Trauma i životní styl se mohou přenést na další generace. „Mění se genetika, ale nemění se DNA,“ říká o epigenetice Konvalinka

23. červenec 2023

Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom a jeho fungování. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa, tedy čistá deska po narození,“ popisuje počátky epigenetického vědeckého tázání biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. (Repríza.)

„Genetici tedy po staletí řešili třeba to, jestli když se naučíte jazyk, tak ho budou dobře umět také vaše děti. Ono to tak vypadalo, protože skvělí běžci mezi koňmi mají hříbata, ze kterých se také stanou skvělí běžci,“ uvádí host Leonarda Plus.

Čtěte také

Až Gregor Johann Mendel rozhodl, že to tak není a že máme zárodečnou hmotu, která se předává a nemění se se získanými vlastnostmi buněk nebo organismu. „A vypadalo to, že dědičnost získaných vlastností není možná.“

„Ale teď se objevuje a už je experimentálně potvrzená myšlenka, že se přece jen nějaké vlastnosti dají přenést, a to formou epigenetiky. Jde o změny, které nejsou v sekvenci páru bází, ale jsou v modifikaci DNA, případně ještě zajímavěji v modifikaci proteinů, které se na DNA vážou.“

Jde o tzv. histony, kladně nabité proteiny, které se vážou na záporně nabitou DNA. „A ty když se namodifikují, tak se mohou snáze rozbalit a ta místa, která předtím chránily, se najednou snáze přepisují do RNA a z nich vznikají další bílkoviny.“

Čili se DNA otevírá tak, aby se gen, který je v tom konkrétním místě, mohl víc přepisovat. „Tím se mění genetika, ačkoliv se nemění sekvence DNA,“ objasňuje princip epigenetického přenosu biochemik.

Historické strachy vs. biochemické vlivy

„Z toho bychom mohli soudit, že zdravý životní styl a s ním spojené vlastnosti by se mohly, a zdá se, že se to děje, také přenést do další generace.“

Čtěte také

Epigenetika je také zkoumána z pohledu neurověd. „Zde je velmi obtížné odlišit to, co vám maminka nebo babička vypráví, tedy ty historické strachy, které spojujete se svým národem, kmenem, rodinou a bojíte se, že zase přijdou, od biochemických vlivů.“

Vědci se dlouho domnívali, že biochemické vlivy neexistují a že struktura DNA je daná. „Ale zdá se, že opravdu silná traumata se také vepisují do modifikací zmíněných histonů a tyto modifikace mohou být dědičné a přenášet se dokonce přes několik generací.“

„Optimismem nás ale naplňuje vratnost tohoto procesu, tedy že doufáme, že tyto změny lze vrátit zpět,“ shrnuje biochemik Jan Konvalinka.

Jak nové objevy v oboru lidského genomu pomáhají při léčbě diabetu nebo nádorových onemocnění? Jak vznikají nové proteiny v lidském organismu a jakou roli mají pro lidskou genetiku? Poslechněte si celé Leonardo Plus!

autoři: Martina Mašková , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.