Plány na stavbu ústředního pohřebiště v Hostivaři se před sto lety nezrealizovaly
Původní hostivařský hřbitov se nacházel u kostela Stětí svatého Jana Křtitele. Zrušen byl v souvislosti s dekretem císaře Josefa II. z roku 1784, který zakázal pohřbívání uvnitř měst, v kostelech a klášterech.
Některé hroby s náhrobky odtud byly přeneseny na nový hřbitov, který byl v Hostivaři založen v první polovině 19. století. Hostivařský hřbitov v nynější podobě se rozkládá na ploše necelého půl hektaru a je zdí rozdělen na starší a novější část. Obě části hřbitova obsahují soubor secesních plastik z přelomu 19. a 20. století.
V roce 1912 proběhla architektonická soutěž na projekt nového ústředního pohřebiště pro rozvíjející se Prahu, pro jehož umístění bylo vybráno území Hostivaře. Podle vítězných návrhů měl mít hřbitov o rozloze 50 hektarů (asi jako Olšanské hřbitovy) hlavní pohřební budovu, krematorium, kolumbárium, arkádové hrobky, mauzoleum významných mužů a žen a hospodářské území. Stavba se nakonec nezrealizovala.
Vedle současného hřbitova se nachází pietní místo s pomníkem padlých obou světových válek. Na čestném pohřebišti odpočívá mimo jiné pilot 312. stíhací perutě RAF plk. Bohuslav Mráz. Čestný hrob zde má i Antonín Kobylák, který bojoval ve Španělsku, Francii a padl na východní frontě. Po obou jsou pojmenovány hostivařské ulice.
Sochu Obětování Panny Marie, dílo Františka Bílka, dal osadit na hrob svých rodičů katolický básník František Xaver Dvořák, který je zde také pohřben. Nejvýznamnější osobností, pohřbenou na hostivařském hřbitově, je místní rodák, významný politik, ministerský předseda a přítel T.G.M., Antonín Švehla. Hrob, včetně monolitu, byl upraven podle návrhu architekta Josipa Plečnika. Masaryk se osobně zúčastnil Švehlova pohřbu (15.12.1933). Naproti hrobu Švehly objevíte hrobku rodiny Šaldovy, ve které je pochován literární kritik, novinář a spisovatel František Xaver Šalda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.