ŠIBŘINKY

10. leden 2003
r_2100x1400_regiony.png

Včera jsem tu u příležitosti právě probíhající plesové sezóny mluvil o jazykovém zákulisí slov ples, bál a merenda. Dnes zůstanu u tématu se slovem, které se jako označení jednoho druhu taneční zábavy objevuje méně často, ale je tak výrazné, že když už se objeví, určitě vzbudí zájem a otázky po jeho původu. To slovo zní šibřinky.

Ve slovníku spisovného jazyka českého se dočteme, že šibřinky jsou "masopustní maškarní zábava s určitým tematickým rázem" a jako příklady se tu uvádějí spojení "hasičské" a "sokolské" šibřinky. Jako další význam, "řidší a poněkud zastaralý", slovník uvádí "žerty, šašky" a cituje Eduarda Basse "tropit si ze všeho šibřinky".

Michal Novotný

Dnešní slovník píše o šibřinkách hasičských a sokolských, od poloviny 60. let 19. století po několik desetiletí však šibřinky bylo pojmenování sokolské a jen sokolské taneční zábavy, nečlenové Sokola na ně ani nesměli. Šibřinky bylo stručně řečeno sokolské slovo. Než řeknu, jak vzniklo,několika větami ze vzpomínkové knihy Ignáta Herrmanna Před padesáti lety, se vás pokusím přesvědčit, že šibřinky byly v Praze druhé poloviny předminulého století opravdu mimořádně velká událost. Herrmann píše: "...tyto české maškarní plesy sokolské měly od svého počátku nesmírnou, přímo kouzelnou přitažlivost. I jinak už bylo tehdy plesů dost, ale pověst o veselém reji šibřinkovém brzy tak se rozšířila, že kdekdo chtěl jich být účasten." Dále Herrmann píše, že na pražské šibřinky jezdili ve velkém počtu i venkovští zámožní statkáři, lesníci, úředníci z panství a továrníci se svými manželkami a dcerami a že na šibřinky, které začínaly v pražské Sokolovně na dnešní severojižní magistrále v osm hodin, "již o šesté rozjížděly se vozy nájemné i soukromé ekypáže k cíli.... Jak je Žitná ulice dlouhá (tenkrát ještě Žitnobranská), tak nepřetržitá byla řada kočárů, až na Karlovo náměstí, až po nároží u Myslíků, ba okolo roku sedmdesátého stál poslední vůz té řady až u pivnice Donátovy, skoro u samého paláce Šlikova na kraji Spálené..."

Od Ignáta Herrmanna také víme, jak to přišlo, že se sokolská maškarní zábava jmenovala právě šibřinky. Zakladatel Sokola Jindřich Fugner uspořádal první sokolský maškarní ples 25. února roku 1865 a pojmenoval ho šibřinky na radu svého přítele doktora Miroslava Tyrše. Ten si tohoto v té době neužívaného slova všiml v Jungmannově slovníku. Tam se psalo, že šibřinky jsou frašky, šašky a žerty a že tohle slovo lze najít i v Komenského Labyrintu světa. Zde však jsou šibřinky ve významu podvod či šizení, což řekl bych Tyrš nevěděl. Ostatně vlastenečtí sokolové asi neznali ani skutečný původ podle jejich názoru starého českého, už Komenským používaného slova šibřinky, které je však s velkou pravděpodobností z němčiny, ze slova Schabernack, které má význam škodolibý žert, posměšný kousek.

Vysílá se v pátek 10.1.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

Spustit audio
autor: Michal Novotný
  • Životní styl
  • Publicistika