesí a zaměření, tak i podle geografického umístění.
Zdravotnictví dlouhodobě chybí data, která by ukázala, jaká prevence je efektivní, jak se využívá, které nemocnice jak léčí atd. Hodnocení jednotlivých výkonů zdravotními pojišťovnami, které vzniká zřejmě pod tíhou frustrace proplácení výkonů, jejichž výsledkem je smrt pacienta, není systémovým řešením.
Všichni politici, zejména jsou-li v opozici, rádi hovoří o nutnosti zreformovat zdravotnictví. Reálně se zdravotnictví posunuje k systému školství, kde nejlepší přístup k nejlepší výuce mají ti, kteří bydlí ve velkých městech a věnují vzdělávání péči a důraz. To samé začíná platit i pro zdravotnictví, na což mimo jiné ukazuje i delší délka dožití v blízkosti dobrých nemocnic.
Poslední studie ministerstva je skvělá. Pokud ale povede pouze k posílení prevence, která bude spočívat v dotaci hodinek na běhání pro ty, co už se o své zdraví tak jako tak starají, pak bude nejlepší na ni tiše zapomenout. Stejně jako se zapomnělo na všechny ostatní.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
