Ozvěny dne 22. 6. 2001

Oběti nacismu se konečně dočkaly vyplácení odškodného

"Konečně." Mohly si říci u nás oběti nacismu. Poštovní spořitelna začala vyplácet peníze lidem, kteří prošli koncentračními tábory nebo byli nuceně nasazení. Pokračuje Lenka Šumová.

Poukázku, kterou dostal teprve včera, si byl na poště v Českých Budějovicích nechat proplatit dnes i pan František. Jako nuceně nasazený strávil tři roky života.

Pan František, nuceně nasazený za 2. světové války: Teď je mi 81. Dali nám těch 75 %, bez 160 korun 65 000. Až vyplatí všechno, tak ten rozdíl se ještě dá.

Tu samou částku vyplatili úředníci Poštovní spořitelny v Olomouci také osmdesátiletému Ferdinandu Fialovi.

Ferdinand Fiala, nuceně nasazený za 2. světové války: Dva a půl roku nuceně nasazen, takže to vychází na měsíc 2 000 a nějaký drobný k tomu. Prostředky, který prostě jsme dostali, se velmi brzy rozplynou do takových těch normální potřeb a prostě takovému mírnému přilepšení k důchodu.

Finanční odškodnění dostane nejprve 10 000 vybraných žadatelů. Na peníze si tedy ještě musí počkat Libuše Foglová z Olomouce.

Libuše Foglová, nuceně nasazená za 2. světové války: Zatím to bylo obsazeno těmi, kteří prošli koncentračními tábory a ti, kteří mají 80 a něco přes 80 roků. Takže na mě už se nedostalo. Já jsem ročník 1924.

Předseda Sdružení politických vězňů Stanislav Stránský slibuje, že odškodnění za nucené a otrocké práce dostanou co nejdříve také ti, kteří mají už zpracované žádosti.

Stanislav Stránský, předseda Sdružení politických vězňů: Samozřejmě dostanou peníze a dostanou je postupně. Bude se to samozřejmě táhnout ještě poněkud delší dobu, možná dva, tři měsíce.

O finanční vyrovnání požádalo dosud více než 84 000 lidí. Jak ale potvrzuje Libuše Foglová, řada z nich se dnešního dne nedožila.

Libuše Foglová, nuceně nasazená za 2. světové války: Kupříkladu včera, když mně jedna z příbuzných telefonovala, že ve schránce našli pro otce složenku na vyplacení odškodného, byli právě po pohřbu.

Náhradu zatím nedostávají ti, kteří mají za sebou nucené práce na území dnešního Rakouska. Protože čas běží, rozhodla vláda, že v případě průtahů bude lidem starším 80 let vyplácet zálohu náš stát. Zákon ale ještě musí schválit parlament.

První splátky dostávají také němečtí Židé

První splátky dostávají také němečtí Židé, oběti nacistických koncentráků. Předal jim jí ve Frankfurtu nad Mohanem představitel organizace Juis Clein Konference. Vedení Nadace na odškodnění nuceně nasazených dnes současně oznámilo, že žadatelů o náhradu bude podstatně více. Telefonuje zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Zita Senková.

1 800 tisíc žádostí očekává vedení nadace, která původně počítala s tím, že o odškodnění požádá 1 200 tisíc bývalých nuceně nasazených. Jak dále uvedl člen vedení iniciativy Bräutigam, vzhledem k nárůstu žadatelů nelze vyloučit, že příjemci obdrží menší sumu než bylo stanoveno. Německému průmyslu nadále chybí zhruba 700 milionů marek do naplnění pětimiliardového podílu. Průmysl musí rovněž vložit navíc úroky ve výši 100 milionů marek, které naběhly kvůli několikaměsíčnímu odkladu výplat odškodného. O výši úroků, kterou zpochybňují mnozí politikové a právníci, firmy nehodlají diskutovat.

Zájezdový autobus a nákladní vlak se srazili v Blansku

Zájezdový autobus a nákladní vlak se srazili v Blansku. Bilance je deset zraněných, dva těžce. K nehodě došlo ve chvíli, kdy autobus s turisty, převážně z Uherského Hradiště, sjížděl z kopce kolem průmyslového podniku ČKD. Odtud právě vyjížděla vlaková souprava, před kterou autobus nestačil zastavit. Další informace připojuje Blanka Číhalová, Český rozhlas Brno.

