Ozvěny dne 23. 9. 2001

Afghánské vládní hnutí Taliban tvrdí, že Usáma bin Ládin je nezvěstný

Afghánské vládní hnutí Taliban tvrdí, že saúdský milionář Usáma bin Ládin je nezvěstný. Talibanští představitelé se mu údajně snažili doručit rozhodnutí islámských duchovních, aby opustil Afghánistán, ale bin Ládina nenašli. Neví prý ani, jestli je stále v Afghánistánu. Spojené státy už oznámily, že těmto tvrzením nepřikládají žádnou váhu. Pentagon dnes zároveň potvrdil, že nad územím Afghánistánu zmizel nepilotovaný průzkumný letoun. Podrobnosti má washingtonská zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Americký ministr zahraničí Colin Powell dnes v televizní stanici NBC prohlásil, že oznámení Talibanu nepovažuje za věrohodné. I kdyby Spojené státy podle jeho slov dopadly bin Ládina zítra, zdaleka by to nebyl konec. Spojené státy neskončí svou operaci, dokud nerozbijí celou organizaci Al-kajdá, která má tisíce členů v řadě zemí celého světa. "Dokud budou tito lidé aktivní, bude ve Spojených státech nadále panovat pocit nejistoty a nebezpečí," uvedl Powell. Šéf americké diplomacie zároveň zdůraznil, že jakákoliv vojenská operace v Afghánistánu nebude, co do měřítka, srovnatelná s válkou v Perském zálivu. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld mezitím dnes potvrdil, že Pentagon pohřešuje jeden ze svých průzkumných letounů létajících bez posádky, který zmizel nad územím Afghánistánu.

Pákistán podmiňuje svou pomoc USA některými požadavky

Pákistán slíbil pomoc Spojeným státům při jejich protiteroristickém útoku, ale zároveň ji podmínil některými požadavky. Snaží se tak vyjít vstříc oběma stranám, jak Washingtonu, který dnes zrušil hospodářské sankce zavedené před třemi lety kvůli pákistánským jaderným zkouškám, tak radikálním muslimům v zemi, kteří podporují Taliban. Pákistán už oznámil, že Spojeným státům povolí využít svůj vzdušný prostor a informace zpravodajských služeb. O přesné formě spolupráce stále jedná v Pákistánu americká delegace. Z místa se hlásí zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Robert Mikoláš.

"Chceme, aby nám Američané poskytli více důkazů o tom, že Usáma bin Ládin stojí za atentáty proti New Yorku a Washingtonu. Požadujeme také, aby byly při případném útoku minimalizovány ztráty na životech civilistů," znělo dnes z úst pákistánských představitelů. Podle místních pozorovatelů je však už o útoku vedeném přes pákistánské území rozhodnuto. Nyní se jen dolaďují podmínky. Islámábád se ale snaží uklidnit veřejné mínění. Za radikálními duchovními stojí jen asi 15 % obyvatel. I to ale vláda generála Mušarafa musí brát v úvahu. Protesty proti vládní politice totiž pokračují. Velmi radikální byly dnes manifestace ve městě Džamrud Kvod, které leží na půli cesty mezi Pešávarem a hranicí s Afghánistánem. Mnozí z demonstrantů byli ozbrojeni puškami a samopaly. Pákistánské vojenské zdroje také uvedly, že se v blízkosti hranice s Afghánistánem shromažďují bojovníci, kteří chtějí americkým pozemním jednotkám zabránit ve vstupu do Afghánistánu.

Britské ministerstvo obrany nepotvrdilo přítomnost výsadkářů SAS v Afghánistánu

Britské ministerstvo obrany zatím nepotvrdilo přítomnost elitních výsadkářů jednotky SAS v severním Afghánistánu. Informaci britských médií, že na příslušníky jednotky zaútočili nedaleko Kábulu talibanští bojovníci, prověřoval spolupracovník Radiožurnálu v Londýně Milan Kocourek.

Podle britských nedělních listů Sunday Times a Mail on Sunday čtyřčlenný tým speciálního útvaru SAS vyvázl bez zranění, když vyrušil vojáky Talibanu nedaleko afghánského hlavního města Kábulu. Podle novinových zpráv byli příslušníci SAS v Afghánistánu už pět dní a spojili se s afghánskými vzbouřenci Severní aliance. Mluvčí britského ministerstva obrany tyto zprávy ani nepotvrdil, ani nepopřel. Ministerstvo nicméně potvrdilo, že třináct lodí Královského námořnictva včetně ponorky na jaderný pohon Superb proplulo Suezským průplavem cestou do Perského zálivu, kde se zúčastní námořního cvičení Saif Saría. Plánování této akce začalo ještě před teroristickými útoky na New York a Washington. Tohoto cvičení se má zúčastnit na 20 000 příslušníků britských branných sil ze všech tří složek a kolují dohady, že tito vojáci budou jako vůbec první přesměrováni do Afghánistánu.

