Ozvěny dne 17. 9. 2001

Afghánistán se připravuje na americký útok

Afghánistán se připravuje na americký útok. Ze země prchají do sousedního Pákistánu a Íránu desetitisíce lidí. Vládnoucí hnutí Taliban uzavřelo vzdušný prostor a rozmístilo podél hranice s Pákistánem tisíce vojáků a těžkou techniku včetně ruských raket Scud. Z pákistánského Pešaváru se hlásí zpravodaj České televize Marek Vítek.

K hranicím s Pákistánem se má stahovat 25 000 afghánských vojáků. Hranice by měla být neprodyšně uzavřena, ovšem to se zatím nedaří, jak už je vidět z toho, že sem neustále přicházejí noví a noví uprchlíci. S těmi uprchlíky by mohli do Pákistánu proniknout i bojovníci za svobodu, které hodlá Taliban vyslat do všech sousedních zemí, které podporují mezinárodní akci proti Afghánistánu, aby tam páchali teroristické akce.

V afghánském Kandaháru mezitím neúspěšně jednali o vydání teroristy Usámy bin Ládina Spojeným státům pákistánští představitelé a zástupci hnutí Taliban. Bin Ládin je podle Washingtonu hlavním podezřelým z teroristických útoků ve Spojených státech. Podle afghánské tiskové agentury AIP budou jednání zítra pokračovat.

George Bush jedná v Pentagonu o strategických plánech odvety

O strategických plánech odvety Spojených států za teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu jedná v Pentagonu americký prezident George Bush. Podle průzkumu veřejného mínění téměř tři čtvrtiny Američanů podporují válku proti zemím, které teroristům pomáhají. Z Washingtonu se hlásí stálá zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Prezident Bush zamířil do budovy Pentagonu, ve které stále zeje kráter způsobený nárazem letounu, který si vyžádal téměř 200 obětí na životech. Bush bude opět jednat s ministrem obrany Ramsfeldem o možných variantách odvety proti teroristickým skupinám. Podle průzkumu veřejného mínění podporují téměř tři čtvrtiny Američanů válku proti zemím, které pomáhají teroristům. Spojené státy stále označují za hlavního podezřelého Usámu bin Ládina, který se skrývá v Afghánistánu. Národně-bezpečnostní poradkyně Condoleezza Riceová ale zdůraznila, že za útoky mohou stát i další teroristické skupiny. Prezident Bush se dnes sejde v Bílém domě se svým ekonomickým týmem ve snaze zachránit bankrotující letecký průmysl, který utrpěl v souvislosti s únosy letadel American Airlines a United Airlines obrovské ztráty. Světová banka a Mezinárodní měnový fond mezitím oznámily, že ruší výroční zasedání plánované na konec září do Washingtonu.

Rusko posílilo vojenskou přítomnost na hranici Tádžikistánu s Afghánistánem

Přípravy na útok Američanů proti teroristickým základnám v Afghánistánu nutí okolní středoasijské státy přijmout zvláštní opatření. Rusko například posílilo svoji vojenskou přítomnost na hranici Tádžikistánu s Afghánistánem. Podrobnosti Petr Voldán, Český rozhlas Moskva.

Šéf spolupráce ruské tajné služby Alexandr Zdanovič dnes oznámil, že ruská rozvědka informovala americké kolegy o nálezu diskety s technickým popisem letounu Boeing 737 a instrukcemi pro pilotáž letadla. Údaje byly nalezeny v úkrytu ozbrojenců čečenské skupiny vedené arabským žoldákem majícím kontakty na Usámu bin Ládina. Mezitím sdělil Tádžikistán, že je připraven spolupracovat se Spojenými státy v boji s terorismem. Hranici tohoto státu posílila dnes 201. divize ruských jednotek dislokovaná v Tádžikistánu. Společně s pohraničníky jsou tyto síly schopny zmařit prý veškeré pokusy o narušení hranic.

Do odvetné akce USA budou zřejmě zapojeny i elitní pozemní jednotky

Odvetný útok Spojených států má být dlouhý a kromě vzdušných úderů budou do akce zapojeny také pozemní jednotky, zejména speciálně vycvičené týmy, mezi kterými budou elitní Rangers. Více už Petr Vavrouška.

Dovednosti a zkušenosti Rangers využila americká armáda na Filipínách, v Barmě, ve válce ve Vietnamu nebo v Perském zálivu. Pravděpodobně by byli nasazeni i při útoku na Afghánistán. Ludvík Cimburek, absolvent prestižního a jednoho z nejnáročnějších vojenských kursů na světě, tedy kursu Rangers, naznačil, co by bylo úkolem amerických jednotek.

