Ozvěny dne 19. 7. 2001

19. červenec 2001
Ozvěny dne

Přepis pořadu Ozvěny dne z 19. července 2001 18 hodin.

Všechny české oběti holocaustu se dočkají odškodnění

Všechny české oběti holocaustu se dočkají odškodnění. Ministerstvo obrany ustoupilo protestnímu tlaku Federace židovských obcí. Vláda až dosud totiž neuznávala statut politického vězně pro lidi, kteří se museli za druhé světové války skrývat z rasových a náboženských důvodů. Pokračuje František Lutonský. Odškodnění se týká asi tří stovek lidí. Ministerstvo obrany tak vyšlo vstříc ukončení poslední kapitoly holocaustu.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: Také se za resort obrany omlouvám, pokusíme se co nejdřív naplnit jejich zákonné požadavky a nároky, které mají.

Říká ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Všichni tito lidé si tedy mohou podat žádost o osvědčení politického vězně. Budou se tak na ně vztahovat všechna opatření ke zmírnění křivd.

Tomáš Kraus: Já velmi vítám tuto iniciativu, protože bylo by dobře tuto kapitolu uzavřít tak, abychom na nikoho nezapomněli.

A to se podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause zřejmě tímto posledním krokem podařilo. Občanské iniciativy, které odškodnění požadovaly, čekaly dlouhých 56 let na vyrovnání, a to kvůli maličkosti, ministerstvo obrany se hádalo o pojmy v zákonech a teprve dnes svou chybu uznalo. Lidé se tak dočkají jednorázového odškodnění a dalších sociálních výhod, třeba v podobě různých příplatků. Potvrdil to ředitel sociální politiky resortu obrany Vladimír Tetur.

Vladimír Tetur: Ono to koliduje asi kolem sto tisíc korun, ale neřeknu vám přesně.

Odškodnění rozhodně nemůže kompenzovat hrůzy okupace. Čeněk Růžička, jehož matka zažila jak ukrývání, tak transport do Osvětimi, podobné vyrovnání vítá.

Čeněk Růžička: Přesto to vnímám kladně a přesto je to dobrá věc.

Oběti nacistické perzekuce mohou dostat odškodnění z několika fondů

Oběti nacistické perzekuce mohou dostat odškodnění z několika fondů. Výplaty probíhají z česko-německého fondu budoucnosti, připravují se z rakouského fondu smíření a odškodnění mohou dostat lidé i na základě nového zákona, který 10. července přijala Poslanecká sněmovna. Pokračuje Lenka Šumová. Souběžné výplaty pro oběti nacismu mohou nastat. A podle českého vyjednavače v otázkách odškodnění Jana Sechtera je to tak v pořádku.

Jan Sechter: Z těch německých fondů dostávají za to, že byli zavřeni v těch věznicích, tam vykonávali práci pro německý průmysl. Je správné, že dnešní Česká republika se dokáže k tomu domácímu odboji postavit, k těm svým vlastně protektorátním elitám, které skutečně nasazovaly svůj vlastní život.

Finanční odškodnění dostanou v nejbližších týdnech i čeští občané, kteří byli nuceně nasazení na území dnešního Rakouska.

Jan Sechter: Ta poslední překážka padne 25. července.

U amerických soudů totiž bude stažena poslední žaloba nuceně nasazených proti rakouským podnikům, která výplatám dosud bránila. Odškodnění z rakouského fondu smíření se bude vyplácet zhruba ve stejné výši, jakou poskytlo Německo. Lidé ale dostanou peníze najednou.

Česko nebude příští pátek vyjednávat s EU o volném pohybu osob

Česko nebude příští pátek vyjednávat s Evropskou unií o volném pohybu pracovních sil. Českému rozhlasu to potvrdil ministr zahraničí Jan Kavan. Zároveň upřesnil, že naše země odmítne úplně respektovat snahy Evropské unie o omezení této otázky.