Afghánská protitalibanská opozice pokračuje v ofenzívě proti Talibanu

Afghánská protitalibanská opozice pokračuje v ofenzívě proti Talibanu. Pozemní síly opoziční Severní aliance dobyly další území na severu země. Podporu afghánských opozičních jednotek otevřeně přiznává i ruská armáda v Tádžikistánu. Rusko se ale podle svého prezidenta Vladimíra Putina k protiteroristické odvetě připojí teprve, až ji schválí Rada bezpečnosti OSN. Z Dušanbe se hlásí zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

"Američané příliš spoléhají na Pákistán, který byl po léta branou do světa pro afghánské hnutí Taliban," prohlásil v Dušanbe ministr zahraničí opoziční afghánské Severní koalice !!NEROZUMÍM!! "Dnes je šance vykořenit teroristy z Afghánistánu," uvedl představitel Severní koalice, podle kterého 15 000 jejích bojovníků a tisíce členů nepravidelných sil kontroluje už čtvrtinu území státu. Rusko potvrdilo jednání náčelníka generálního štábu armády Anatolije Kvašnina s velením afghánské Severní koalice tady v hlavním městě Dušanbe. Otevřeně také přiznalo, že protitalibanskou opozici podporuje nejen morálně, ale i materiálně.

O vojenské účasti při válce USA proti terorismu jednali zástupci šesti arabských zemí

O vojenské účasti při chystané válce Spojených států proti terorismu jednali v Saúdské Arábii zástupci šesti arabských zemí. Více nám k tomu řekne spolupracovnice Radiožurnálu v Dubaji Simona Hejlová.

Rozhodování, zda půjdou muslimské země do války proti muslimům, je složité, a ačkoli země Perského zálivu chtějí na jedné straně pomoci Spojeným státům v jejich odvetě, na druhé straně nechtějí tyto země riskovat hněv svého obyvatelstva zabíjením nevinných muslimů, kteří nemají s terorismem nic společného. Zatím je jasné, že vojenskou pomoc poskytne Kuvajt, který vděčí Spojeným státům za vyhranou válku nad Irákem před deseti lety. Zdá se, že s Kuvajtem půjde do války také Bahrain. Zatím není jisté, jak se zachová Saúdská Arábie, na jejímž území mají Američané velké vojenské základny. Jak uvedl prezident Spojených arabských emirátů šejk Zajed, na to, zda se země Perského zálivu vojensky postaví na stranu Ameriky, bude mít vliv také to, jak se Spojené státy nyní zachovají při řešení palestinsko-izraelského konfliktu.

Írán se připojí k mezinárodní koalici v boji proti terorismu, pokud bude vedena OSN

Írán se připojí k mezinárodní koalici v boji proti terorismu, pokud bude vedena Organizací spojených národů. Prohlásil to íránský ministr zahraničí Kamál Charazí. Teherán už dříve ostře odsoudil teroristický útok na New York a Washington. Je ale proti vojenské intervenci v Afghánistánu. Írán má z vojenského konfliktu v Afghánistánu obavy zejména kvůli dalšímu přílivu uprchlíků. Už teď jsou na jeho území dva miliony Afghánců.

Vlna protiarabských a protimuslimských nálad zasahuje některé menšiny v USA

Vlna protiarabských a protimuslimských nálad stále více zasahuje některé menšiny ve Spojených státech. Z New Yorku k tomu telefonuje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Miroslav Konvalina.

Ekumenická mše pro příbuzné obětí teroristického útoku na Světové obchodní středisko na stadionu newyorských Yankees nazvaná Modlitby pro Ameriku, má být další mohutnou výzvou k toleranci mezi etnickými a náboženskými skupinami. I přes mohutnou vysvětlovací kampaň v amerických médiích jsou na různých místech napadáni Afghánci, Pákistánci, indičtí sikhové, Egypťané nebo Libanonci. Ženy a dívky v arabských šátcích se bojí na ulici, do modliteben i do škol. Tmavovlasí snědí muži jsou vyháněni posádkami i cestujícími na vnitrostátních leteckých linkách. Mohammad, Syřan žijící třicet let v Brooklynu, říká:

Mohammad: Jsme součástí této země, nejsme nepřátelé, kteří sem spadli z nebe.

Afghánci ani jejich arabští sousedé v New Yorku zatím nezaznamenali vážnější útoky na své rodiny. Město, které postihlo teroristický útok nejvíce, dokáže více rozlišovat mezi Arabem a nepřítelem, muslimem a teroristou.