Lékařskému ošetření se v blanenské a boskovické nemocnici podrobilo 10 cestujících. Sedm bylo podle lékaře Petra Hlavinky ošetřeno ambulantně, tři budou hospitalizováni.

Petr Hlavinka, lékař: Jedna pacientka jela přes chirurgickou ambulanci potom do Zlína s tím těžším zraněním, ale nebylo to život ohrožující.

Blanenská policie podle ředitele Radomíra Diblíka prověřuje tvrzení, že řidiči autobusu před nehodou selhaly brzdy.

Radomír Diblík, ředitel blanenské policie: Ten autobus byl převezen na Stanici technické kontroly ve Skalici nad Svitavou.

Policie zároveň zkoumá železniční předpisy, aby zjistila, zda posunovač vlaku dával správně a včas výstražná znamení. Vedoucí odboru dopravy ČKD Vlastimila Horáková se nechce k případu před ukončením policejního šetření vyjadřovat.

Vlastimila Horáková, vedoucí odboru dopravy: Nemůžu se k tomu vyjadřovat. Já si myslím, že všechno toto se vyptala policie těch mých zaměstnanců a ta to šetří. Já vám k tomu opravdu nemůžu nic říci.

Železniční neštěstí v Bavorsku

Také v sousedním Bavorsku likvidují následky železničního neštěstí. Při těžké dopravní nehodě u Vilsecku v Horním Falci přišli dnes ráno o život čtyři lidé. Deset dalších bylo zraněno těžce a 15 lehce. Na nechráněném železničním přejezdu se srazil nákladní vůz jednotek americké armády rozmístěných v Německu s regionálním osobním vlakem. Ten po nárazu začal hořet.

Už 52 hodin trvá pátrání po pětileté Terezce Čermákové z Kladna

Už 52 hodin trvá pátrání po pětileté Terezce Čermákové z Kladna. Ta zmizela z hřiště v Polské ulici na sídlišti v Kročehlavech ve středu krátce po poledni. Od té doby se do akce zapojilo více než 350 policistů, speciální psi i vrtulník s termovizí. Náš reportér Ladislav Pavlík pátrání sleduje.

Právě na tuto lokalitu upozornila jedna z ředitelek základních škol, které policisté dopoledne navštívili a vyzvali tamní žáky k pomoci při pátrání po pětileté Terezce. Ani v teplovodech a kanálech však policisté neodhalili jasnou stopu a jejich akce proto přes značnou únavu pokračuje. Ještě dnes by měl realizační tým případu oznámit jednotlivé pracovní verze, jak se je podařilo v posledních 2 a půl dnech vytvořit. Okolnosti zmizení 100 cm vysoké blonďaté dívky zůstávají i nadále nejasné. Mluvčí okresního ředitelství policie Michaela Nováková nevyloučila, že matku Terezky opět důkladně vyslýchal i policejní psycholog.

Michaela Nováková, mluvčí okresního ředitelství policie: Policie samozřejmě k dispozici má různé odborníky a jsou to například psychologové. V současné chvíli vám nemůžu říci, jestli zrovna psycholog byl dnes opět přítomen ve vyšetřování.

Romano Prodi připouští možný krach smlouvy EU z Nice

Předseda Evropské komise Romano Prodi připouští možný krach rozšiřovací smlouvy EU z francouzské Nice. Prodi dnes řekl, že pokud Irsko podruhé dohodu odmítne, smlouva z Nice padne. Z Bruselu se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Další výroky Romana Prodiho během jeho návštěvy v Irsku vyvolávají v Bruselu rozpaky. Prestižní deník Financial Times napsal, že Prodi rozzuřil irskou vládu prohlášením, že rozšíření EU je možné provést i bez smlouvy z Nice. Prodiho postoj provokuje také další evropské politiky, protože prosincové jednání unie z Nice o podmínkách rozšíření trvalo čtyři dny a výsledný kompromis připravil patnáctku na přijetí dalších dvanácti zemí. Smlouva z Nice přiznává všem kandidátským zemím včetně České republiky hlasovací práva v Radě EU. Určuje jim počet míst v Evropském parlamentu a dává právní rámec společné armádě EU. Mluvčí Evropské komise Filori dnes opět bagatelizoval Prodiho zpochybňování smlouvy z Nice. Deník Financial Times však dodal: "Prodiho výroky v Irsku posilují jeho pověst, že často šlápne vedle."