Jan Kavan, ministr zahraničí ČR: My samozřejmě se nesnažíme změnit postoj třeba Spolkové republiky Německa nebo Rakouska, protože to jsou ty dvě země, které by chtěly co nejdelší přechodné období, a tu společnou pozici Evropské unie známe. My jsme se pouze rozhodli, respektive včera vláda souhlasila s mými argumenty, že v této chvíli nejsou skutečně optimální podmínky pro uzavření této kapitoly za podmínek, které jsou teď nastoleny, respektive se domníváme, že kdybychom si dali čas do 25. října, kdy je další možnost mezivládní konference, tak tady šance je, že bychom mohli vyjednat některé lepší podmínky.

Postoj naší vlády k omezení volného pohybu osob nepovažuje generální ředitel pro rozšíření Evropské unie Eneko Landaburu za problém.

Eneko Landaburu, generální ředitel pro rozšíření EU: Situace vyjednávání s dvanácti státy vůbec není snadná. Některé kandidátské země totiž v rámci rychlejšího vyjednávání přijímají některé pozice Evropské unie zbrkle. Pokud jde o volný pohyb osob, tak zde se česká vláda rozhodla, že si dá načas. Já si myslím, že počkat s reakcí na pozici unie je moudré rozhodnutí, protože tato problematika je velice obtížná a komplikovaná. Plně respektuji stanovisko české vlády a říkal jsem také pánům Teličkovi a Kavanovi, že my se pokusíme nějakým způsobem posunout vyjednávání v této oblasti dopředu směrem k uspokojivému kompromisu.

Naši politici rozhodnutí vlády o odložení kapitoly volného pohybu osob vítají

Naši politici rozhodnutí vlády o odložení kapitoly volného pohybu osob na říjnové jednání vítají. Zpravodajce Radiožurnálu Daně Jaklové to řekli členové senátního výboru pro evropskou integraci, kteří s ministrem zahraničí Janem Kavanem diskutovali právě o Evropské unii. Předseda senátního výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický z klubu Unie svobody - ODA je sice přesvědčený, že Evropská unie má na své stanovisko k volnému pohybu osob čekatelů přidružení plné právo, nicméně z hlediska taktiky vyjednávání je k rozhodnutí Zemanova kabinetu loajální. Kritizovat ho Skalický bude, pokud přinese špatné výsledky.

Jiří Skalický, senátor: Já jako nečlen vlády nejsem schopen posoudit všechny taktické prvky toho vládního postoje, a proto to rozhodnutí vlády prostě jenom respektuji.

Místopředseda evropského výboru v Senátu a také místopředseda lidovců Milan Šimonovský vládní krok považuje za diplomaticky vyvážený. Dosavadní nabídka Evropské unie je totiž podle Šimonovského pro nás opravdu nevýhodná.

Milan Šimonovský, senátor za KDU-ČSL: Podle procedury máme právo na náhradní termín a je docela možné, že v tom průběhu se některé pozice vyjasní a že ta reakce bude vstřícnější.

Člen výboru pro evropskou integraci za ODS, senátor Vladislav Malát odložení kapitoly volného pohybu vítá jako možnost vyjednat pro naši zemi výměnou ochranu našeho trhu.

Vladislav Malát, senátor za ODS: Nedivím se, že oni nám to přechodné období udělali tak, jak ho udělali, byl jsem třeba v Řecku nedávno a tam to měli prostě také tak, to je v pořádku, ale měli by té druhé straně umožnit, aby udělala totéž.

Václav Novotný-Urban půjde na čtrnáct a půl roku za mříže

Největší český drogový dealer Václav Novotný-Urban půjde na čtrnáct a půl roku za mříže. Trest mu v odvolacím řízení potvrdil Vrchní soud v Praze. Novotný-Urban zorganizoval v roce 1997 dodávku 60 kilogramů kokainu z Kolumbie. Hodnota takového množství drogy se na černém trhu pohybuje kolem 350 milionů korun. Kokain propašoval v plechovkách od kávy. Pokračuje Helena Šulcová. Novotný-Urban měl údajně kontakty na největší drogové mafiány v Kolumbii. On sám ale celou kauzu označuje za absurdní drama.