V ČR stále trvají bezpečnostní opatření v souvislosti s útoky na USA

V České republice stále trvají bezpečnostní opatření v souvislosti s nedávnými útoky na Spojené státy. Ministr financí Jiří Rusnok se v dnešním pořadu televize Nova Sedmička pokusil objasnit, kolik naši republiku přijatá opatření stojí.

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: Já myslím, že to je dokonce pod půl miliardy, to je můj odhad, ale skutečně velmi těžko říct, některá opatření trvají, některá už netrvají, to uvidíme, až se vyúčtují, až se vyrovnají, ale neměl by to být nějaký dramatický výkyv.

Bezpečnostní opatření kvůli událostem v USA zpřísňují i organizátoři strojírenského veletrhu v Brně, který začíná zítra. Organizátoři na něm čekají 100 000 návštěvníků, proto i zabezpečení bude nadstandardní. Českému rozhlasu to potvrdil manažer veletrhu Jiří Rousek.

Jiří Rousek: Obecně se tento areál považuje za velice dobře střežený a existují postupy, jak v případech napadení vlastně postupovat, aby ti lidé nebyli v nebezpečí, samozřejmě ta konkrétní opatření nebudu teď zmiňovat, ale určitě jsme připraveni mimořádné události řešit tak, aby všichni se cítili bezpečně.

Velmi přísná jsou bezpečnostní opatření v jaderné elektrárně Dukovany a jejím okolí. Podle některých informací, které se nám podařilo získat, hlídají vzdušný prostor nejen vojáci z nedaleké letecké základny v Náměšti nad Oslavou, ale také protiletadlový raketový pluk ze Žatce. Ten se měl na Vysočinu přesunout během tohoto víkendu. Vojáci mají posílit ochranu samotného letiště, poskytnout případný servis letounům Severoatlantické aliance a ochránit nedaleké Dukovany. K přítomnosti vojenských posil se ale nechce nikdo oficiálně vyjádřit. Konkrétní nebyl ani premiér Miloš Zeman, který region navštívil o tomto víkendu.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Jaderná elektrárna Dukovany je samozřejmě v bezpečí, ale uvědomte si, že nebezpečí teroristických útoků nemůžete nikdy vyloučit a že bezpečnostní opatření musí být zpřísněna, zejména po americké zkušenosti.

V Rakousku skončilo tradiční setkání sudetských Němců

V Rakousku právě skončilo tradiční setkání sudetských Němců. Na místě byla i vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Společným jmenovatelem požadavků řečníků, především z Haiderovy strany Svobodných, bylo bezpodmínečné zrušení Benešových dekretů, které členka FPÖ, státní tajemnice spolkové vlády Rossmannová označila za rasistické. "Nestačí, že prezident Havel při své poslední návštěvě Vídně Benešovy dekrety odsoudil morálně, česká vláda musí k jejich zrušení poskytnout také právní kroky," řekla. Stejně tak hejtman Horního Rakouska Josef Pühringer zdůraznil, že česká vláda a parlament musí prohlásit, že Benešovy dekrety nejsou součástí českého právního řádu. Odsun Němců pak stejně jako bavorský premiér Stoiber přirovnal Pühringer k ráně, která stále krvácí a ještě se nezahojila.

V Polsku se za necelé dvě hodiny uzavřou volební místnosti

V Polsku se za necelé dvě hodiny uzavřou volební místnosti. O 460 poslaneckých mandátů a 100 senátních křesel se uchází více než 8 000 kandidátů. S největší nadějí očekává výsledky hlasování především nejsilnější Svaz demokratické levice. Průběh voleb sleduje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

S trochou napětí očekává výsledky voleb prezident Alexandr Kwaszniewski. Potom, co odhlasoval, sdělil novinářům, co v něm onen neklid vyvolává.

Alexandr Kwaszniewski, polský prezident: Hlavně to, že se mohou přihodit určitá překvapení. Předvolební průzkumy ukázaly, že ve společnosti existuje jistý stupeň frustrace. Popularitu si získaly takové strany, se kterými se na začátku kampaně příliš nepočítalo.

Uvedl prezident Kwaszniewski. Do parlamentu by se totiž mohli dostat například poslanci radikálních zemědělských odborů Sebeobrana a jejich vůdce, černá ovce polské politické scény, Andrzej Lepper. Tradiční pravicové a centristické strany, jako Solidarita nebo Unie svobody, by přitom ke vstupu do Sejmu nemusely získat ani potřebný minimální počet hlasů.