Ludvík Cimburek: Takže úkolem těchto jednotek bude prohledávat vlastně terén a identifikovat cíle, na které potom můžou navést letadla nebo rakety.

Bývalý Sovětský svaz nenašel během několik let trvajícím konfliktu v Afghánistánu způsob, jak místní bojovníky porazit, ale zatímco cílem Sovětské armády bylo ovládnout celé území Afghánistánu, úkolem Rangers bude spíše vyhledat úkryty teroristů. A jak by jejich přesun do Afghánistánu mohl vypadat?

Ludvík Cimburek: Tak, jednak je otázka, jestli budou zasazeni například na padácích jako výsadkáři, oni tam můžou přiletět na vrtulnících a být vysazeni z vrtulníků po laně nebo ten vrtulník s nimi může přistát, protože padák je jenom jeden z mnoha dopravních prostředků tady pro ty jednotky, a navíc ne příliš bezpečný. Takže já bych předpokládal, že spíš tam bude vrtulníkový výsadek, ze kterého se vyhrne hromada vojáků, padesát až dvě stě, řádově, kteří budou mít vyčleněnou určitou oblast, kterou budou prohledávat, budou se snažit identifikovat ty cíle, které jim budou určeny.

MZV vyzvalo občany, aby zvážili své případné cesty do Afghánistánu a Pákistánu

České ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo občany, aby zvážili své případné cesty do Afghánistánu a Pákistánu. Současně upozorňuje, že Česká republika se rozhodla zajistit zvýšenou ochranu některých svých zastupitelských úřadů.

Lidé v centru New Yorku se dnes vrátili do svých kanceláří

Lidé v centru New Yorku se dnes poprvé od teroristických útoků vrátili do svých kanceláří. Situaci na Manhattanu sledoval zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Ranní dopravní zácpa na Manhattanu byla neklamným znamením toho, že se tep města zrychluje. Školní autobusy rozvážely děti, finančníci v kravatách spěchali na Wall Street, kde po šesti dnech poprvé zazvonil zvon v půl desáté, a obchodníci jen pár bloků od torza skeletu jedné z věží Světového obchodního centra smývali prach z výloh. Pracovníci amerického Červeného kříže rozdávají letáky s radami, jak se vypořádat s následky šoku. "Každý to prožívá jinak a neměl by se tomu bránit," řekla Českému rozhlasu jedna z lékařek. Část zaměstnanců firem sídlících v mrakodrapech, které zůstaly neporušeny, se už vrátit nechce. "Zkrátka nemohu, viděla jsem tu hrůzu z okna, už tam nemohu pracovat," telefonovala jedna ze sekretářek svému šéfovi. Dolní část Manhattanu je otevřena jen pro pěší, kterým je doporučeno používat obličejové roušky. Záchranné práce na místě katastrofy pokračují.

EU bude na zvláštním summitu jednat o vojenské podpoře odvetné akce USA

Spojené státy se snaží přesvědčit co nejvíce zemí, aby se zapojily do vojenské operace proti teroristům. Politickou podporu už získaly od více než stovky zemí včetně států Evropské unie. O případné vojenské podpoře však Evropská unie bude teprve jednat na zvláštním summitu, který se uskuteční pravděpodobně v pátek v Bruselu. Více už náš zpravodaj Milan Fridrich.

Šéf zahraniční politiky Evropské unie Solana tvrdí, že svět se musí spojit v boji proti terorismu a musí vytvořit širokou koalici. Státy EU se však zatím omezují pouze na politickou podporu a do případného vojenského konfliktu se nehrnou. Francie a Itálie daly přímo najevo, že odpovědí na atentáty ve Spojených státech nemusí být válka. "Válka není přiměřená reakce," řekl italský ministr obrany Martino k otázce, zda souhlasí s vyhlášením války terorismu. Jeho francouzský kolega Alain Richard dodal: "Vojenský úder je pouze jedna část řešení. Musíme pečlivě zvážit, co taková akce způsobí ve světě. Nesmíme způsobit nestabilitu," zdůraznil Richard. Diplomaté si všímají, že o silné vojenské podpoře Spojených států teď mluví už pouze Velká Británie a Německo, kde o aktivní zapojení do bojů stojí oba předsedové vlád. "Podpora Evropy pro válku slábne," řekl Českému rozhlasu nejmenovaný diplomat z NATO. Tolik aktuálně Milan Fridrich, Brusel.