Václav Novotný-Urban: Nevinen, nevinen, nevinen.

Říkal Novotný-Urban, když v poutech opouštěl soudní síň. U soudu drogový mafián tvrdil, že kokain musel někdo přidat do zásilky bez jeho vědomí až v Evropě. Podle soudce Karla Vrzáně byl ale Novotný-Urban usvědčen.

Karel Vrzáň: Neshledali jsme, že by při provádění důkazů došlo k nějakým pochybením, zejména pokud se jedná o právo na obhajobu, že by některé důkazy byly pominuty nebo přeceněny, a z toho důvodu jsme tedy nemohli dát za pravdu námitkám obžalovaného.

Advokát Jiří Nauš je ale jiného názoru.

Jiří Nauš: Samozřejmě, že podáme stížnost k Ústavnímu soudu. Já si myslím, že důkazy byly předloženy, bohužel rozhodnutí je takové, jaké je.

Novotný-Urban by měl ve věznici strávit čtrnáct a půl roku. Podle soudce má ale jistou naději, že bude na svobodě dřív.

Karel Vrzáň: Přichází v úvahu podmíněné propuštění z výkonu trestu podle obecných ustanovení, kde u těchto trestných činů lze tak učinit po dvou třetinách výkonu trestu. Pokud nevzniknou třeba případně nějaké zdravotní problémy.

Rozsudek Vrchního soudu je už pravomocný a nejde se proti němu odvolat.

Češi, kteří přiletí na londýnské letišti Heathrow, se dočkají rychlejšího odbavení

Češi, kteří přiletí na londýnské letiště Heathrow, se dočkají rychlejšího odbavení. Jednu kontrolu před odletem už absolvovali na pražském letišti. Od včerejška totiž na Ruzyni prověřují všechny cestující za kanál La Manche pracovníci britského imigračního úřadu. Ti i dnes znemožnili několika Romům odlet z Prahy do Velké Británie. Tiskový mluvčí britské ambasády Zbyněk Havránek k tomu dodává:

Zbyněk Havránek: Žádný termín pro ukončení tohoto opatření není stanoven, je to dočasné opatření. Tam bude spíše záležet na tom, jestli bude úspěšné. V momentu, kdy povede k vyřešení toho problému zneužívání azylového systému českými občany, tak ho velice rádi zrušíme.

Romové však neodůvodněné zamítání vstupu do Británie považují za rasovou diskriminaci.

Stávkovou pohotovost vyhlásili odboráři ve Škodě Ostrov

Stávkovou pohotovost kvůli novému systému odměňování vyhlásili odboráři ve Škodě Ostrov. Zatím se k nim nikdo další z celé společnosti Škoda Holding nepřipojil, ale nesouhlasná stanoviska zaujímají všechny odborové organizace. Holding totiž zařadil zaměstnance na základě jejich pracovních výkonů do kategorií od jedné do pěti. V té poslední jsou podle odborů hlavně mladí a ti v předdůchodovém věku. Na to, co si podnik od nové formy odměňování slibuje, se naše plzeňská spolupracovnice Jana Mertová zeptala generálního ředitele Škodovky Martina Romana.

Martin Roman: To je ten správný systém, jak odbourat rovnostářství, které se lety zabydlelo ve Škodovce, a zavést motivační systém odměňování.

Podle nového systému je 15 % lidí zařazeno do takzvané páté kategorie, to znamená podle odborářů snížení mzdy o 20 %, tedy o celé osobní ohodnocení. Dokumentují to slova předsedy odborů ve Škodě Ostrov Jana Ptáčka.

Jan Ptáček: Teď se to týká 280 zaměstnanců, za měsíc se to může týkat dalších 280, protože dalších 15 % by bylo podle tohoto nesmyslného metodického pokynu opět zařazeno do stupňů čtyři a pět, kdy by mohlo dojít k snížení mzdy, a to jako zástupci zaměstnanců nemůžeme dovolit.

Martin Roman však tvrdí něco jiného.

