V pražském Domě národnostních menšin otevřeli novou knihovnu a vzdělávací centrum

Kniha (Ilustrační foto)

Pět procent obyvatel Prahy tvoří cizinci. Počet oficiálních národnostních menšin vloni stoupl na číslo 14 a na magistrátu proto zvažují založení poradního orgánu, který by hájil právě zájmy cizinců. Společným centrem všech komunit je Dům národnostních menšin nedaleko náměstí I. P. Pavlova, kde právě otevřeli vzdělávací centrum i knihovnu s knížkami v ruštině, němčině nebo bulharštině.

Nová knihovna v pražském Domě národnostních menšin není nijak veliká, má pouhých 1500 svazků. Pro cizince žijící v Praze je ale cenným zdrojem informací.

„Jsou tu knížky s tématikou našich národnostních menšin, tedy třeba o Bulharsku – v bulharštině, ale třeba i v češtině. Literatury o menšinách zase tolik není, s výjimkou třeba Romů nebo Slováků. Hodně aktivní jsou také Rusové nebo Němci,“ říká ředitel domu Jakub Štědroň.

Naopak třeba maďarská menšina v Praze tolik aktivní není a knížek v rodném jazyce Maďarů tady mnoho nenajdete. A například lidí z Beninu v Praze žije jen zhruba šedesát. Doufají však, že se v knihovně časem objeví i knížky v jejich jazyce nebo o jejich zemi.

„Už tu žiji nějaký pátek. Studoval jsem tady v Praze na Vysoké škole ekonomické, pak jsem tu našel lásku a už jsem v Česku zůstal. Ředitel je náš největší kamarád, rádi sem chodíme,“ říká i za další z komunity lidí z Beninu Alexandre Vigan.

Také ředitel Štědroň věří, že se informace o knihovně mezi cizinci rozkřiknou a stane se z ní i místo pro lidská setkávání: „Předpokládám, že sem lidé začnou chodit, i když třeba budou na někoho čekat, a pak to řeknou dál.“