SKRUPULE

r_2100x1400_regiony.png
4. leden 2002
r_2100x1400_regiony.png
Pan prezident ve svém letošním novoročním projevu několikrát použil výraz skrupule ve spojení "lidé bez skrupulí". Promluvím tedy dnes o výrazu skrupule. Jednak proto, že nejsem si jistý, jestli všichni známe jeho přesný význam, jednak proto, že je to slovo, které má velmi zajímavý původ.

Nejprve k významu. Skrupule jsou podle slovníku pochyby, pochybnosti, rozpaky, ohledy, já bych ještě dodal - zábrany. Člověk bez skrupulí je člověk bez zábran, člověk, kterého jaksi neruší nějaké morální hodnoty. Také se říká, že takový člověk je bezskrupulózní. Označíme-li někoho za člověka bez skrupulí, je to hodnocení negativní, z čehož by mělo plynout, že výraz skrupule je kladný. Kupodivu to tak není. Slovo skrupule, použité bez oné předložky bez, kladný náboj obvykle nemá. Pojmenováváme jím většinou zábrany, pochyby a ohledy jaksi přehnané či směšné. Jak tušíte, jde o slovo cizí. Ano, přešlo k nám z latiny, a to před delší dobou. Znal ho už Jungmann na počátku 19. století; tenkrát v češtině existovalo dokonce i v jednotném čísle. Tehdejší Češi znali i skrupul a abych tak řekl ?německy? čtený škrupul. Latinské scrupulus mělo význam starost, obava, úzkost, strach, ale současně se stejným slovem nazýval malý drsný či ostrý kamínek. Což kupodivu souvisí. Malé ostré kamínky se používaly při vážení, ostatně nejmenší jednotka římské váhy se nazývala scrupulum - měla asi 1,14 našeho dnešního gramu. Ta váha, kterou představoval jeden malý kamínek, jedno skrupulum, byla velmi malá, přihodili jste na tehdejší váhy jeden kamínek a skoro nic nestalo, nenastala žádná jistota o skutečné váze váženého. A právě z téhle nejistoty při vážení za pomoci skrupulů vznikl nový význam latinského scrupulus - nejistota, pochyby, rozpaky, a protože se nejistota obvykle pojí se strachem, byly tu postupně i významy strach, obava, úzkost.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz )

Spustit audio
autor: Michal Novotný