Martin Roman: Nemáme žádnou informaci, že by někde došlo ke snížení pracovní třídy jinak, než nějakou dohodou, jestliže se někde prostě dohodli, smluvně si podepsali oba dva, že souhlasí se změnou, ale nejsem si vědom žádné jednostranné změny třídy.

Jiný údaj uvádí předseda Odborové společnosti Jaderné strojírenství Vladimír Bejvančický.

Vladimír Bejvančický: Týká se to více než stovky lidí u naší společnosti, už to proběhlo, toto snížení, a spousta lidí už v naší společnosti nepracuje. Je to řádově v desítkách z těchto lidí.

Je to skutečně, jak říkáte, skrytá forma propouštění?

Vladimír Bejvančický: Já jsem přesvědčen, že ano.

V italském Janově dnes proběhla první demonstrace odpůrců globalizace

Před hodinou začala v italském Janově první demonstrace odpůrců globalizace. Z místa manifestace se hlásí náš zvláštní zpravodaj v Itálii Robert Mikoláš. Slávu Abdulláhu Ocalanovi, nechvalně proslulému kurdskému vůdci, provolávali kurdští přistěhovalci. Právě imigranti zahájili dnešní první protestní akci na jednom z historických náměstí Janova. Postupně se k nim začali přidávat další antiglobalizátoři prakticky z celé Evropy včetně těch nejradikálnějších. V těchto chvílích jsou jich v těch okolních ulicích a náměstích desetitisíce. Celá akce má ale zatím ráz happeningu, i když průvod se částečně vydal na pochod do města. Policisté však dosud neměli důvod zasahovat. Dokonce se jejich jednotky zatím stáhly.

V německém Bonnu začala konference OSN o změnách klimatu

V německém Bonnu začala konference OSN o změnách klimatu. Jednání by mělo přispět k vyřešení sporu kolem naplňování kjótského protokolu z roku 1997 o snižování emisí skleníkových plynů do atmosféry. Podle nejnovějších informací se rýsuje připravenost Japonska změnit dosud zamítavé stanovisko k závěrům z Kjóta a politikové včetně německého ministra životního prostředí Jürgena Trittina jsou poměrně optimističtí ohledně prosazení dokumentu. Dvanáctidenní konference navázala na předcházející kolo rozhovorů, které zkrachovalo loni v listopadu v Haagu. Diskusi na ministerské úrovni, které se účastní také český ministr životního prostředí Miloš Kužvart, předcházelo od pondělí neformální setkání expertů v pracovních skupinách. Delegace ze 178 zemí usilují o to, aby protokol z Kjóta podepsalo co nejvíce států. Zájmem Evropské unie je ratifikovat protokol navzdory odmítavému postoji Spojených států tak, aby úmluva mohla vstoupit v platnost v roce 2002. Protokol se stane závazným v okamžiku, kdy ho ratifikuje nejméně 55 signatářských zemí, které byly v roce 1990 zodpovědné za 55 % emisí z průmyslových zemí.

V Čečensku se zřítil ruský vojenský vrtulník

V Čečensku se zřítil ruský vojenský vrtulník. Při havárii přišlo podle agentury Interfax několik lidí o život a další byli zraněni. Vrtulník MI-8 se zřítil zhruba 60 kilometrů jihovýchodně od Grozného, kdy se v těžkém hornatém a lesnatém terénu pokoušel o přistání.

Voda řádila na severní Moravě

Voda řádila na severní Moravě. Včerejšími přívalovými dešti byla zřejmě nejvíce postižena obec Petrovice u Karviné, zejména pak její část Závada. Situaci zjišťoval Michal Svatoš z Českého rozhlasu Ostrava. Rozvodněná říčka Petrůvka včera způsobila uzavření česko-polského hraničního přechodu v Závadě, přechod je však od dnešního rána opět v provozu. Následky mírné povodně však na jiných místech přetrvávají. Karvinští hasiči momentálně čerpají vodu na několika místech v okrese. Jedná se převážně o zatopené sklepy. Také v Závadě už rozvodněná hladina klesla natolik, že bylo možné zahájit odčerpávání vody. Postiženy jsou sklepy asi stovky rodinných domků. Vše zajišťují dva místní sbory dobrovolných hasičů. Protože k povodním dochází v Petrovicích často, jsou hasiči na podobné akce připraveni. Dobrovolní hasiči budou v Závadě i dalších částech Petrovic odčerpávat vodu ze sklepů až do konce tohoto týdne.

