Zapálení kostela v Gutech bude projednávat Nejvyšší soud

11. únor 2019 19:57

Nejvyšší soud se vrátí k případu žhářského útoku na kostel v třineckých Gutech. Dovolání podal Jakub Hurník, který za pomoc k obecnému ohrožení dostal trest osm let vězení. Tresty zbývajících dvou žhářů zůstanou pravomocné.

„Mohu potvrdit, že jeden z odsouzených Jakub Hurník, který byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání osmi let, si podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Zbylí dva si dovolání nepodali,“ potvrdila mluvčí Krajského soudu v Ostravě Karin Kantorová.

Nejvyšší, devítiletý, trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, který zapálení kostela podle rozsudku vymyslel. O rok méně si za pomoc k obecnému ohrožení měl podle verdiktu soudu odpykat právě Jakub Hurník, který své komplice na místo dovezl. Hurník vinu odmítal a tvrdil, že netušil, proč je tam veze. Nejnižší trest (3,5 roku) si odpyká mladík, který se činu dopustil dva dny před dosažením plnoletosti. Právě on vylil hořlavinu a kostel zapálil.

Mladíci zapálili vzácný kostel z 16. století předloni v srpnu. Oheň způsobil škodu za více než 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná.

Požár zničil kostel v Gutech

Požár kostela v Gutech

  • Když 2. srpna 2017 shořel v třinecké části Guty dřevěný kostel Božího těla z 16. století, nejen památkáři byli v šoku. Velká část jeho vybavení totiž byla původní a byly v něm i obrazy z první poloviny 16. století.
  • Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s datem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství.
  • Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže.
Logo
autoři: mot , ako
Spustit audio

Související