Česká vláda je ochotna poskytnout v boji proti terorismu jakoukoli podporu

Česká vláda je ochotna poskytnout v boji proti terorismu jakoukoli podporu. Po jednání kabinetu to prohlásil premiér Miloš Zeman s tím, že v žádném případě nejde o gesto solidarity, ale snahu pomoci tam, kde budou spojenci potřebovat. Více už z Úřadu vlády Aleš Heřmánek.

Premiér Zeman v této souvislosti zdůraznil, že by lidé neměli podléhat iluzi o tom, že terorismus vzniká z chudoby. Existují podle něj i bohaté země, kde jsou teroristé velmi aktivní, například v Severním Irsku anebo v Baskicku.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Chci tedy říci, že bychom se neměli dopouštět něčeho, co bych nazval rozmělňování viny a hledání jakéhokoli přímého nebo nepřímého ospravedlňování terorismu sociálními a ekonomickými poměry v daných zemích. Kdysi se říkalo, že chudoba cti netratí, ale chudoba v žádném případě nemůže být přímo ani nepřímo zdůvodněním terorismu.

Také proto se vláda rozhodla účinněji využít stávajících zákonů a přísněji trestat ty, kteří terorismus schvalují. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse naše zákonodárství na takové případy pamatuje, protože veřejná podpora trestného činu je sama o sobě považována za trestný čin a osoby, které takto jednají, porušují trestní zákon.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Takže osoby, které v neděli páchaly trestnou činnost tím, že nejrůznějším způsobem podporovaly veřejně spáchané atentáty ve Spojených státech amerických, mohou v co možná nejkratším termínu očekávat obsílku s modrým pruhem a nevylučuji, že na některé osoby bude uvalena v této souvislosti i vazba, byť o tom bude rozhodovat nezávislý vyšetřovatel a soudce.

Tolik ministr vnitra Stanislav Gross a tolik pro tuto chvíli i z jednání vlády.

Krizový štáb prověřuje, zda mohly z našeho území zmizet nebezpečné bakterie

Krizový štáb prověřuje, zda mohly z našeho území zmizet nebezpečné bakterie. Podle britských médií mohla teroristická skupina Usámy bin Ládina získat smrtící látky, které mohou sloužit pro výrobu biologických zbraní, z České republiky. Podrobnosti od Františka Lutonského.

Aférou se teď zabývají tři specializované skupiny.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Od jednoho týmu bychom měli dostat zprávu zítra, od druhého týmu bychom měli dostat zprávu pozítří a třetí skupina byla utvořena z pracovníků ministerstva zdravotnictví a generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, která má zmapovat, kde vůbec v minulosti se takovéto látky na území České republiky vyskytovaly.

Říká ministr vnitra Stanislav Gross. Například před třemi lety měl údajně výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně nabídnout k prodeji do Maroka botulin, který může sloužit k výrobě biologických zbraní. Zástupce ředitele ústavu Miroslav Toman nám potvrdil, že v jejich sbírce jsou uloženy bakterie, které tuto látku produkují.

Miroslav Toman: Nikam do těchto zemí jsme nic nepředávali. Poslední jsou sbírkové kmeny, které se předávaly do Slovinska.

Výroba těchto látek není podle odborníků příliš náročná.

Miroslav Toman: To není chemická látka, to je produkt nějakých bakterií, a ty bakterie prakticky se dají v dobré bakteriologické laboratoři kultivovat, samozřejmě za určitých podmínek, ale ty má spousta laboratoří všude na světě.

Česká republika neobchoduje s teroristy

Česká republika neobchoduje s teroristy. Kontakty s Afghánistánem jsme přerušili už v roce 1992, kdy bylo uzavřeno tehdejší obchodní oddělení v Kábulu. Od té doby neexistují mezi oběma zeměmi žádné obchodní ani ekonomické kontakty. Téma pro reportéra Radiožurnálu Dušana Valentu.

Bezpečnostní složky nemají informace o tom, že by české firmy přímo obchodovaly s teroristy, natož pak s Usámou bin Ládinem.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Je samozřejmě otázka, jestli se nezjistí takové informace, když se některé komodity prodávají třetímu, čtvrtému, pátému zákazníkovi, ale to už zdaleka nemusí být pod kontrolou toho původního subjektu v České republice.

