Vysokoškolské vzdělání je pro naši společnost důležité. Třeba kvůli odolnosti a konkurenceschopnosti
Do školství by mělo jít od příštího roku o 30 miliard korun méně. Rektoři tvrdí, že české vysoké školství je dlouhodobě podfinancované, a že to má negativní dopad na kvalitu výuky i výzkum.
Někteří vysokoškolští pedagogové odcházejí – třeba i učit na střední školy, protože tam si po minulých reformách vydělají víc. Je tomu opravdu tak? Nejen o tom se bavíme s rektorem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Doc. RnDr. Jaroslavem Koutským.
„Je důležité říct, že financováním se u nás liší škola od školy. V zásadě jde o kombinaci dotací ze státního rozpočtu, projektů, grantů i o soukromé peníze. My chápeme, že třeba ze státních peněz je financovat i jiné projekty. Přesto my rektoři bojujeme za to, aby do vysokého školství šlo co nejvíce peněz, stejně jako to dělají zastupitelé jiných institucí. Já osobně spíše než finální částku řeším vnitřní dělení těch peněz a jak se s nimi naloží,” vysvětluje Koutský.
Mělo by smysl zavést v České republice na vysokých školách školné? Jaký by mělo podle našeho hosta jeho zavedení vliv na kvalitu výuky? Nejen to se dozvíte v přiloženém audiozáznamu celého rozhovoru. Přejeme vám pohodový poslech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
