Ozvěny dne 10. 7. 2001

10. červenec 2001
Ozvěny dne

Přepis pořadu Ozvěny dne z 10. července 2001 18 hodin.

Pětiletá Terezka Čermáková zemřela na srdeční a dechovou nedostatečnost

Po 20 dnech dnes v Kladně končí dramatické pátrání po skoro pětileté Terezce Čermákové. Kriminalisté v noci nalezli tělo dívky a před necelou hodinou sdělili další podrobnosti k případu, který nemá svým rozsahem obdoby. Aktuální informace shrnuje náš spolupracovník Ladislav Pavlík.

Místo, kde by mohla být Terezka Čermáková, označila sama její matka při jednom z posledních výslechů. Jak řekl zástupce okresního ředitele policie Roman Hošta, speciální tým kriminalistů se ihned pustil do prohledávání lesoparku na okraji Kladna a především do odstraňování závalu u základů bývalé hájovny.

Roman Hošta, zástupce policejního ředitele v Kladně: Na základě tohoto odklízení, kde se nacházely různé předměty, ať už to byly různé kusy ohořelého dřeva, kovové předměty, byla tam třeba pelest kovové dětské postýlky a zejména pak velký kamenný kvádr, bylo následně nalezeno tělíčko pohřešované Terezky Čermákové, které bylo ještě zahaleno zčásti zeminou, která byla v tomto sklepním prostoru.

Dnes dopoledne lékaři provedli pitvu nalezeného těla, jak potvrdil vyšetřovatel Milan Řečínský.

Milan Řečínský, vyšetřovatel: Trvala nejméně 2,5 hodiny. Přesný čas asi nedokážu odhadnout, neboť tam ještě probíhala další vyšetření. Pitva bezpečně prokázala, že v tělíčku osoby, nebo dítěte se jedná o pohřešovanou Terezku Čermákovou. Nejen to, že tělíčko bylo oblečeno tak, jak již uváděla matka, tedy jediná pravdivá informace, která od ní byla podána, současně to prokázala pitva i v tom smyslu, že naše pohřešovaná měla drobnou srdeční vadu.

Pitva odhalila i příčinu smrti ani ne pětileté Terezky Čermákové.

Milan Řečínský, vyšetřovatel: Důvodem smrti byla srdeční a dechová nedostatečnost.

Přes pitvu a nečekaný zvrat ve vyšetřování ovšem nebylo dosud vzneseno obvinění vůči žádné osobě.

Milan Řečínský, vyšetřovatel: Mohu říci, že vyšetřovatel zvažuje sdělení obvinění. Ovšem nelze vyloučit, že toto obvinění bude sděleno v brzké době. Jako jediná osoba, které by mohlo být sděleno obvinění pro nějaký trestný čin, ne pro trestný čin vraždy zatím, by byla Helena Čermáková.

Účast dalších osob na trestném činu a jejich pomoc při zaklízení těla policisté nechtějí komentovat. Jak dodal vyšetřovatel Řečínský, není vyloučeno, že Helena Čermáková uklidila tělo sama.

Milan Řečínský, vyšetřovatel: Co je v silách ženy, která, bavíme se akademicky, se snaží uklidit tělo, se kterým neví, co má dělat, nevíme. To asi nebude vědět nikdo, co je v silách někoho, kdo se snaží něco uklidit.

Vyšetřovatelé rovněž posuzují příčetnost matky při zmizení malé Terezky. Každopádně její včerejší pomoc při vyšetřování se dnes neopakovala. A jak řekl zástupce policejního ředitele v Kladně Roman Hošta, její reakce na nalezení těla byla jednoznačná.

Roman Hošta, zástupce policejního ředitele v Kladně: Mohu říci, že to přijala s velikým neklidem. Reagovala tak, že celou noc nespala. A v současné době musela být na vlastně doporučení lékaře tišena tišícími prostředky, tzn. léky.