O odchodu z funkce uvažuje královéhradecký státní zástupce Miroslav Antl

O odchodu z funkce uvažuje královéhradecký státní zástupce Miroslav Antl. Důvodem je jeho nespokojenost s poměry v českém právu, které podle něj nahrávají zejména pachatelům trestné činnosti. Svou kritiku zmínil i ve své nedávno vydané knize. Po jejím zveřejnění cítí Antl jistý tlak na svou osobu.

Jiří Antl: Moje reakce by měla být typická k mé osobnosti, to znamená, že bych měl bojovat až do konce a nechat se vyhodit, ovšem v současné době zvažuji jinou nabídku, která, ne snad, že je výhodnější, ale dává mi možnosti realizovat to, co jsem v té knize naznačil. To rozhodnutí padne každým okamžikem, doufám.

Někteří čeští politici mají výhrady k rozhodnutí uspořádat olympiádu v Číně

Někteří čeští politici mají výhrady k rozhodnutí uspořádat olympijské hry v Číně. Podle senátorů Jana Rumla a Michaela Žantovského a bývalého hradního kancléře Karla Schwarzenberga jde o riskantní krok. Téma pro reportéra Radiožurnálu Dušana Valentu. Trojice volá po změně společenských poměrů v Číně. Upozorňuje hlavně na pošlapávání lidských práv.

Jan Ruml, senátor: Pokud Čínská lidová republika do pěti let vykáže potřebný pokrok na poli lidských práv a občanských svobod, rádi se připojíme k oslavám her olympiády v Pekingu.

Tvrdí senátor Jan Ruml a dodává:

Jan Ruml, senátor: Pokud se tak nestane, vyzveme Mezinárodní olympijský výbor, aby změnil své rozhodnutí a uspořádal hry jinde, a případně vyzveme národní olympijské výbory, aby olympiádu v Pekingu bojkotovaly.

Právě tato věta pobouřila sportovce, hlavně ty, kteří výsledky bojkotů zažili v osmdesátých letech na vlastní kůži.

Helena Fibingerová: Pochopitelně každý bojkot takové akce, jako olympijské hry jsou, považuji za strašně, strašně nešťastný.

Tohle nám řekla koulařka, světová rekordmanka Helena Fibingerová. Nemohla právě kvůli politikům jet na olympiádu do Los Angeles. Stejný osud postihl také diskaře Imricha Bugára.

Imrich Bugár: Politika do sportu nepatří a jestli politici chtějí něco dělat, tak ať to udělají, ale já si myslím, že do sportu by neměli určité ??? montovat.

Sportovci nicméně věří, že dnes je jiná situace a olympiádu si snad nikdo bojkotovat netroufne.

Ostravští Romové chtějí založit vlastní hlídky domobrany

Ostravští Romové chtějí založit vlastní hlídky, takzvanou domobranu. Reagují tak na poslední případ, kdy čtveřice skinheadů plynovou pistolí a nožem napadla skupinu Romů. Jeden z nich skončil s vážnými zraněními v nemocnici. Podle zástupců romských organizací už nemohou spoléhat na policii a jsou připraveni bránit se proti rasistickým útokům sami. Více už Andrea Čánová z Českého rozhlasu Ostrava. Zástupce severomoravského policejního ředitele Jiří Pščolka je přesvědčen, že šlo o extrémistický útok i přesto, že skinheadi při incidentu neprovolávali žádná rasistická hesla.

Jiří Pščolka: Je to jednoznačný svinský, odporný, extrémistický útok. Je to útok spáchaný čtyřmi lidmi, viděli jste asi tu dokumentaci, jak vypadaly jejich tedy byty, to je prostě něco úděsného, a jestliže já se na to tedy podívám a vidím tam bysty a malůvky Hitlera a jeho veškerou tedy neonacistickou literaturu, tak je to něco strašného.