Telecom slibuje levnější volání z pevné linky na mobil

Telecom slibuje levnější volání z pevné linky na mobil. Od 1. července by nás minuta telefonování z domova měla přijít na 6,80 korun. Pro podnikové klienty ceny klesnou podle zvoleného cenového programu. Podle mluvčího Telecomu Vladana Crhy firmu dosavadní ceny zbytečně připravovaly o zákazníky.

Vladan Crha, mluvčí Českého Telecomu: Český Telecom se domnívá, že ta původní cena už nebyla konkurenceschopná a omezovala volání našich zákazníků a mohla také způsobovat určitý úbytek našich zákazníků směrem k mobilním operátorům. Předpokládáme, že ta nová, výrazně nižší cenová hladina umožní zvýšení provozu z pevné telekomunikační sítě a také nám získá některé další zákazníky.

Níž s cenami prý už Telecom jít nemůže. Mobilní operátoři prý odmítají snížit propojovací poplatky. Mluvčí RadioMobilu Jiří Hájek namítá, že se v ceně musí objevit náklady na investice do technologií.

Jiří Hájek, mluvčí RadioMobilu: Společnost RadioMobil v letošním roce přišla s nabídkou patnáctiprocentního snížení koncové ceny oproti loňskému roku a tato nabídka zatím nebyla ze strany monopolního operátora akceptována a ta naše nabídka je zhruba v úrovni 6,50. Společnost RadioMobil v letošním roce plánuje investice do nových technologií ve výši 11,2 miliardy korun, to znamená ta cena, se kterou my přicházíme na vyjednávání, pokrývá v sobě tyto náklady a přiměřenou míru zisku.

Spor ministra životního prostředí s ekology

Ani letos neutichnou v nejpřísněji chráněných zónách Národního parku Šumava motorové pily. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart neustoupil nátlaku ekologických aktivistů a odborníků, kteří se ho dva dny snažili přímo na místě přesvědčit, aby zastavil kácení stromů napadených kůrovcem. Podrobnosti má Petr Honzejk.

První stromy na Šumavě letos už padly. Ministr Kužvart stále opakuje, že kácení je jedinou možností, jak kůrovcovou kalamitu zastavit.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Varianta, že bych nechal kůrovce být, by mohla vést k tomu, že by tam stály mrtvé stromy na výměře 40 000 ha. To by byla politická odpovědnost, kterou prostě na sebe nemohu vzít.

Kužvartovi odpůrci naopak tvrdí, že kácení v nejcennějších částech šumavského národního parku otevírá cestu polomům. Podle Jiřího Lišky z Akademie věd ČR to způsobuje větší katastrofu než kůrovec sám.

Jiří Liška, AV ČR: To, že se ve velkém rozsahu na naší straně kácí a vznikají holiny, je naprosto děsivé a nepřípustné.

Kužvartovi oponenti argumentují i tím, že se na bavorské straně Šumavy tak radikálně proti kůrovci nepostupuje a situace je tam lepší než u nás. Zpravodajka Radiožurnálu v Německu Zita Senková nicméně zjistila, že se v menší míře kácí i tam.

Jak Českému rozhlasu potvrdila mluvčí bavorského ministerstva zemědělství a lesnictví, zaměstnanci lesní správy museli v ochranné zóně široké 500-1 000 metrů ve staré části národního parku vykácet asi 5 000 stromů napadených kůrovcem. Dalších 2 000 postižených stromů bylo nalezeno také v jiné oblasti parku. Příslušné ministerstvo vypracovalo rozsáhlý plán na boj s kůrovcem, který obsahuje v první řadě preventivní opatření, pravidelné efektivní kontroly, zejména po dešti a napadení sněhu.

V každém případě letos boj o Šumavu nebude tak radikální jako v minulosti. Jaromír Bláha z Hnutí Duha potvrzuje, že se letos nikdo ke stromům přivazovat nebude.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha: Věříme, že zásahy nebudou příliš rasantní a budeme dále protestovat jinými formami než blokádou.

