Vyloučení z KSČ, avantgarda v básních a nakonec Nobelova cena. To byl Jaroslav Seifert

Publikovat začal v roce 1919, stal se členem KSČ a přispíval do Rudého práva. Protože se ale celoživotně netajil názory, které byl mimo oficiální linii komunistické strany, byl o deset let později vyloučen.

V básních vystřídal avantgardní postupy, poetismus i prostou lyriku. Mezi jeho nejznámější sbírky poezie patří třeba Město v slzách, Deštník z Picadilly nebo prostá a osobní Maminka. Jako autor byl velmi plodný, populární jsou například jeho paměti Všecky krásy světa.

Problémy s režimem měl i po invazi v roce 1968 a podpisu Charty 77. Jeho verše pak vycházely ve výrazně omezeném rozsahu, přesto však měly mezi veřejností i odborníky velký ohlas. To stvrdilo roku 1984 udělení Nobelovy ceny za literaturu, jako doposud jedinému Čechovi. Tehdejší tisk tomu věnoval pouze pár vět. O dva roky později Seifert zemřel. Málokdo ví, že po něm byla také pojmenována planetka s číslem 4369.