Předseda Romské občanské iniciativy Mikuláš Horváth dodal, že v nejbližší době začnou v Ostravě fungovat i speciální hlídky Romů, takzvaná domobrana.

Mikuláš Horváth: Ano, budeme dělat domobrany, budeme si bránit své domovy, budeme v kontaktu s policií, kdy budeme veškeré případy, které se stanou, hlásit policii. Zatím se společnost nemusí bát, nebudou to ozbrojení lidé, budou to hlídky, které budou objíždět rizikové lokality, a tím si myslím, že Romové získají u policie zase důvěru k tomu, že se něco bude řešit.

Představitelé romských organizací se shodují, že v případě posledního útoku skinů na skupinu Romů pracovala policie velmi profesionálně. Říkají však, že to rozhodně není pravidlem u všech případů. Podle zástupců romských organizací většina napadených Romů věc na policii neohlásí, protože už k ní nemá důvěru. Kolik je takových případů, však nebyl nikdo z nich schopen upřesnit.

Ozvěny z burzy

Pražská burza má za sebou poměrně úspěšný den. Cena všech důležitých titulů přiměřeně rostla. Celkem proběhly obchody za 521 milionů korun, to je v přepočtu 14 milionů dolarů, což vzhledem k velikosti České republiky není málo. Pro srovnání: v průměrný obchodní den na burze v jihoamerickém Chile změní majitele cenné papíry za 14 až 18 milionů dolarů. Na burze v New Yorku to samé proběhne za osm sekund. Dnešní pražské dění shrnuje makléř Wood and Company Jan Pavlík.

Jan Pavlík: Čtvrteční obchodní seance na pražské burze znovu zakončila růstem, tentokráte skoro dvouprocentním, nejvíce Komerční banka, která si připsala skoro 5 %, a České radiokomunikace skoro 11 %. Jedná se právě o dva tituly, které byly pod největším prodejním tlakem během celého minulého týdne a i počátkem tohoto týdne, a projevily se na něm tendence určité přeprodanosti a je vidět zájem ze zahraničí u těchto dvou titulů.

Mírně roste i hodnota české koruny. Dolar je pět haléřů pod hodnotou 39 korun a euro je za 39,90.

K věci

Tým Pavla Teličky dostal od vlády jasné zadání: vyjednat v Bruselu co nejlepší podmínky pro občany České republiky, pokud jde o volný pohyb pracovních sil. I když naši diplomaté tento týden v Bruselu zatím neuspěli se svými představami, kabinet Miloše Zemana rozhodl, že česká strana se svými požadavky hodlá vytrvat a neustoupit. Právě o tom teď bude mluvit Pavla Kvapilová s komentátorem Zemských novin a Slova Adamem Černým.

Pane Černý, dobrý večer.

Adam Černý: Dobrý večer.

Je vláda podle vás tak razantní v této záležitosti proto, že jde o politicky zřejmě nejcitlivější věc, která určitě sehraje roli i při rozhodování lidí v budoucím případném referendu o vstupu do Evropské unie?

Adam Černý: Já myslím, že tam bude jednak ten prvek, o kterém jste se zmínila, jednak tam bude důležitý ještě jiný faktor, a to sice, že při tomto stanovisku může počítat s tím, protože je to menšinová vláda, že ji v tom podpoří i další politické strany, takže ví, že má, obrazně řečeno, politicky krytá záda.

Kdybychom se zmínili o některých těch věcech, které chtěli naši diplomaté, ale zatím byly zamítnuty tento týden v Bruselu, tak je tam například ten princip, že bychom se mohli chovat tak, jako některé státy Evropské unie k nám, tak my například třeba ke Slovensku, nebo se nelíbí Pavlu Teličkovi to, že by si státy Evropské unie vybíraly takzvaně třešničky, jenom zaměstnance některých profesí. Jsou takové požadavky, které byly nastoleny v Bruselu, podle vás, reálné, opodstatněné?

