V Nerudovce pozor na bezhlavého Švéda

Kaple sv. Máří Magdalény, první stavba v tehdejším Československu, která posunem o téměř 31 metrů změnila místo
Kaple sv. Máří Magdalény, první stavba v tehdejším Československu, která posunem o téměř 31 metrů změnila místo

Hrozivé zážitky z třicetileté války se přetavily do spousty pověstí, které postupem času vznikaly na nejrůznějších místech českých zemí. Především řádění švédských vojsk zanechalo v paměti obyvatel výraznou stopu. Také v Praze se můžeme s několika pověstmi o působení Švédů na sklonku tohoto krvavého konfliktu setkat.

Nerudovou ulicí prý jezdí bezhlavý Švéd na koni

První z příběhů nás zavede do Nerudovy ulice. „Podle pověsti během švédské okupace Hradčan a Malé Strany v roce 1648 jeden voják vyloupil několik kostelů a s kořistí ujížděl na koni do Strahovského kláštera, kde byli Švédové ubytovaní,“ líčí historik a spisovatel, popularizátor historie Martin Pitro, spoluautor knihy Průvodce třicetiletou válkou1618–1648: České země na pokraji zkázy. A pokračuje: „Cestou ho však překvapila skupinka malostranských měšťanů, kteří mu v šarvátce usekli hlavu a odebrali lup. Tělo i s prázdným vakem pohřbili na nedalekém hřbitově pod Jánským vrškem. Švéd ale nenašel pokoje ani po smrti. Zjevuje se jako přízrak na koni, s prázdným vakem a hlavou v podpaždí. Projíždí Nerudovou a přilehlými ulicemi a pátrá po odňaté kořisti.

Měšťané pohřbili Švéda i s prázdným vakem na hřbitově pod Jánským vrškem

Další pověst nás přivádí do kaple svaté Máří Magdalény, poblíž dnešního Čechova mostu. Během obléhání Prahy roku 1648 Švédové kapli využívali jako opěrný bod a ostřelovali z ní obránce na staroměstském břehu. Podle pověsti se v jejich řadách nacházel střelec, který nikdy neminul cíl. Na straně studentské legie byl ovšem také znamenitý střelec. Ten, aby zmíněného Švéda vylákal z úkrytu, vystřelil po něm a pak vystrčil z obranného srubu tyč s nasazeným kloboukem, aby se zdálo, jako že se dívá, zda nechybil. Nepřítel se dal obelstít a vypálil po domnělé postavě, která se po zásahu skácela. Švéd pak ztratil ostražitost a se zadostiučiněním vykoukl z okna kaple. Na tento okamžik čekal student a druhým výstřelem zasáhl Švéda přímo do čela.

V hrobce Strahovského kláštera zůstal prý nenechavý Švéd navěky

A do třetice zavítáme do Kláštera premonstrátů na Strahově. Pověst vypráví, že během drancování roku 1648 na Hradčanech a Malé Straně se Švédové dostali právě i do Strahovského kláštera, kde loupili, co se dalo. Jeden švédský voják objevil neporušenou hrobku a vydal se do jejích útrob hledat kořist. Jak pátral v odkryté rakvi po cennostech, najednou povolil sochor, který podpíral kámen, takže východ z hrobky byl uzavřen. Vzápětí umrlec uložený v rakvi popadl Švéda za krk a začal ho rdousit. Švéd už z hrobky nevyvázl,“ vypráví historik Martin Pitro.