Akt o svobodě médií je spásná legislativa, hodnotí mediální expert
Svoboda médií se podle Evropské komise v řadě členských států EU zhoršuje. Receptem k nápravě má být nová unijní legislativa – Akt o svobodě médií, který je ve finální fázi schvalování. Podle mediálního experta Rekonstrukce státu Martina Luhana jde o svým způsobem spásnou legislativu. „Dává do ruky náboje občanské společnosti v zemích, kde svoboda médií trpí,“ tvrdí v novém vydání podcastu Bruselské chlebíčky.
Nová společná unijní pravidla by měla řešit hlavní hrozby, s nimiž se média potýkají: politické tlaky, ekonomické problémy či příliš velkou koncentraci v rukou jednoho majitele. Má mimo jiné bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje.
Opora pro občanskou společnost
Omezená bude ovšem vymahatelnost této legislativy. Podle Martina Luhana však Akt o svobodě médií přesto přinese výrazné zlepšení situace:
„I kdyby nám nedával nic jiného, i kdyby to unijní právo bylo zcela bezzubé vůči tomu, co se děje v jednotlivých zemích, tak dává oporu pro aktivitu občanské společnosti. A to myslím, není málo. Když mají nějakou oporu, tak mohou dosáhnout změn.“
Média budou mít nově povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, tedy i to, zda jsou přímo či nepřímo vlastněna státem, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Budou také muset informovat o prostředcích získaných z reklamy zadané státem a o státní finanční podpoře.
Prospěšný kompromis
Proti nové legislativě zejména zpočátku důrazně protestovala část vydavatelů. Argumentovali tím, že nová pravidla svobodu médií naopak omezí. S tím však Martin Luhan nesouhlasí. I kritika vydavatelů se podle něho mezitím částečně uklidnila.
Čtěte také
„Postoj vydavatelů a těch, na které se má vztahovat regulace, je defenzivní vůči jakékoli takovéto regulaci. To ostré odsouzení, ta ostrá reakce byla očekávaná. Předpokládám, že i politici ji očekávali. A dnes se ukazuje, že se dokázali shodnout na kompromisu, který bude jednoznačně média chránit a mediální pluralitě spíš prospívat,“ říká.
Jaké bude mít Akt o svobodě médií dopady na Česko? Co v něm chybí? A proč při vyjednávání členských států vyvolával spor zákaz špehování novinářů? Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.
Související
-
Dění v Bruselu je mnohem důležitější než to v Česku. Média to musí pochopit, říká Michal Půr
České předsednictví loni oživilo zájem médií o unijní politiku. S odstupem času se ale mnohé redakce zase vracejí k přehlížení zpráv z EU.
-
Věra Jourová: Média jako veřejný nepřítel? Vzdálenost mezi politikou a médii musí být co nejdelší
Evropská komise připravuje návrh mediálního zákona, jehož cílem by měla být větší svoboda veřejnoprávních médií. Co takzvaný akt o svobodě sdělovacích prostředků obsahuje?
-
Analytik: Není reálné, aby EU byla schopna předvídat dezinformace a zabránila jim, než se objeví
V rámci boje proti dezinformacím chce vláda stíhat jejich šiřitele a finančně podporovat média a organizace, které se je snaží potírat. Dají se fake news snadno prokázat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
