Stabilní krajina musí být ekologicky pestrá. Ústupky Evropské komise zemědělcům jsou politickým rozhodnutím, míní expert

Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopisu ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze společné unijní zemědělské politiky. Proč jste se rozhodli vedení resortu oslovit právě takto?

Důvod spočívá v tom, že jednou z reakcí na protesty zemědělců bylo zmírnění podmínek pro získání dotací. V našem případě se nejvíce soustředíme na DZES 8, jde tedy o standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu. To bylo v podstatě nové od roku 2023 a přinášelo pro zemědělce povinnost vymezit určitou plochu jako takzvaně neprodukční.

Čtěte také

Ministr zemědělství Výborný: Podpora má pomoci primárně malým a středním zemědělským podnikům

Česko využilo obou variant, to znamená sedmi procent ploch vymezených, z čehož mohou čtyři procenta být plodiny vázající dusík a tři procenta jsou takzvaně neprodukční plochy, to znamená krajinné prvky, úhory či ochranná pásma. Stát nicméně zájemcům nabídl i možnost namísto příslušných prvků učinit jiná opatření, jako například biopásy nebo plochy, které chrání čejku chocholatou. Poté byla druhá varianta, kdy mohli zemědělci vzít čtyři procenta skutečně neprodukčních prvků, tedy těch, které nějakým způsobem cílí na ochranu přírody.

Po výjimkách pro letošní rok přišla Evropská komise s radikálním návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou ministři řešit 26. března. V čem je podle vás návrh radikální?

Hlavním argumentem Komise stále je zjednodušování prostoru pro zemědělce. Podle nás ale právě v daném ohledu není zjednodušování na místě. Předně se zemědělcům nedivím, že se jim podmínky Green Dealu nějakým způsobem nezdají, skončilo to totiž takovou zkratkou, že jsou ve finále nuceni dělat určitá procenta úhoru na svých polích, jenže k tomu nebyl pořádně vysvětlen i důvod, proč se to dělá a jaké existují jiné možnosti.

Proti dalšímu oslabování ekologických opatření se v dopisu Ursule von der Leyenové důrazně vymezilo přes 330 organizací napříč Evropskou unií. Jak si vysvětlujete, že se Komise zachovala opačně a ustupuje tlaku agrární lobby?

Je vidět, že evropští zemědělci opravdu nejsou spokojeni. Důvody jsou různého charakteru, nespokojenost je v zemědělském sektoru přítomná a pojítka na Evropskou unii se často možná dají dohledat právě v byrokracii a zvýšené administrativě. Vidím to jako politické rozhodnutí, které se situaci snaží určitým způsobem uklidnit a hledají se cesty k řešení. A bohužel mezi ně spadly i environmentální požadavky.

Je zde i poněkud paradoxní, že jako důvod pro zjednodušování se uvádí sucha v jižní Evropě.

Uvedl jste, že stávající uvolnění podmínek pro získání dotací popírá všechny dosavadní kroky a proklamace na evropské i národní úrovni. Problematické to přitom podle vás není tolik v reálném dopadu na krajinu, ale spíše ze strategického hlediska. Můžete to rozvést?

Skutečnost, že je klimatická změna faktem, se již dnes nedá popřít. Je zde i poněkud paradoxní, že jako důvod pro zjednodušování se uvádí sucha v jižní Evropě. Místo toho, aby se řeklo, že tady máme sucha a pojďme podpořit více opatření na adaptaci a mitigaci, spíše se přechází ke zjednodušování environmentálních požadavků, což je možná trochu protiklad.

Čtěte také

Chci podpořit zemědělce živočišné výroby a ty, kteří vytváří pracovní místa, tvrdí ministr Výborný

Chceme-li mít krajinu stabilní a funkční, je rovněž potřeba ji udělat ekologicky silnější a pestrou. A právě v daném duchu se nesly jak strategické dokumenty, tak i programové prohlášení vlády. To znamená vytvoření nějakých deseti procent prvků. Nyní je tedy otázkou, jaké prvky by to měly být, o čemž by se měla vést diskuse a následně i apel vůči zemědělcům.

Tvrdíte, že evropská zemědělská krajina potřebuje zlepšit svou ekologickou stabilitu. Jak?

Výzkumy naznačují, že je třeba, aby krajina byla pestřejší. Můžeme to ukázat na několika příkladech. Podíváme-li se čistě na biodiverzitu, tedy pestrost druhů obecně, máme zde studie porovnávající rakouskou a znojemskou krajinu. Jde o přeshraniční srovnání, kde jsou ale velmi podobné klimatické a morfologické podmínky, i používaná technika je obdobná, jen ta rakouská je menší.

Čtěte také

Zemědělci v Praze opět protestují. Pokud vláda nepřehodnotí bezcelní dohodu mezi EU a Ukrajinou, budou v protestech pokračovat

Chemické látky, velmi významný faktor z hlediska biodiverzity, se také používají na obou stranách. A hlavní rozdíl je právě ve struktuře krajiny. Podle výsledků se jednoznačně ukázalo, že už jen pouhý faktor pestrosti se projevil na čtyřnásobně vyšší početnosti zajíce polního a na zhruba 1,5krát vyšší diverzitě i početnosti ptactva. Už jen daný rok by tudíž nějakým způsobem pomohl.

Jaké jsou na otevřený dopis ohlasy? Je změna v přidělování dotací, která zvýhodňuje spíše malé podniky, krokem správným směrem? Měli by vědci v určitých věcech, například v podpoře snížení byrokracie, stát spíše na straně zemědělců? A jsou některé ptačí druhy v Česku zemědělstvím ohroženy natolik, že by mohly zcela vymizet? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.