Napadené stromy se letos budou na Šumavě kácet ve čtyřiceti devíti lokalitách o celkové rozloze 1 400 ha.

Albánie se připravuje na parlamentní volby

Albánie vře přípravou na páté parlamentní volby od pádu komunistické vlády. Utkají se v nich socialisté a opoziční demokraté. Obě strany finišují ve volební kampani. V Tiraně je reportérka Radiožurnálu Klára Stejskalová.

Mírumilovná svobodná kampaň, těmito slovy označují dnešní albánské deníky vrcholící předvolební klání. Podle ředitele společnosti pro demokratickou kulturu Loki jde o nejdemokratičtější soupeření od roku 1990, kdy došlo ke zhroucení albánského stalinistického režimu. Přispěl k tomu narůstající počet nezávislých médií. V Albánii dnes funguje 30 televizních a 50 rozhlasových stanic. Vítězstvím ve volbách si je jista vládnoucí socialistická strana Fatose Nana, který se chce soustředit na vytváření nových pracovních míst, dokončení privatizace a přiblížení země k evropským strukturám. Opoziční demokratická strana Saliho Berishy tvrdí, že se poučila z chyb a slibuje nový začátek. Tím by mělo být zavedení průměrného měsíčního platu ve výši 100 dolarů a snížení daní na polovinu.

Případ texaské matky, která zabila svých pět dětí

Spojenými státy otřásl případ texaské matky, která zabila zřejmě vlivem poporodní deprese svých pět dětí. Andrea Jeitzová se dnes dostavila před soud v texaském Houstonu. Za pětinásobnou vraždu jí hrozí až trest smrti. Informuje severoamerická zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

36letá Andrea Jeitzová se dnes dostavila před soud v texaském Houstonu, který jí přidělil právního zástupce a zatím odložil stání, během kterého bude formálně obžalována. Andrea Jeitzová utopila ve vaně svých pět dětí ve věku od 6 měsíců do sedmi let. Ihned po činu zavolala policii a manžela, který je počítačovým expertem ve vesmírném středisku NASA v Houstonu. Manžel Russel Jeitz označil svou ženu za tichou a mírnou milující matku, která se v posledních letech potýkala s hlubokou poporodní depresí. Státní žalobce označil smrt pěti dětí za nejhrůznější případ, jaký kdy viděl. Andrea Jeitzová prý popsala policii, jak metodicky utopila všech pět dětí včetně vzpírajícího se sedmiletého chlapce. Její případ oživil diskuse o poporodní depresi.

Ústavní činitelé se shodují, že nás čeká horký politický podzim

Ústavní činitelé se shodují, že nás čeká horký politický podzim. Zejména hledání politického konsensu nad návrhem státního rozpočtu bude náročné. Je o tom přesvědčen prezident Václav Havel i předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Při dnešní schůzce s vedením sněmovny dal prezident najevo ochotu vstoupit do jednání mezi politickými stranami, bude-li třeba. Detaily má Eva Hůlková.

"Domluvili jsme se o případné připravenosti prezidenta na pomoci při složitých politických jednáních o rozpočtu na rok 2002. Bude-li třeba zprostředkující role mezi stranami, je ochoten Václav Havel tuto roli sehrát," řekl Václav Klaus. On sám vidí problém v rozpočtu takto:

Václav Klaus, předseda ODS a Poslanecké sněmovny: Rozpočtová komplikovaná situace není řešitelná škrtem pár miliard z té či oné kapitoly rozpočtu na rok 2002, a proto si myslím, že je potřeba tento rozpočet zasadit do širšího střednědobého rámce konsolidace veřejných rozpočtů v České republice.

Místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková podotýká, že sociálně demokratická vláda se bude návrh rozpočtu snažit maximálním způsobem obhájit.

Petra Buzková, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny: Samozřejmě, že těsně před zahájením volebního roku, ve kterém proběhne přímo několik voleb, se vždy mnohem obtížněji hledá politická podpora než v průběhu volebního období.

Podle šéfa poradců prezidenta Pavla Fišera Václav Havel očekává nejen obtížná jednání o rozpočtu. Složitý bude celý politický podzim a obtížně se bude hledat politický konsensus.