Po pětileté Terezce Čermákové pátrali policisté od 20. června

Po pětileté holčice pátrali policisté od 20. června, kdy její zmizení ohlásila matka. Chronologii celého případu shrnuje Helena Šulcová.

Případ od začátku komplikovala právě matka pětileté holčičky Helena Čermáková. Nejprve např. tvrdila, že Terezka zůstala jen několik minut o samotě na dětském hřišti v Kladně-Kročehlavech.

Helena Čermáková, matka: Malá si tam hrála, já jsem seděla, seděla jsem na lavičce a pak už tam nebyla.

Od prvních chvil se rozjela obrovská policejní akce. Okolí prohledávaly desítky kriminalistů, nasazeni byli i policejní potápěči. V pátrání nepomohl ani vrtulník s termovizí. Policisté tak dlouho vyšetřovali čtyři možné verze.

Roman Hošta, zástupce policejního ředitele v Kladně: V současné době se nachází na jiném místě v ČR a nevylučujeme ani možnost, že je mimo území ČR. Druhá z verzí je ta, že se stala obětí trestného činu spáchaného neznámým pachatelem, a dále, že Terezka se stala obětí trestného činu, kterého se dopustil neznámý pachatel z blízkého okolí Terezky.

Říká zástupce kladenského policejního ředitele Roman Hošta. Další verzí bylo, že se stala obětí dopravní nehody. Nejrozsáhlejší pátrání přišlo na řadu 26. června. Do akce se zapojilo 600 policistů a znovu vrtulník s termovizí. Opět žádný výsledek. Odpoledne poskytuje policejní mluvčí Jana Dětská šokující zprávu.

Jana Dětská, policejní mluvčí: Matka pohřešované Terezky Čermákové vyskočila z okna svého bytu, se zraněními byla převezena do kladenské nemocnice.

Další dny už masivní pátrací akce nepokračovaly. Pětiletou holčičku už hledalo jen několik desítek policistů. Kriminalisté také několikrát vyslechli v nemocnici Terezčinu matku, konkrétně ale promluvila až včera. Po 22. hodině přichází policejní mluvčí Michaela Nováková s definitivním závěrem.

Michaela Nováková, policejní mluvčí: Můžeme potvrdit, že jsme našli tělo Terezky Čermákové.

Po 20 dnech tak skončila nejrozsáhlejší pátrací akce na našem území za posledních 10 let.

Loni se v ČR pohřešovalo 5217 dětí ve věku do 18 let

Loni se v ČR pohřešovalo 5217 dětí ve věku do 18 let. Většina z nich se našla. Po 79 z nich se ale doslova slehla zem a doposud se ke svým rodičům nevrátily.

Hala pro světový šampionát v hokeji v roce 2004 bude na Maninách

Hala pro světový šampionát v hokeji v roce 2004 se v Praze bude stavět na Maninách. Původně se zápasy měly hrát na Hagiboru. Zástupci investora, kterým je finská firma Multiarena, se na změně lokality dohodli při jednání na pražském magistrátu. Schůzky se vedle zástupců finské firmy zúčastnili pražský primátor Jan Kasl, předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut a vládní zmocněnec pro pořádání hokejového mistrovství Ladislav Malý. Podrobněji budeme o světovém šampionátu v Praze na Maninách hovořit ve sportovním magazínu po skončení Ozvěn dne.

Nespokojení restituenti dnes demonstrovali před Úřadem vlády

Nespokojení restituenti dnes demonstrovali před Úřadem vlády. Kabinet je podle nich zodpovědný za to, že se jim nedaří získat zpět majetek zabavený v minulých letech komunistickým režimem. Slovo má František Lutonský.

Demonstranti obvinili vládu z toho, že pomáhá okrádat zhruba 330 tisíc lidí. Přesně tolik obyvatel totiž poškodilo zabavování majetku v 50. letech.