Adam Černý: Tak opodstatněné asi budou jenom v uvozovkách a jenom do jisté míry, a platí to pro ty dva státy, které je nejvíce prosazují, to je Rakousko a Německo. Jinak je zcela zřejmé, že jiné státy mají jiný názor, akorát s ohledem na Německo především, nikoli na Rakousko, takříkajíc drží basu. Ale co se týče opodstatněnosti v tom vyjednávání s Evropskou unií, ty argumenty jsou důležité, ale musíme zároveň počítat s tím, že my jsme ti, kteří jsme venku, a ti, kteří se potřebujeme dostat dovnitř. To znamená, musíme počítat i s tím, že ne vždy ty argumenty, které budou platit na naší straně, že se nám je také podaří prosadit, obhájit, a dokonce tam, myslím si, že můžeme uvažovat i o tom, ale to je moje spekulace, to by musel potvrdit nebo vyvrátit někdo z vlády a nejspíš až v té době, až na to přijde řada, je tam ta hypotéza i o tom, že teďko budeme klást odpor v této věci a možná, že se nám vyplatí v té věciustoupit, až se nám nabídne výhoda v nějaké jiné oblasti.

Proč jsme třeba teď, podle vás, zatím neuspěli při tomto jednání tento týden? Myslíte si, že jsou reálné třeba hlasy, které se ozývají? Určitý zdroj z Evropské unie mluvil o tom, že naši vyjednavači nebyli tak dobře argumentačně připraveni.

Adam Černý: Tam byla jednak ta věc, že se ty argumenty musely doplňovat, nějaká vysvětlení se dodávala, a myslím si, že hlavní problém spočíval v tom, že těsně před tímto datem tuto kapitolu uzavřely jiné země, jako například Maďarsko, a my jsme byli ve zcela jasné nevýhodě, protože je velice málo pravděpodobné, že by Evropská unie jako celek nám dala prostě lepší podmínky, než dala nějaké jiné kandidátské zemi.

Zdá se vám dobrá ta strategie být neústupní, vyjednat si to, co si přejeme, to, co bychom chtěli, za cenu, že třeba to uzavřeme mnohem později?

Adam Černý: To bychom museli nahlédnout do hlavy panu Teličkovi, aby nám to řekl, do jaké míry kalkuluje s tím, že se nám to podaří obhájit anebo potom třeba vyměnit. Teďko je zřejmé, že prostě tuto pozici hájíme, máme k tomu velmi dobré důvody, ale to, jestli to prosadíme anebo jestli to kompenzujeme výhodou někde jinde, jak jsem se o tom zmínil, to se teprve uvidí. Teďko nikdo nedá ty karty na stůl, všechny karty na stůl. Teď uvidíme jenom to, co se říká, ty argumenty, které padnou, ale to, co si hráči myslí v té druhé, třetí rovině, to teďko neodhadneme a nikdo nám to nepotvrdí a nevyvrátí, to ukáže až ten následující vývoj.

Vy jste použil slovo hráči, jsme vlastně uprostřed hry, i tak položím otázku, jak zatím hodnotíte výkon našeho vyjednávacího týmu?

Adam Černý: Já myslím, že výkon vyjednávacího týmu jako takového, toho týmu, v jehož čele stojí Pavel Telička, tak ten je poměrně slušný a respektovaný v Bruselu, protože oni dokážou mluvit tím jazykem, který se v Bruselu používá. Dá-li se mluvit o nějaké slabině, tak ta nespočívá v tom týmu, ale spíše spočívá ve vnitropolitické scéně, protože sociálnědemokratická vláda jako vláda menšinová si nemůže být jistá, a dosud to nedokázala jasně vyjednat, jednoznačnou podporu v těch základních věcech na celé politické scéně. Dneska o tom jednal ministr Kavan s představiteli dalších parlamentních stran a uvidíme, jestli z tohoto setkání vzejde nějaká širší podpora, o kterou by se ten vyjednávací tým mohl opřít.

Adam Černý pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Adam Černý: Na slyšenou.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: jkr , Václav Müller
Spustit audio

Více z pořadu