Ticián

Nejdřív si řekněme, jaká že je to barva, ta ticiánová. Hnědá do červena či do zrzava, temně ryšavá, rudá až do hněda. Takhle a podobně slovníky, pokud se v nich slovo ticán vyskytuje, charakterizují barvu zvanou ticián, barvu, která zrovna teď na vlasech krásných žen není myslím v módě, k čemuž já osobně říkám: škoda.

Pokud jde o malíře Tiziana, byl to malíř skutečně významný, jeden z nejvýznamnějších. Vlastním jménem se jmenoval Tiziano Vecellino, jeho data narození ani smrti nejsou přesně známé, narodil se někdy koncem 15. a zemřel někdy v poslední třetině 16. století. Traduje se, že zemřel v 99 letech, ale ne sešlostí věkem, nýbrž na morovou nákazu. Narodil se sice v tyrolských Alpách, ale celý život prožil v Benátkách. Tizian nepatřil k těm umělcům, kteří za života strádají, zcela neznámí kdesi mřou hlady, aby se pak proslavili až po smrti. Tizian byl slavný a bohatý už za života. Mimořádně slavný, mimořádně bohatý a také mimořádně vlivný. Tento oficiální malíř Benátek vedl přepychový dům, do nějž si pokládal za čest přijít na večeři i samotný francouzský král Jindřich III. A o Tizianovu přízeň usiloval i říšskoněmecký císař Karel V., Habsburk, nad jehož říší slunce nezapadalo, jak se tehdy říkalo. Legenda praví, že tento prakticky vládce světa si kladl za čest zvednout Tizianovi z podlahy spadlý štětec. Pozoruhodné na tom všem je, že pokud Tizian některého z těch potentátů portrétoval, nijak jim nelichotil. Byl to velký umělec. Velký za života, velký dvě stě let po smrti, velký dnes. A jistě i zítra.

Ale mám odpovědět na otázku, zda ticán jako barva vlasů krásných žen souvisí s malířem Tizianem. Souvisí. Jak přesně, objasní citáty z hesla Ticián v knížce Olgy Spalové Co to je, když se řekne sestavené koncem 60. let z tehdy vysílaných rozhlasových relací. "Tizian měl svou paletu, jak říkají odborníci. Převládala na ni zlatá žluť, barva mědi a bronzu, rumělka, oranž i červeň. Jeho obrazy působí měkce a teple těmito podzimními barvami... Tizian maloval zralé ženy plných tvarů a zlaté pleti. Na jeho obrazech často září podzimní ovoce, vinné hrozny, jablka, broskve a melouny... Doba lidské zralosti a zrání v přírodě, to je doba Tizianova. Ačkoli Italky byly většinou černovlasé, jeho ženy mají zlatoplavé vlasy. Byla to tehdy móda, dámy se už tehdy odbarvovaly - ale odstín ještě neměl jméno."