Tajemství skryté v bývalém JZD

6. září 2009

Než budeme společně objevovat další ze zajímavých míst středních Čech, musíme udělat ještě jeden krok navíc. Objednat si návštěvu. Vyšehořovice jsou na soukromém pozemku a jejich stav vyžaduje průvodce, jak si ostatně můžete přečíst také cedulce u vstupu do objektu.

Ať už zvolíte domluvu přes Obecní úřad nebo zavoláte na číslo 737 661 440, čeká vás velmi působivé místo, jak ostatně nastíní také dnešní rozhovor s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AV ČR.

Knížka Hrady, zámky a tvrze království Českého vám ovšem nabídne z dnešního pohledu trochu zkreslené informace. Začněme tím, že pro Augusta Sedláčka to nebyly Vyšehořovice, ale Vyšehořevice. Rozdílů je ale mnohem víc...
"Při poplužném dvoře ve Vyšehořevicích nacházejí se ještě dosti veliké zříceniny bývalé tvrze. Z venčí ani nevyhlížejí, jakoby to bývala tvrz. Viděti jest čtverhran tři patra vysoký, jenž má až do druhého poschodí čtverhranatá okna a nejvýše ovální. Když se od východní strany klenutým průjezdem dovnitř vejde, viděti jest, že ty vysoké zdi byly prvotně venkovskými zdmi. V minulém století byly tu také zříceniny čtverhranaté věže, z níž tři strany až do třetího poschodí vynikaly. Dneska již nelze poznati, kde věž a ostatní stavení se nacházely, protože vnitřní prostora vybouráváním a přestavováním měněna. Zřízena jsou tu totiž všelijaká hospodářská stavení, která se o zdi opírají. Pozoruhodné je, že okolo tvrze hradeb a příkopů nebylo."

Vyšehořovice (2009)

August Sedláček hradby a příkopy neviděl, realita byla jiná...

Další proměny tvrze
Působivost stavby se měla v dalších letech proměnit. Do jakých podob? I o tom s profesorem Durdíkem prozradíme víc.

Vyšehořovice (2009)

...takové štěstí rozhodně nemá každá zřícenina. Ve Vyšehořovicích vznikla možnost návratu a možná i precedens pro další zříceniny v Čechách. Pokud ovšem odpovědní uslyší...

Osobnosti Vyšehořovic
Pokud znovu otevřeme knihu Augusta Sedláčka, pak se o majitelích Vyšehořovic můžeme také dočíst:
"Vyšehořevice ves stály již 1178. Tehdá kníže Soběslav daroval tu popluží kostelu Vyšehradskému. Jak se zdá založila tu kapitola téhož kostela farní kostel a držela proto jeho podací ještě v patnáctém století. Ostatek byl vladyčím statkem, který držel za krále Jana Havel. Syn jeho Budislav vyskytuje se v létech 1335-1339 jako veřejný notář a léta 1346 obdržel od papeže kanovnictví v Olomouci. Později byl kanovníkem u sv. Víta, od roku 1363 také sakristou a zemřel léta 1368."

Vyšehořovice (2009)

Slova o majitelích Vyšehořovic už můžeme nejen s profesorem Durdíkem potvrdit, ale také doplnit.

"Vladykové z Vyšehořevic připomínají se potom i v 15. i 16. století, avšak tvrze zde již nikdy neměli. Vyšehořevice zajisté držel v létech 1488-1503 Jindřich z Dlouhévsi. Nedlouho potom koupeny ke Přerovu, při němž se léta 1524 Vyšehořevice tvrz s podacím kostelním nacházely. Od Přerovska postoupeny 1611 ke Kounicům." Vraťme se zpět ze stránek knížky do reality...

Vyšehořovice (2009)

Kouzlo hospodářského objektu
Vyšehořovice za návštěvu rozhodně stojí...

Pojďme se tedy do Vyšehořovic vypravit a povězme si s profesorem Durdíkem, co zajímavého můžete konkrétně vidět a co by jste si neměli nechat ujít.

Vyšehořovice (2009)

Vyšehořovice nabízejí mnohem víc
Ve Vyšehořovicích je zajímavých objektů mnohem víc...

Vyšehořovice (2009)

A pokud by vás přeci jen zlákalo okolí - ani tam se nudit rozhodně nebudete...

Za týden
Příště se poprvé vydáme mezi hrady od písmene Z. Ten první se ve své historii mnohokrát proměnil a řadu etap můžete vidět ještě dnes. Najdete ho okrese Mladá Boleslav - kousek od obce Mohelnice nad Jizerou. Jmenuje se Zásadka.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.