Božena Tomanová, restituentka: Bojuju za ten majetek, protože já jsem se tam dřela do mých 25 let, než jsem se provdala. Je mi to hrozně líto.

Říká Božena Tomanová, které komunisté zabavili statek v jižních Čechách. Podle předsedy Svazu občanské sebeobrany Antonína Duška ale nejde jen o restituční nároky, které se státu nedaří plnit.

Antonín Dušek, předseda Svazu občanské sebeobrany: Je mezi námi spoustu muklů, kteří seděli ve vězeních. Měli čas, obrovskej čas a nepříjemnej čas k tomu, aby přemýšleli, proč vlastně sedí a co se vlastně děje kolem.

Nejvíc prý poškozují současné zákony lidi, kteří mají nucené podíly v jednotných zemědělských družstvech. Většina z nich zřejmě kvůli ztrátám podniků, které se transformují v akciové společnosti, o jakékoliv vyrovnání přijde. Jejich obavy chápe i Hugo Rodan z ministerstva zemědělství.

Hugo Rodan, ministerstvo zemědělství: Kdyby nějaké družstvo chtělo přistoupit k peněžitému plnění těchto transformačních podílů, tak oprávněná osoba by dostala v lepším případě jenom zlomek, skutečně malý zlomek té hodnoty transformačního podílu.

Sněmovna projednávala volební zákon a zprávu transplantačního centra

Čtyřicet obcí a městských částí zatím marně čeká na nový volební zákon. Jeho červencové projednávání ve sněmovně dnes komunisté zablokovali. Poslanci zatím nehlasovali ani o osudu zprávy vyšetřovací komise k činnosti ostravského transplantačního centra. Členové této komise přitom mají podezření, že ostravští lékaři mohli postupovat při nakládání s lidskými orgány nesprávně. Jednání sněmovny sledují naši parlamentní zpravodajové Vladimír Hrubý a Milada Richterová.

Podle předsedy vyšetřovací komise lidovce Josefa Janečka je v souvislosti s problematikou transplantací třeba, aby vláda předložila urychleně příslušný zákon. Ten už je podle ministra zdravotnictví Bohumila Fišera vlastně připraven.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Počítáme s tím, že zákon bude předložen parlamentu na schůzi sněmovny v říjnu pravděpodobně.

Zprávou sněmovní komise je ale velmi zklamán komunista Jiří Maštálka. Podle něj nesplnilo vyšetřování poslanců hlavní záměr, tedy objektivně zjistit stav transplantačního centra v ostravské nemocnici.

Jiří Maštálka (KSČM), poslanec: Jestli zpráva měla být jakousi dělostřeleckou přípravou před projednáváním novely transplantačního zákona, aby byl přijat, promiňte za výraz, ve středověké podobě, pak jistě splnila svůj cíl. Pro mě osobně je zklamáním.

Hlasování o zprávě bylo zatím ve sněmovně odloženo.

Čtyřicet obcí a městských částí zatím marně čeká na možnost řádně si zvolit svá zastupitelstva. Zajistit jim to má nový zákon o obecních volbách. Komunisté mají k němu ale zásadní výhrady. Formuloval je šéf jejich poslaneckého klubu Vojtěch Filip.

Vojtěch Filip, předseda poslaneckého klubu KSČM: Pokud mají jednotlivé politické strany mít ústavní právo na rovný souboj politických stran, nemůžeme jim omezovat na úrovni obce vstup do komunální politiky pětiprocentní uzavírací klauzulí.

Komunisté proto zablokovali červencové projednávání tohoto zákona. Ministr vnitra Stanislav Gross připomněl, že jiným zákonem byly zrušeny volební komise, takže se ve zmíněných obcích volby konat zatím nemohou a odložením diskuse se to v tomto volebním období ani nestihne.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Každý z nás si to bude muset odůvodnit před voliči v těch zhruba 40 městech a obcích, kde se volby nemohou konat.

K zákonu o obecních volbách se poslanci vrátí až v září.

