V malém muzeu řemesel v Mladých Bříštích najdete přes dvě stě sedmdesát kladívek a seker. Každý kus je jiný

20. březen 2024

Každé řemeslo má své vlastní specifické nářadí, ať už je to lékař nebo třeba horník. Asi nejpoužívanější nářadí je kladívko a sekera. Jiří Koubek je sbírá a vystavuje ve svém Malém muzeu řemesel v Mladých Bříštích na Pelhřimovsku.

Kladiva ze sbírky Jiřího Koubka

„Odmalička mám rád staré věci a staré nářadí,“ říká Jiří Koubek. Jeho snem bylo vybudovat muzeum vesnického života, později se ale specializoval na kladiva a sekery. Dnes v prostorách rodného statku vystavuje dvě stě třicet kladívek a kladiv a čtyřicet pět seker. „Počítal jsem to, kladívka jsou od asi patnácti řemesel,“ dodává. Na stěnách jsou tak pověšená například nerezová kladívka chirurgická, stomatologická a ortopedická, ale i dřevěné kladívko soudcovské.

Nejvíc si Jiří Koubek váží nářadí, které si řemeslníci sami upravili, aby se jim lépe pracovalo. Některé násady a topůrka jsou tak nejen řádně ohmataná, ale i specificky vytvarovaná nebo zdobená. Například taková tesařská sekera má topůrko ohnuté na stranu, protože i tesař stojí bokem vedle trámu, a lépe se mu tak pracuje.

Mezi další řemesla, která mají v muzeu své zástupce, patří zednické, kovářské, ševcovské, klempířské, a třeba i kuchařské. „Tady z těch starších, to bylo na sekání cukrových homolí a tureckého medu,“ ukazuje Jiří Koubek, který má ve sbírce i různé univerzální přístroje, jako například sekeru s pilkou, a dlátem. „To je německá vojenská sekera. Byla u toho i lopatka,“ vysvětluje.

Malé muzeum řemesel v Mladých Bříštích ochotně otevírá Jiří Koubek vždy, když je doma. Je proto lepší se předem ohlásit. 

Spustit audio