Pavel Fišer, šéf poradců prezidenta: Řekl: "Bude-li to třeba, jsem samozřejmě připraven pomoci najít politický konsensus a hledat společné východisko."

Předseda Senátu Petr Pithart se už cítí lépe

Předseda Senátu Petr Pithart se už cítí lépe. V nemocnici si však ještě nějaký čas poleží. Pithart se vrátil s teplotami z cesty po Irsku. Jak Českému rozhlasu potvrdil přednosta 2. interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech Michal Anděl, nemocniční léčba potrvá ještě asi 5-7 dní.

Pavel Anděl, přednosta 2. interní kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech: Klinické vyšetření a další vyšetření pana doktora Pitharta prokazují, že příčinou horečnatého stavu byla těžší akutní infekce močových cest. Pacient je léčen antibioticky, dnes se cítí lépe, nedošlo však ještě k úplnému poklesu horečky. Pokud nedojde k její normalizaci do dalších 24 hodin, bude uvažováno o změně antibiotické terapie.

Objev minimálně středoevropského významu v Olomouci

Objev minimálně středoevropského významu se podařil archeologům při záchranném archeologickém výzkumu v Olomouci Neředíně. Počátkem června zjistili v místě stavby rodinných domků hrotitý příkop, který svým charakterem i rozměry odpovídá římským krátkodobým opevněním, což potvrzují i zlomky germánské a římsko-provinciální keramiky. Mezinárodní komise konstatovala, že jde s největší pravděpodobností o část římského vojenského tábora z doby markomanských válek, tedy z let 166-180 našeho letopočtu. Více k nálezu archeolog Jaroslav Peška z Archeologického centra Vlastivědného muzea v Olomouci.

Jaroslav Peška archeolog Archeologického centra Vlastivědného muzea v Olomouci: Je to skutečně záležitost velmi překvapující, velmi mimořádná, má nejméně středoevropský dosah a zdá se, že budeme muset trošičku doplnit, možná ani ne poopravit, ale spíš doplnit naše dějiny a vůbec asi o to, že tady ta noha toho římského vojáka vstoupila, pobyla. My bychom jenom velmi rádi našli ten stoprocentní důkaz, to znamená aspoň ten cvoček z té boty toho římského vojáka nebo nějakou součást jeho oděvu. To se nám samozřejmě zatím ještě nepodařilo, ale výzkum není tak daleko.

Ozvěny z burzy

Pražská burza byla dnes klasicky páteční. Nikdo, jak se zdá, nikam nepospíchal. Napovídá tomu i objem obchodů asi 180 milionů korun. Přitom průměrně v průměrně úspěšných dnech je to dvojnásobek. K tomu akcií ČEZu se zobchodovalo za 110 milionů korun, aniž by se jejich cena nějak výrazně změnila. Analytik ABN Amro Karel Štefulík upozorňuje na vývoj jiného cenného papíru.

Karel Štefulík, analytik ABN Amro: Zajímavý vývoj byl spíše u Komerční banky, kde objevily se další zprávy z tisku, dementovaly se nějaké zprávy ohledně toho, kdo kolik zaplatí za Komerční banku. Včerejší čísla, která hovořila o 35-40 miliardách, byla dneska zase zredukována na nějakých 30-33 miliard. Dá se říci, že tyto věci jsou velmi důležité pro cenu Komerční banky na trhu, protože samozřejmě od té ceny kdo za kolik koupí Komerční banku, se bude odvíjet tržní cena. A taková jednoduchá kalkulace je, jestliže si člověk vezme 33 miliard, vychází to nějakých zhruba 1 430 korun na akcii, dá se na to nějaký diskont, tak člověk dostává kolem 1 100, kde se dneska Komerční banka pohybovala.

Koruna dnes posílila po zprávách o slabším ekonomickém růstu v Německu a EU vůbec. Euro je za 33,90 korun, dolar za 39,70.

Proč stát obdrží z privatizace méně než předpokládal?

Stát zřejmě utrží letos z privatizace mnohem méně než se předpokládalo. Původně se počítalo se zhruba 170 miliardami. Do pokladny Fondu národního majetku možná ale připlyne jen necelá polovina této sumy. Kde se stala chyba, o tom bude teď Pavla Kvapilová mluvit s komentátorem Prague Business Journal Janem Macháčkem.