Slova ministra vnitra Stanislava Grosse potvrzují také samotní obchodníci.

Anna Stárková, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu: Vlastnické podíly bin Ládina v českých firmách nejsou podle dostupných informací České republice vůbec známé.

Říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Anna Stárková. Navíc na Afghánistán bylo už dříve uvaleno mezinárodní embargo.

Anna Stárková, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu: Týká se zejména vývozu zbraní, speciálního materiálu a chemikálií pro výrobu drog, finanční spolupráce, letecké dopravy a tak podobně.

Na základě těchto zjištění přehodnotil ministr obrany Jaroslav Tvrdík svůj výrok o napojení brněnského Zetoru na firmy teroristů.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: Můj příklad nebyl šťastný, já jsem také neřekl, jestli si přehrajete záznam, já jsem neřekl, že s nimi obchoduje firma Zetor Brno, čili za to se znovu ještě jednou omlouvám.

České bezpečnostní složky budou i nadále obchodní aktivity v problematických zemích intenzivně sledovat.

Počet českých občanů, kteří se neozvali příbuzným z USA, se snížil na 83

O 83 českých občanech nemají jejich příbuzní od úterní tragédie ve Spojených státech žádné zprávy. Ještě ráno přitom bylo pohřešovaných Čechů 114. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Aleše Pospíšila neregistruje úřad ani náznak, že by kdokoli z hledaných při útoku zahynul nebo byl zraněn. Lidem, kteří pohřešují své blízké, jsou stále k dispozici tři telefonní čísla, horká bezplatná linka 0800 200 000 a krizová čísla ministerstva zahraničí 24 18 25 51 a 24 18 27 40.

Aleš Pospíšil, mluvčí ministerstva zahraničí: V této souvislosti apelujeme na všechny, aby tyto kontakty využívali pouze k účelům, ke kterým jsou určeny, a umožnili tak svým spoluobčanům a pracovníkům konzulárního odboru maximální účinnou spolupráci. Já musím totiž s lítostí konstatovat, že zejména v nočních hodinách téměř každý druhý telefonát je zneužitím našich horkých linek.

Ruské vojenské jednotky obklíčily druhé největší město Čečenska Gudermes

Ruské vojenské jednotky obklíčily druhé největší město Čečenska Gudermes obsazené ráno čečenskými povstalci. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na představitele proruské čečenské vlády. Několik skupin čečenských povstalců podniklo ráno největší útok od začátku roku. V Gudermesu zaútočily na sídlo proruské správy a na stanoviště vojsk ministerstva vnitra. Podle novinářky Petry Procházkové lze dávat tento útok do souvislosti s děním ve Spojených státech a plánovaným útokem USA na Afghánistán.

Petra Procházková: Čečenské obyvatelstvo je stoprocentně muslimské a v posledních dnech se jasně vyhrotila diskuse ohledně vztahu křesťanského a islámského světa a Čečenci jsou teď v takové zvláštní situaci. Oni sice vyjádřili sympatie Spojeným státům, ale zároveň se cítí být muslimy a cítí, že islámský svět je ohrožen, a já se domnívám, že guerilla, která je z velké části složena z takových opravdu tvrdých islamistů, může v této velmi složité, psychologicky složité chvíli se aktivizovat.

Olomoucký krajský soud dnes projednával případ poštovní loupeže

Za jednu z největších poštovních loupeží u nás dnes olomoucký krajský soud uložil celkem 29,5 roku vězení. Za mříže poslal tři mladíky, kteří se měli podílet na krádeži bezmála 20 milionů korun. K loupeži došlo na jedné z olomouckých pošt před třemi lety. Podrobnosti od Václavy Vařekové z tamního studia Českého rozhlasu.

Třináct a půl, třináct a tři roky nepodmíněně, to je výše trestů, které Krajský soud v Olomouci uložil třem mladíkům za účast na poštovní loupeži. Výši trestů Českému rozhlasu zdůvodnil soudce Petr Angeloši.

Petr Angeloši: Dva z nich byli odsouzeni pro pomoc k trestnému činu loupeže, jeden byl odsouzen pro trestný čin podílnictví ve třetím odstavci, kde je sazba dva až osm roků, no, a ten čtvrtý byl zproštěn obžaloby, protože se neprokázalo, že by se na tomto trestném činu podílel nebo že by jej spáchal.

