Třicet lidí ve sklepě a močení do zavařovaček. I to byly začátky Divadla Sklep

13. srpen 2016

Věděli jste, že herci z Divadla Sklep někdy dokonce i zkouší? Že ve Sklepě Václav Marhoul dost trpěl? A kde budou všichni jednou pohřbeni? O historii i současnosti Divadla Sklep vyprávěl Sklepák Václav Marhoul.

Divadlo Sklep slaví 45. narozeniny. Václav Marhoul nebyl u jeho úplných začátků, přidal se v listopadu 1979. „Ve sklepě jsem 36 let. Tenkrát jsem studoval na FAMU produkci a v prvním semestru jsem poctivě chodil na přednášky. A jednou ke mně přišel takový podivný člověk, který vypadal jako Hurvínek, a zeptal se mě, jestli bych s ním nechtěl dělat film, a já jsem kývl a v tu chvíli se mi změnil život,“ vypráví Václav Marhoul.

Byl to Milan Šteindler. „A za měsíc mě přivedl do Divadla Sklep a já měl pocit, že mi spadla na hlavu pavlač. Byl jsem naprosto v šoku. Tomáš Vorel si dělal legraci ze SSM, hrál homosexuálního svazáka. Tam se tenkrát děly věci. A mnohokrát jsem si kladl otázku, co by se stalo, kdyby mě tenkrát Milan neoslovil,“ říká Václav Marhoul, „on mě přehodil na úplně jinou výhybku.“

Sklep babičky Davida Vávry

V začátcích hrálo divadlo ve sklepě babičky Davida Vávry. „Ten sklep je malinký, 2x3 metry, a tam se dokázalo narvat třeba 30 lidí. Znám to z fotek,“ říká Václav Marhoul, „a v roce 79 bylo divadlo propuštěno na ulici, protože došlo ke zneuctění zavařovacích sklenic babičky Vávrový. Jeden z návštěvníků, nebo možná z herců, ono se to tak prolínalo, ty zavařovačky použil pro malou potřebu a to už babička nedala. Řekla: A ven! A Divadlo Sklep vyšlo do ulic.“

Václav Marhoul, produkční

Václav přišel do Sklepa jako produkční: „Byla to těžká věc, protože oni nevěděli, co to je produkce. Tak jsem tam naklusal a začal jim říkat, kdy a kde budou hrát. Organizoval jsem to z pošty přes telegramy. Když jsem jim napsal: Pojedeme do Pardubic a vy budete na hlavním nádraží u pokladen v 15:30, tak to tak bylo. Ale oni byli strašně nedisciplinovaný. Třeba jsme hráli na Dobešce, bylo 15 minut před představením a já jsem byl v šatně sám, herci nebyli. Oni byli v hospodě kousek odtamtud, tak jsem šel za nimi a oni mi řekli, že nikam nepůjdou, ať si diváci počkají. Ale diváci věděli, jak to funguje, takže se začínalo o tři čtvrtě hodiny později. Problém je v tom, že já jsem hodně disciplinovanej člověk, takže jsem tím strašně trpěl.“

Tenkrát prý všichni divadlem maskovali alkoholismus, zato dnes herci svá představení prý někdy dokonce i zkouší. A za dokument Tajemství Divadla Sklep se stydět nemusí. „Lidi se pobaví. A když jsme byli na Finále Plzeň, tak potlesk při závěrečných titulcích byl asi čtyřminutový,“ dodává Václav Marhoul.

autoři: Petr Zajíček , jku
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.