Staré Město se může pochlubit svými paláci. Jejich krásou i historií

V seriálu Prahou křížem krážem jsme se vydali na Staré Město a v sedmi krátkých dílech se zastavili u sedmi různých paláců. S jejich zajímavostmi nás seznámila historička Jaroslava Nováková z Prague City Tourism.

Kolowratský palác na Ovocném trhu je barokní komplex původně dvou gotických domů. Do roku 2014 v něm působilo také Národní divadlo, vedení činohry a komorní scéna Kolowrat.

Od Kolowratského paláce jsme se vydali do Celetné ulice. Tady jsme se zastavili u Buquoyského paláce. V 18. století byl prodán univerzitě. „A Karlova univerzita, převážně Filozofická fakulta, palác využívá až do dnešní doby,“ říká naše průvodkyně Jaroslava Nováková.

Pokud budeme pokračovat v cestě směrem na Staroměstské náměstí, dojdeme za chvíli k Paláci Hrzánů z Harasova. Na adrese Celetná 12 najdeme nádherný barokní dům. Hrzánskou pasáží v něm se dá projít do Kamzíkové ulice. „V těchto místech se už ve 12. století rozprostíral věžový dům, který měl přilehlý dvorec,“ vysvětluje historička. Ten byl přestavován v době gotické i renesanční. Barokní palác tu vznikl v první polovině 18. století a za jeho podobu zřejmě nejvíc vděčíme architektovi Giovannimu Battistovi Alliprandimu. Jaroslava Nováková také připomíná začátek minulého století: „Rodiče spisovatele Franze Kafky měli v tomto domě svůj velkoobchod se skladištěm textilního a střižního zboží.“

Kolowratský palác na Ovocném trhu|foto: Jan Zítka

K monumentálnímu rokokovému Paláci Golz-Kinských to máme jen pár kroků. Na Staroměstském náměstí sousedí s Domem U Kamenného zvonu. A jak prozrazuje nápis umístěný na jeho průčelí, objekt dnes využívá Národní galerie. Jsou tu také umístěny její Sbírky umění Asie a Afriky. Naše průvodkyně upozorňuje na pozoruhodné osobnosti spojené s tímto palácem. Například se tu narodila Bertha von Suttner, která pocházela z rodu Kinských a za svoji mírovou činnost získala Nobelovu cenu. Na přelomu 19. a 20. století se v těchto prostorách nacházelo německé gymnázium a v něm studovali Franz Kafka i Max Brod. Palác Golz-Kinských nechal v 18. století postavit Anselmo Lurago. Určitě bychom si při procházce po Staroměstském náměstí měli dobře prohlédnout překrásné štuky a reliéfy na průčelí domu.

Mezi velmi významné paláce patří také Colloredo-Mansfeldský. Najdeme ho v Karlově ulici a v době své největší slávy, v druhé polovině 18. a v první polovině 19. století, byl významným kulturním a společenským centrem.

Max Brod|foto: spisovatele.cz

S bohatou historií je spojen Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici. Několik let tu žil Jiří z Poděbrad. „A to ještě v době, kdy byl zemským správcem. Pustil se do přestavby domu a pravděpodobně tady dohodl svatbu své dcery Kateřiny s budoucím uherským králem Matyášem Korvínem,“ upozorňuje na zajímavou minulost místa Jaroslava Nováková. V podzemí se dochovala značná část původního románského paláce. V těchto prostorách, které dýchají dávnou historii, se dnes nachází galerie. „Jsou tady tři obdélné místnosti. Největší síň má klenbu snesenou na nádherné sloupky se zajímavými patkami a hlavicemi. Vše je postaveno z kvádříkového zdiva.“

Clam-Gallasův palác od roku 1945 slouží Archivu hlavního města Prahy. Nechal ho postavit významný diplomat Jan Václav hrabě z Gallasu. „V roce 1787 tu koncertoval Wolfgang Amadeus Mozart a o deset let později Beethoven,“ dodává Jaroslava Nováková.

Nejen o tom jsme si s ní povídali v seriálu Prahou křížem krážem. Poslechněte si všechny díly v našem iRadiu.