Bývalý zaměstnanec pošty, který ve vězení stráví třináct let, měl ostatním zhotovit plánek pošty. Přímé pachatele loupeže se však soudu nepodařilo vypátrat. Údajně se mělo jednat o dva rusky hovořící muže. Obhájkyně Julie Xenopulosová v této souvislosti poukazuje na špatnou práci kriminální služby.

Julie Xenopulosová: Jim stačil nějaký odposlech, byla to pohodlná služba kriminální služby, nic jiného nemůžu říct.

Státní zástupce a dva mladíci se proti rozsudku na místě odvolali.

Na železnici se možná opět schyluje ke stávce

Na železnici se možná opět schyluje ke stávce. České dráhy totiž před časem připustily, že by nemusely mít dostatek peněz na mzdy za měsíc září. Akutní nebezpečí stávky se sice zatím podařilo zažehnat, stejná situace se ale může opakovat v dalším měsíci. Podle náměstka ministra dopravy Pavla Stoulila je důvodem fakt, že fond dopravy dosud nedostal od Fondu národního majetku slíbené finanční prostředky. Pokud železničáři nedostanou výplaty, pak podle místopředsedy jejich odborového sdružení Jiřího Kratochvíla vstoupí stejně jako v zimě 1997 bez předchozí stávkové pohotovosti rovnou do stávky.

Reaktor prvního bloku JETE od rána opět stojí

Reaktor prvního bloku jaderné elektrárny Temelín od rána opět stojí. Po 24 hodinách, co znovu dodával elektřinu do sítě, ho obsluha elektrárny odstavila. Při jedné ze zkoušek se totiž dočasně snížil tlak oleje v turbonapájecích čerpadlech a limitační systém blok převedl do takzvaného "horkého stavu". V něm převyšuje teplota chladící vody 260 stupňů Celsia. Testy budou podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře po analýze pokračovat nejpozději zítra.

Vláda schválila návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví

Vláda schválila návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví. Jde o to vytvořit takovou formu jejich soužití, která by v mnohém plnila podobnou úlohu jako manželství. Od něj by se podle předlohy ministerstva spravedlnosti měla lišit například tím, že homosexuálům nebude dovoleno osvojování dětí. Zákon jim ale má umožnit uzavírat partnerství před starostou, primátorem či jiným členem obecního zastupitelstva a po partnerovi například pobírat důchod. Musí ho však ještě posoudit parlament.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze po drtivém úvodním propadu pod téměř tříleté minimum postupně zmírnily své ztráty a ani odpolední pokles ve Spojených státech už nepřinesl další pád. Objem zobchodovaných cenných papírů klesl na 5 800 milionů korun. Další podrobnosti shrnuje Ivo Prokop z Raiffeisen Capital and Investment.

Ivo Prokop: Dnešní obchodování bylo opět poznamenáno velkou nervozitou plynoucí z očekávání otevření amerických trhů po nejdelší přestávce od první světové války. Pražská burza otevřela čtyřprocentním poklesem a během dne své ztráty smazávala až k poklesu v uvozovkách "pouze" 1,32 % na indexu PX dý. Důvodem korekce bylo snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou o půl procenta a odpoledne pak otevření amerických akciových trhů, které oproti očekávání poklesly pouze o 6 % proti očekávání, které bylo 10 a více procent, protože během této pauzy evropské a asijské trhy přišly právě o tato procenta, americký trh jaksi tento pokles nezaznamenal.

Česká měna dnes kopírovala dění na eurodolarovém trhu. Americký dolar se prodával za 37 korun 28 haléřů. Euro zakončilo obchodování při kursu 34,25 a německá marka při kursu 17 korun 52 haléře.

K věci

"Teroristické útoky proti USA jsou svým způsobem posledním dědictvím studené války," napsal dnes španělský list El País. Jejich autory jsou totiž s největší pravděpodobností následovníci té mezinárodní teroristické internacionály, kterou Washington vytvořil a podporoval během války proti sovětské okupaci Afghánistánu. Pavla Kvapilová o tom teď bude mluvit s Jaroslavem Spurným z týdeníku Respekt.

Pane Spurný, dobrý podvečer.

Jaroslav Spurný: Dobrý podvečer.

Pákistánská tajná služba a CIA rekrutovaly po celém světě islámské radikály, mezi nimi byl i Usáma bin Ládin. Co to byla ona mezinárodní teroristická internacionála? Koho všechno a v čem Američané školili?

