Stopy k pachatelům krádeže nápisu 'Arbeit Macht Frei' vedou do Švédska

00134059.jpeg

Krádež známého nápisu "Arbeit Macht Frei" nad branou vyhlazovacího a koncentračního tábora v Osvětimi-Brzezince vzbudila před týdnem celosvětovou pozornost i rozhořčení. Tento neobvyklý trestný čin vzbudil okamžitě řadu otázek o záměrech pachatelů. Nález rozřezaného nápisu pak nasměroval stopy do Švédska a naznačil ekonomické motivy údajných sběratelů.

Čerstvé zprávy švédského tisku však ukazují, že akce mohla mít propojení se severskými extremisty a jejich plány na násilné akce proti švédským politikům.

Podle údajů švédského listu Aftonbladet měla dosud málo známá švédská extremistická organizace prodat kovový nápis z Osvětimi jistému nespecifikovanému "sběrateli", který byl prý ochoten zaplatit v řádu milionů korun. Peníze z prodeje chtěli extremisté údajně použít pro násilné akce ve švédském parlamentu i proti objektu, v němž bydlí premiér Fredrik Reinfeldt.

Na tyto účely si prý dotyčná organizace vydělávala i jinými krádežemi zaměřenými na umělecké a historické předměty.

Oficiální švédské zdroje jsou zatím v komentářích velmi opatrné, tajná policie však znalost plánu neonacistů na teroristické akce proti parlamentu i premiérovi potvrdila. Aftonbladet zakládá své informace na výpovědi bývalého neonacistického vůdce, podle něhož ovšem plánovaný kupec nápisu z Osvětimi neměl pocházet ze Švédska, ale z Británie, Spojených států nebo Francie.

Spustit audio
autoři: Tomáš Sniegoň, Lukáš Vincourek