Na 29 stoupl počet obětí pátečního výbuchu ve francouzském Toulouse

Na 29 stoupl počet obětí pátečního výbuchu v petrochemické továrně ve francouzském Toulouse.. Pět dalších lidí je stále nezvěstných, v nemocnici zůstává 400 zraněných. Stav tří desítek z nich je velmi vážný. Telefonuje spolupracovník Radiožurnálu ve Francii Zdeněk Miler.

Na místě katastrofy pracovalo dnes 150 záchranářů, kteří dosud neztratili naději, že by pod troskami mohli najít někoho živého. Výbuch v továrně na chemická hnojiva v předměstí Toulouse oživil ve Francii polemiku ohledně rizikových chemických výrob, které pracují v blízkosti sídel a městských aglomerací. V Toulouse to bylo město, které se pozvolna rozrostlo směrem k chemičce, nikoliv naopak. Háček je pouze v tom, že uzavření stárnoucího chemického provozu se odkládalo z ekonomických důvodů.

Ariel Šaron znovu vetoval schůzku Šimona Perese s Jásirem Arafatem

Izraelský premiér Ariel Šaron znovu vetoval schůzku ministra zahraničí Šimona Perese s palestinským předákem Jásirem Arafatem. Ta se měla po mnoha odkladech konat dnes odpoledne v Gaze. Hlásí se blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev.

Podle Šarona není schůzka možná v době, kdy Palestinci odpalují minometné střely na židovské osady. Zmíněný incident se odehrál v noci na dnešek v pásmu Gazy. Následně vjely dva tanky izraelské armády na palestinské území a po čtyřiceti minutách se stáhly. Proti setkání Peres - Arafat se staví především ministři pravicových stran a náboženská strana Šas a představitelé ruských židů. Podle izraelského rozhlasu se Šimon Peres neúspěšně snažil ještě před zasedáním vlády přesvědčit některé ministry o nutnosti jeho schůzky s Jásirem Arafatem. Podle pozorovatelů je ale možné, že ke schůzce dojde už zítra, protože Izrael je pod silným tlakem Spojených států a Evropské unie, které se snaží zapojit arabské země do protiteroristické koalice.

Policie zadržela nebezpečného sexuálního devianta Josefa Tichého

Policie zadržela nebezpečného sexuálního devianta Josefa Tichého. Pacient bohnické psychiatrické léčebny utekl v pátek z Fakultní nemocnice Bulovka v Praze 8, kde byl na ošetření. Jak dnešní zásah policie probíhá, nám řekl Adam Arnold z tiskového odboru pražské policejní správy.

Adam Arnold, mluvčí Policie ČR: Dnes oznámil anonymní ženský hlas na tísňovou linku 158, že nebezpečný sexuální deviant Josef T. se nachází v blízkosti železniční stanice Libeň v Praze 9. Po tomto muži jsme vyhlásili pátrání v pátek 21. září potom, co utekl z Fakultní nemocnice Bulovka. Policejní hlídka po krátkém propátrání okolí muže zadržela na konečné tramvaje číslo 12 v Poděbradské ulici v Praze 9. Okolnosti jeho útěku jsou předmětem šetření a zatím také není známo, že by někoho napadl.

Tichý od roku 1990 z léčeben uprchl už sedmkrát. V minulosti napadl více než dvacet dívek a několik chlapců. V roce 1990 mu soud uložil trest 10,5 roku vězení a ochrannou ústavní sexuologickou léčbu.

Na rodném domě Jaroslava Seiferta byla odhalena pamětní deska

Na rodném domě básníka Jaroslava Seiferta byla odhalena pamětní deska. Jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu se narodil přesně před sto lety na pražském Žižkově. Jak to tam dnes vypadá, to zjišťoval reportér Radiožurnálu Dušan Valenta.

Bronzová deska byla odhalena v Bořivojově ulici na domě s číslem 104. Právě tam se básník, kterého minulý režim neměl příliš v lásce, narodil.

Milan Český, starosta Prahy 3: Tak, je to samozřejmě splátka určitého dluhu, který jsme, doufám, nahradili.

Říká starosta Prahy 3 Milan Český. radnice se totiž na odhalení bysty spolupodílela.

Milan Český, starosta Prahy 3: Přesto tady ten dluh byl, protože Jaroslav Seifert je jediným nositelem Nobelovy ceny za literaturu, takže si myslím, že tato bysta patří na jeho rodný dům.

Seifertovy básničky jsou stále živé. Dnes a denně si je můžeme přečíst například ve vlacích pražského metra, a to v rámci projektu Poezie pro cestující. František Janouch z Charty 77 říká, že jde o lidové básně se vším všudy.

František Janouch: On je příliš národním lidovým básníkem, který nemůže být zapomenut.