"Upovídaná" zřícenina
Dnešní výlet za slávou dávných hradů by podle všech regulí měl proběhnout jen prostřednictvím našich internetových stránek. Tentokrát se totiž s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AV ČR vydáme do vojenského prostoru Brdy na hrad Valdek.
August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého začíná o Valdeku mluvit v souvislosti s jeho názvem:
"Sledujíce jména hradů našich starších seznáváme, že z větší části jsou německá a kolikráte beze smyslu a beze vztahu k místům, na nichž stojí, i k rodům, kteří je založili. Druhdy dovedli si však zakladatelé, nechytajíce jen maně nějaké jméno, vybrati název takový, který se s polohou hradu shodoval, a tak se to shledává i při starobylém a krásném hradě Valdece, jehož původní název Waldekke oblíbeným byl u Němcův a dobře se hodil i zakladatelům stavícím hrad svůj mezi širými lesy, které do dneška malebné jeho zříceniny zastiňují. Ať jde se k Valdeku od kterékoliv strany, všude naskytuje se cestujícímu příjemná cesta skrze lesy. Půvab této cesty zvyšuje se nejen zříceninami, nýbrž i pěkným jich uchováním. Dostalo se starému hradu za naší paměti spanilého ochránce, knížete Hanavského, jehožto kázáním některé části vyrumovány a zdi všude opatřeny tak, aby zkažení a hynutí jich se zamezilo."
Zásahy knížete Hanavského nebyly až tak rozsáhlé, jak je viděl August Sedláček - i o tom si s profesorem Durdíkem povíme více. Nejprve ale "nechme Valdek vzniknout".
Valdek jako šlechtický hrad
Svou mohutností budí Valdek pozornost do dnešních dní. A zatímco ve své době přitáhl filmaře, kteří ho využili jako kulisu představující jiný hrad, odborníkům už ve svých detailech tolik radosti neudělá.
Výjimečnost hradu Valdek spočívá v jeho "upovídanosti". Jak už zaznělo, Valdek je zříceninou vzácně autentickou. Prakticky všechno, co zde uvidíte, patří k jeho dávným dějinám....
Ve znamení kance a zajíce
Pokud se zastavíme také u majitelů hradu, pak můžeme opět nejprve zalistovat knihou Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Oldřich obdržel od svých známých jméno Zaječec neb Zajíc, protože si znamení zajíce k erbu svému přibral; byl královým číšníkem a purkrabím na Lokti, později purkrabím hradu Pražského. V soukromých listech Oldřichových vyskytuje se však tento jako pán na Valdece a to poprvé roku 1263. Odtud jde na jevo, že Valdek roku 1263 stál, ovšem však není tím doloženo, že byl dostaven tak, jak se spatřuje nyní, tím méně, že byl Oldřich jeho zakladatelem. Zajisté lze za to míti, že Valdek postaven byl z kamene ve druhé polovici třináctého věku, když staří Čechové domácí způsob hrazení opustili; nám se však zdá, máme-li na paměti zvláštní kamenný val, že tu byla ohrada ještě před vystavěním nynějšího hradu"
Připomeňme si také události, které provázely vývoj erbu majitelů Valdeka
Když hradní páni chudnou
Zajícové z Házmburka, rod nejslavnější ve 14. a 15. století, nepřečkal rok 1663, kdy vymírá po meči. Valdek ale upadl už za jejich života. Jako pustý je datován už v roce 1623.
Osudné 17. století nám připomíná také August Sedláček:
"Témuž osudu jako mnohá jiná sídla propadl také Valdek při obratu šestnáctého v sedmnáctý věk. Jen mocná rodina panská mohla toto veliké a na vysoké hoře položené stavení opravovati a v neporušenosti zachovávati; vladycké rodině Pešíkův, jejíž jmění nad to mezi čtyři strýce rozděleno bylo, nedostávalo se k těm a takovým opravám dosti peněz. Když starý hrad hynul, opustil jej pán a usadiv se mezi poddanými svými, postavil si novou tvrz v Podluzích. A tak se stal Valdek sídlem opuštěným. Štěpení okolo hradu zarostlo lesem, jakož i celá hora a její okolí."
Přes to všechno, i dnešní Valdek disponuje vysokými zdmi a opuštěnost mu zjevně prospěla.
Připojujeme také fotogalerii, kde se můžete na hrad podívat zblízka.
Kam dál bez startovacího místa
Dnešní nabídku možností na zajímavá místa v okolí musíme s profesorem Durdíkem, podle očekávání, trochu upravit.
Příští zastavení
V Zrcadle se premiérou 8. května nás čeká výlet na další velmi zajímavé místo. Navíc místo, které by se mělo dočkat záchrany. Nová doba mu dala jméno Vrškamýk, i když správněji by to byl prostě Kamýk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
-
Motiv střelce z filosofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
-
Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní
-
Takhle vypadal svatý Vojtěch. Pražské arcibiskupství zveřejnilo podobiznu svého hlavního patrona