Pane Macháčku, dobrý večer. Mnozí teď už skutečně připouštějí, že ty příjmy z privatizace mohou být o hodně nižší. Například člen prezidia Fandu národního majetku Michal Tošovský řekl, že to může být propad až o 100 miliard korun. Proč?

Jan Macháček, komentátor Prague Business Journal: Jednak vláda s tou privatizací hodně váhala, mohla privatizovat brzy po volbách, mohla privatizovat první rok, druhý rok po volbách, odkládala to. Všechny ty tendery připravovala velmi složitým způsobem. V poslední době vyměňovala poradce a na základě toho došlo k takovým věcem, že samozřejmě třeba vývoj telekomunikačního trhu v celé Evropě i v Americe v souvislosti s krizí nové ekonomiky prostě tyhle akcie technologické klesají. Tohle jednak se podepisuje na ceně akcií Telecomu a vůbec na zájmu privatizovat Telecom. Takže nejlepší doba prodat České radiokomunikace byla před třemi lety, nejlepší doba privatizovat Telecom celý byla před pěti lety, teď už to může být jenom horší.

Pane Macháčku, vy sám říkáte, že vláda udělala hodně chyb. Co se dá ještě napravit?

Jan Macháček, komentátor Prague Business Journal: No já nevím, jestli se toho dá moc napravit. Ono je to vždycky o nějaké nabídce a poptávce, a ta vláda teď dává příliš najevo, že potřebuje něco zprivatizovat do voleb, to znamená potřebuje jednak ukázat, že privatizovat umí, že privatizaci dokáže dotáhnout dokonce. Jednak si nastavila rozpočtové výdaje takovým způsobem, že s těmi příjmy z privatizace počítá, takže by jinak zadlužovala tu zemi ještě víc, než je únosné. Takže teď se dostala do situace, že poměrně krátce před volbami ten prodávající dává najevo, že skutečně prostě zprivatizovat musí a potřebuje. A v tom případě i když je několik zájemců o takovou firmu, tak samozřejmě to tu cenu snižuje, protože ten prodávající se tváří tak, že musí, kdežto kupující, ten zahraniční investor si může také něco podobného koupit jinde nebo si to může ještě všechno rozmyslet. Takže prostě tím se sama dostává doúzkých. Jinak vláda samozřejmě udělala chybu, když ministra financí, který privatizace protlačoval, odvolá necelý rok před volbami. Ty privatizace se zastaví, vymění se celý Fond národního majetku a to samozřejmě není dobrý signál a všechno se tím zpomaluje.

Podle toho, co říkal ministr financí Rusnok dnes v poledních Ozvěnách dne, tak to pro něj není až tak velký problém ten propad v příjmech. Řekl, že se dá celkem lehce ušetřit 86 miliard korun. Myslíte si, že to bude problém ten propad jednak pro vládu a jednak pro nás, pro daňové poplatníky?

Jan Macháček, komentátor Prague Business Journal: Je otázka co je problém pro vládu, jestli pro ní v tomto případě vůbec něco představuje problém. Problém je to, že vláda učinila rozpočtové výdaje závislé na příjmech z privatizace, které jsou samozřejmě jednorázové a potom, co privatizace skončí, tak tady budou vytvořeny jisté návyky a nároky, které je otázka, z čeho bude potom vláda hradit. Takže potom to bude muset hradit zvyšováním daní, čímž zastaví ekonomický růst, který není taková sláva tak jako tak, takže je otázka, jestli vládě vůbec něco vadí. Ještě jsem chtěl dodat k té privatizaci. Tam je také důležité, že se tam mluví o tom, že existují dohody v rámci opoziční smlouvy o tom, že půl roku před volbami už ta vláda s těmi privatizacemi skončí, to znamená, že co nestihne do konce tohoto roku, to už rozjíždět nebude. A ono to má i jistou politickou logiku v tom, že ta vláda samozřejmě ty peníze z privatizace potřebuje na to, aby se mohla zalíbit voličům tím, že je za něco zajímavého pro voliče utratí. A to už půl roku před volbami také nestihne, takže radši tu zemi zadluží nebo ponechá ten dluh v té výši, jaká je.

Přepsal: Česká informační agentura