Přesolení Češi. Už od kolébky jíme výrazně víc soli, než je zdrávo

20. září 2018

Sůl přestala být v moderní společnosti vzácnou a naše jídla jí obsahují mnohem víc, než lidské tělo potřebuje. V potravinářském průmyslu se využívá ke zlepšení chuti, ale i kvůli prodlužení trvanlivosti potravin. Bohužel ale také zvyšuje riziko nemocí ledvin, srdce a cév. A problém můžete mít i přesto, že se snažíte solit málo.

Co se v mládí naučíš …

Stravovací návyky, které si vytvoříme v dětství a během dospívání, přetrvávají do dospělosti. Z toho pohledu představuje vážný problém, že vysoká spotřeba soli začíná v Česku doslova už v kolébce. Podle význačného českého pediatra profesora Jana Jandy u nás až 80% kojenců dostává už v druhé polovině prvního roku života v potravě víc soli, než doporučují lékaři.

Přesolené jídlo má 95% českých batolat a u starších dětí se to už prakticky týká všech. Podle pediatrů spočívá část problému také v tom, že zvýšený příjem soli vyvolává u dětí pocit žízně, který mnohdy zahánějí limonádami a dalšími slazenými nápoji. Ty představují množství „prázdných“ kalorií, čímž zvyšují riziko nadváhy a obezity. Podle pediatrů by zvláštní pozornost spotřebě soli u dětí měli věnovat hlavně v rodinách, kde rodiče nebo prarodiče trpí vysokým krevním tlakem.

Zdravotní rizika

V případě zvýšeného přísunu sodíku do těla (vyšší spotřeby soli) se zvyšuje objem tekutiny v těle. Ta vede k vyššímu objemu cirkulující krve, který představuje vyšší zátěž pro srdce. To se adaptuje a dochází ke ztluštění srdeční svaloviny, hlavně levé komory srdeční, čímž se zvyšuje riziko infarktu. Zvýšený příjem soli také zvyšuje zátěž ledvin, a tím v dlouhodobém pohledu i riziko jejich poškození.

Nemoci srdce a cév jsou přitom v Česku nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti dospělých. Významným rizikovým faktorem těchto chorob je zvýšený krevní tlak neboli hypertenze. Tou trpí v Česku asi 43% dospělých, přičemž se jedná o 37% žen a zhruba o polovinu mužů.

Snížit spotřebu soli? Britové vědí, že to jde

Čeští lékaři spočítali, že snížení denní spotřeby soli na polovinu by vedlo ke snížení výskytu nemocí srdce a cév o 17%. A mohlo by předejít dokonce zhruba čtvrtině cévních mozkových příhod. Případná změna bude vyžadovat řadu let. Příkladem ve snižování spotřeby soli pro nás může být například Velká Británie, které se po odstartování veřejné vzdělávající kampaně v roce 2003 podařilo snížit průměrnou spotřebu soli o 15% a dostala se na hodnotu asi 8 gramů na osobu a den. Podle profesora MacGregora z Univerzity královny Marie v Londýně zabránila tato změna asi 18 tisícům mozkových mrtvic a srdečních infarktů ročně. Snížení spotřeby soli se také ukázalo jako ekonomicky nejefektivnější opatření pro ochranu veřejného zdraví z hlediska prevence nemocí srdce a cév.

Sůl, která není vidět …

Když se zamyslíte nad tím, kolik soli denně sníte, řadu lidí napadne, že moc asi ne, protože za celý den nebo týden sůl třeba ani neviděli, natož aby si své jídlo dosolili. V tom mají sice pravdu, ale zároveň je tu zakopaný pes. Podle provedených analýz totiž jen zhruba desetinu našeho příjmu soli představuje ta, kterou si jídla dosolujeme. Zhruba 80% spotřebované soli je už obsaženo ve vyrobených a zpracovaných potravinách nebo polotovarech. Zbývající desetinu příjmu tvoří sůl, která je v potravinách obsažena přirozeně.

Sůl je pro život nezbytná
Kuchyňská sůl se skládá ze sodíku a chlóru, které ve formě iontů rozpuštěných ve vodě hrají v lidském těle nenahraditelnou roli. Kladně nabitý iont sodíku je dokonce nejdůležitějším kationtem v mimobuněčné tekutině našeho těla. Má hlavní podíl na tom, že povrch buněk má kladný náboj, zatímco jejich vnitřní náboj je záporný. Bez toho by mimo jiné nebylo možné vedení nervových vzruchů ani činnost svalů. Množství sodíku a vody v těle je udržováno hlavně ledvinami a regulováno prostřednictvím hormonů aldosteronu a vasopresinu, známého také pod označením antidiuretický hormon (ADH).

Spotřeba soli: Doporučená i skutečná

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje denní spotřebu ve výši 5 gramů pro dospělého. Pro děti se doporučená denní dávka liší podle věku. Pro kojence činí méně než 1 gram soli na den, u dětí ve věku do 6 let 2 g/den. Bohužel v Česku patříme s průměrnou spotřebou 14 až 15 gramů soli na osobu a den mezi rekordmany v Evropě. Přitom významný rozdíl našli lékaři mezi pohlavími, české ženy v průměru spotřebují o 4 gramů soli denně méně než muži.

Horší než Česko jsou v Evropě už jen Chorvatsko, Makedonie a Maďarsko. Právě Maďaři jsou „nejprosolenějším národem“ Evropy, když denně v průměru spořádají 16 až 18 gramů soli na osobu. Pro srovnání například v sousedním Německu, Rakousku nebo Polsku spotřebují jen asi 6 až 7 gramů soli denně na osobu. Zajímavé je, že historicky byli lidé po desetitisíce let adaptováni na spotřebu soli ve výši zhruba 1,5 až 2 gramy na den

Pro zajímavost srovnání průměrného množství soli ve 100 gramech vybraných potravin, jak je uvádí ministerstvo zdravotnictví: slané tyčinky 8 g, párky 6,2g, sýr niva 3,5 g, balkánský sýr 3,3 g, slaný popcorn 2,5 g, tavený sýr 2,3 g, trvanlivý salám 2 g, hamburger 2 g, šunka 1,5 g, krajíc chleba 0,9 g, rohlík 0,6 g.

Co můžete udělat vy?

  • Při nákupu v obchodech si vybírejte potraviny s nižším obsahem soli.
  • Dávejte přednost čerstvým potravinám před konzervovanými nebo polotovary.
  • Omezte spotřebu uzenin a jídel rychlého občerstvení, které obsahují mnoho soli (párky, klobásy, hamburger, pizza, hranolky atd.).
  • Dejte přednost doma připraveným jídlům před hotovými nebo průmyslově vyráběnými pokrmy.
  • Pro vaření nebo dosolení pokrmů použijte maximálně gram soli denně, zbytek doporučené dávky (4g) už je v potravinách obsažen.
  • Místo dosolování zkuste chuť pokrmů vylepšovat bylinkami nebo kořením.
  • Věnujte pozornost množství soli v potravinách, které jedí Vaše děti nebo vnoučata.
  • Změřte si spolu se svými blízkými svůj krevní tlak několikrát za rok a nevynechte ani své děti nebo vnoučata.
  • Vyzkoušejte některý z receptů na pokrmy s minimálním obsahem soli: https://mene-solit.cz/recepty/
Spustit audio