Jaroslav Spurný: No, záleží, o čem mluvíte. Vraťme se k afghánské válce, kdy v Afghánistánu fungoval jakýsi komunistický režim, určitá forma komunistického režimu, a tehdy samozřejmě existovala určitá protikomunistická opozice, kterou podporovali Američané. V čele té protikomunistické opozici stáli mudžáhidové a mudžáhidové opravdu zdržovali, řekněme, řadu islámských skupin, ale ztěží říct, že to byli tehdy teroristé.

A v čem tedy byli školeni nebo co vlastně dělali?

Jaroslav Spurný: No, asi tak jako, tehdy samozřejmě byli vyzbrojováni zejména zbraněmi, které dokázaly bojovat proti zase výzbroji !!NEROZUMÍM!!, to znamená proti vrtulníkům, proti tankům a tak dále. Oni byli spíš cvičeni v boji proti, proti, no prostě měli nějaké protiletadlové zbraně a tak dále, ale v žádném případě nebyli školeni v klasickém teroristickém výcviku, to určitě ne, to byla spíš doména jako východního bloku, tehdy.

Tehdy Američané asi nepočítali s tím, že tito dobrovolníci můžou mít později nějaké svoje vlastní cíle, myslíte si, že se naučili přece jenom něco, co mohli proti Američanům použít, znali třeba jejich slabá místa? Vy jste říkal, že to nemohli asi teroristicky v té době se nějak naučit, ale ...

Jaroslav Spurný: Asi tak, jako já si myslím, že mluvíme o době, která, v které asi přichází zlom, a to devadesátý rok, jako že v osmdesátých letech byla válka o něčem jiném, než je dnes, a myslím si, že lidé, kteří tehdy byli cvičeni americkými instruktory, že nemohli, nemůžou a nemohli znát jaksi slabé stránky americké armády, to prostě je nesmysl, protože dneska jsme o patnáct let dál, ale hlavně jsme mnohem dál, než bylo tehdy vojenství od druhé světové války, je to úplně o něčem jiném.

Při hledání toho, kdo stojí za oním teroristickým útokem z minulého úterý, se nejčastěji skloňuje jméno Usáma bin Ládina. Ovšem, je možné, že to byl někdo jiný? Jak velkou pravděpodobnost byste tomu dal?

Jaroslav Spurný: Já si myslím, že to klidně mohl být někdo jiný. Je dost možné, že Usáma bin Ládin to pouze financoval, já neznám zatím a nevím, že by FBI, CIA či nějaká evropská tajná služba přinesly naprosto jasný, pro veřejnost či média naprosto přesvědčivý důkaz, že to byl Usáma bin Ládin, ale pravděpodobně, domnívám se, že když o něm hovoří, to znamená, že stál někde v pozadí, a já se domnívám ale, že jaksi ten teroristický útok měl podstatně víc, podstatně víc jaksi ohnisek.

Teď se čeká na to, jak bude vypadat americká odveta. Jak vy vidíte tu první fázi, řekněme, co se stane, co by se mělo stát?

Jaroslav Spurný: Tak, myslím, že první fáze probíhá už teď, a to je obrovská velmi intenzivní činnost zpravodajských služeb, které se snaží zjistit přítomnost teroristů na všech výcvikových střediscích, ať je to v Afghánistánu, ať je to někde v Iráku, v Jemenu, v Libanonu, v Palestině, kdekoliv, to je první část. Druhá část bude pravděpodobně jakýsi raketový či letecký útok proti těmhle výcvikovým střediskům, ale to bude spíš ta viditelná taková ta mediální záležitost, ale podstatné bude zjistit, kdo je platí, zjistit veškerá jejich bankovní konta, zjistit prostě, kdo, s kým obchodují, jak tady tohle se pokusí zastavit, pokusí se prostě zastavit veškeré příjmy financí, které vlastně umožňují vytvoření těch výcvikových středisek.

Mluví se o tom, že ta válka s terorismem bude velmi dlouhá. Jak dlouhá přibližně by mohla být?

Jaroslav Spurný: No, bude, bude skutečně velmi dlouhá, protože terorismus se stává terorismem bez vizitky, to znamená, že přestává být viditelný, to znamená, že přestávají být vidět skutečně jako konkrétní lidé, kteří napadají pokojné civilní obyvatelstvo, a zjistit a objevit a jaksi likvidovat veškerá ohniska terorismu, je podle mě otázka patnácti, dvaceti let.

Děkuji za rozhovor. Na slyšenou.

Jaroslav Spurný: Na slyšenou.