Unikát pod vrchem Třesín

Chrám přírody s barevnou a bohatou sintrovou výzdobou
Chrám přírody s barevnou a bohatou sintrovou výzdobou
Sestoupíme-li po schodech do Dómu mrtvých, vstupní prostory Mladečských jeskyní, dýchá na nás atmosféra tajemna a dávné minulosti. Není divu. Právě tady byly učiněny nálezy kosterních pozůstatků a stop činností cromagnonských lidí, kteří zde pobývali před více než 30 tisíci lety. V místech, kde jsou dobře patrny zuhelnatělé polohy sedimentů dokladující původní ohniště, je nyní archeologicko–paleontologická expozice. Mladečské jeskyně patří mezi nejvýznamnější historické, ale i přírodní unikáty České republiky.

Přestože jeskynní systém pod vrchem Třesín nedaleko Litovle musel být znám odnepaměti, v moderní době se o něm dlouho nevědělo. Kdysi totiž došlo k zasucení (zasypání) původního komínovitého vstupu. Jeskyně byla znovuobjevena kolem roku 1826 při těžbě kamene. V následujících letech v ní docházelo k rabování krápníkové výzdoby, neboť byla volně přístupná. Roku 1881 si kustod vídeňského muzea Josef Szombathy při návštěvě Olomouce povšiml prodeje krápníků na tržištích. Začal se o lokalitu intenzivně zajímat a od té doby jeskyně opakovaně navštěvoval. Při svých průzkumech učinil první významné a velmi překvapivé archeologické i paleontologické nálezy. Kromě kostí lidí byly nalezeny kostěné kamenné nástroje, provrtané zvířecí zuby a mnoho kostí pravěké zvířeny. Szombathyho nálezy jsou dodnes uloženy ve sbírkách přírodovědného muzea ve Vídni.

Podpis paleontologa a archeologa Josefa Szombathyho z roku 1881

Na počátku 20. století výzkumy pokračovaly, většina nálezů z tohoto období se však zničila při požáru zámku v Mikulově na konci 2. světové války. Archeologický výzkum pak pokračoval v několika významných etapách do dnešní doby. Poslední výzkum, na kterém se podílel tým vědců z Rakouska a Spojených států, ukázal, že v Mladči pobývala dosud nejstarší populace moderních lidí v Evropě.

Lebka medvěda jeskynního (Ursus spelaeus) nalezená v sedimentech Mladečské jeskyně

Jeskynní systém pod vrchem Třesín tvoří labyrint souběžných a příčných chodeb, místy strmě sestupujících, v celkové délce 1 250 metrů. Výškové rozpětí nejvyššího a nejnižšího bodu systému je 30 metrů. V nejnižších úrovních jeskyní kolísá hladina vody podzemních jezírek. Prostory se utvářely korozní činností atmosférických vod a erozní činností říčky Hradečky. Mohutné dómy vznikaly díky postupnému řícení hmoty na křížení chodeb za přispění tektonických pohybů na geologických zlomech Hané. Jeskyně má místy bohatou krápníkovou výzdobu, kterou však poznamenalo záměrné vylamování v 19. století. Část nazývaná Panenská jeskyně nebyla touto devastací poškozena, neboť ji občané Mladče objevili až roku 1902.

Dochovaná lebka kromaňonce nalezená v Mladečských jeskyních, uložená v depozitáři Moravského zemského muzea v Brně

Návštěvní okruh je dlouhý 380 metrů a prohlídka trvá 40 minut. Ve vstupním vestibulu se seznámíte s významnými paleontologickými a archeologickými nálezy a s nimi souvisejícím výzkumem. V Dómu mrtvých pak na vlastní oči uvidíte naleziště „in situ“ (na původním místě – pozn. red). Prohlídka pokračuje dlouhou chodbou ke Křižovatce, kde se chodby rozvětvují do pěti směrů. Sestupnou chodbou se dostaneme na nejnižší úroveň prohlídkové trasy, do Modré jeskyně. Kolem překrásného útvaru, symbolu jeskyně, přes dva metry vysokého stalagmitu Mumie projdeme do Chrámu přírody, kde je bohatá a barevná krápníková výzdoba. Prohlídka jeskyně vrcholí v Panenské jeskyni.

Stalagmit Mumie, symbol Mladečských jeskyní

Veřejné prohlídky se v Mladečských jeskyních organizovaly již na přelomu 19. a 20. století. Roku 1911 pak jeskyně koupila Krajinská muzejní společnost v Litovli, která za nemalé peníze provedla rozsáhlé úpravy včetně zavedení elektrického osvětlení. Od roku 1991 jsou Mladečské jeskyně spolu s ostatními 13 zpřístupněnými jeskyněmi v ČR v péči a správě státní organizace ochrany přírody, dnes Správa jeskyní ČR. Mladečské jeskyně jsou součástí přírodní památky Třesín a slouží jako zimoviště několika druhů netopýrů.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.