Povodně v srpnu 2002 způsobily nenávratné škody také v pražských knihovnách. Díky zamražení se podařilo 140 tisíc svazků zachránit

Národní knihovna v Praze, přestože sama postižena povodní, se stala krizovým centrem, které poskytovalo odborné konzultace a organizovalo materiální pomoc ostatním knihovnám. Klementinum totiž bylo chráněné protipovodňovým opatřením, a tak byl zasažen „pouze" sklep s technickým vybavením a rezervními fondy, říká Zuzana Hochmanová z oddělení výstav knihovny:

"Knihovnu zasáhla spodní voda, kde naštěstí ty povodňové bariéry uchránily celé Klementinum, ale vlastně asi do metru a půl ve sklepech, kde máme dvě podlaží pod zem, byly zaplaveny. Byly zasaženy jenom rezervní fondy, které sloužily k doplňování."

Městská knihovna na tom ale byla podstatně hůře. Pomocnou ruku naštěstí podaly Mochovské mrazírny, kam se knihy odvážely. Některé z nich zůstaly zamražené několik let.

"Ten fond nejdřív, když se vyexpedoval ze skladišť, tak se musel alespoň částečně mechanicky očistit od bláta a hlavních nánosů a pak se to vlastně na paletách dávalo rovnou do mrazících vozů a už přímo tam se to mrazilo, takže když to dojelo do těch mrazíren, tak už to bylo zmrzlé a tím se zamezilo tomu, aby se dál šířila plíseň."

Z iniciativy Britské rady pak Národní knihovna získala darem přístroje pro vakuové balení, kde se knihy sušily.

"Jinak se nakládalo s rukopisnou knihou, iluminovanou a jinak se samozřejmě nakládalo s novodobou knížkou. A potom stejně veškeré materiály, i když se usušily, tak musely procházet ještě chemickou očistou, aby se opravdu zlikvidovaly všechny ty zárodky a následně se vracely knihovnám do fondů."

Z celkového počtu osmi set tisíc poničených svazků ze všech zasažených knihoven se podařilo asi sto čtyřicet tisíc zachránit. Vakuová komora dodnes slouží k vývoji různých konzervátorských metod.