Poslanci podpořili senátní verzi zákona o odškodnění odbojářů

Poslanci podpořili senátní verzi zákona o odškodnění odbojářů. Zákon tak umožní odškodnění příslušníků českého protifašistického odboje a politických vězňů komunistického režimu. Poslanci souhlasili s tím, že lhůta, ve které budou moci lidé požádat o odškodnění, se prodlouží o rok, a to do 31. prosince 2002.

Soud potrestal muže podezřelého z vraždy ročním vězením

Soud potrestal muže podezřelého z vraždy ročním vězením. Podle žalobce 45letý Alois Mlčoch nejprve zabil svého přítele a pak mu uřízl hlavu. Pro nedostatek důkazů ale soud uznal Mlčocha vinným jen z toho, že zraněnému příteli neposkytl první pomoc. Pokračuje Alžběta Kobzová, Český rozhlas Brno.

Alois Mlčoch prohlásil, že přítele našel ve svém domě mrtvého po návratu z restaurace. K dnešnímu rozsudku řekl pouze toto:

Alois Mlčoch: Velký podíl na tomhle měl alkohol. A veřejně slibuji, nebo prohlašuji, že už nevezmu ani pivo do konce života do úst.

Obě strany se dosud k rozhodnutí soudu nevyjádřily. Státní zástupkyně Ludmila Doležalová pro Mlčocha původně žádala 15 let vězení.

Ludmila Doležalová, státní zástupkyně: Já jsem to předpokládala, odvolání zvážím až po obdržení písemného vyhotovení rozsudku.

Také obhájce Jaroslav Celnar si k rozhodnutí o odvolání ponechal zákonnou osmidenní lhůtu.

Jaroslav Celnar, obhájce: Je právem mého klienta, aby zvážil, jestli se proti tomu odvolávat chce, nebo nechce.

Exekutoři sepisovali majetek šéfa televize Nova Vladimíra Železného

Exekutoři sepisovali majetek šéfa televize Nova. Kvůli zajištění mezinárodního rozhodnutí o finančních závazcích Vladimíra Železného proto dnes obešli tři objekty. Zatímco v Praze 6 v Sibeliově ulici zaevidovali cennosti za milióny korun, do domu v Dlouhé ulici, kde má být řada obrazů, se nedostali. V bytě ve Štupartské ulici podle místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromíra Jirsy exekutoři nenašli skoro nic. Proti postupu exekutorů, kteří vnikli do domu v Sibeliově ulici za pomoci zámečníka, se ohradil předseda představenstva firmy Sibeliova a blízký spolupracovník ředitele Novy Aleš Rozehnal. Jeho firma podá na příslušné soudní vykonavatelky i soudkyni trestní oznámení.

Slovenští Romové se dnes rozloučili se zavražděným Karlem Sendreiem

Romové slovenské obce Magnezitovce se dnes rozloučili s 51letým Karlem Sendreiem. Ten se na konci minulého týdne stal obětí brutální vraždy. Smuteční obřad proběhl v naprostém klidu. Romský parlament totiž zaručil mimořádná bezpečnostní opatření. Poslední rozloučení sledovala zpravodajka Radiožurnálu na Slovensku Renata Havranová.

Asi dvě stovky Romů se dnes zúčastnily také protestního pochodu proti policejnímu násilí a rasismu. Představitelé romské menšiny zopakovali, že trvají na zřízení zvláštní komise pro objektivní vyšetření celé kauzy. Netajili se obavami z manipulace s fakty ze strany nadřízených policistů, kteří podle nich spáchali rasistický trestný čin. Ministr vnitra se dnes zasadil o to, aby dva obvinění policisté postaveni mimo službu, třetí byl propuštěn ve zkušební době. Obyvatelé obce Magnezitovce ale s medializovanou verzí, která případ ubitého Roma provází, nesouhlasí. Před pohřbem iniciovali petici za pravdivé objasnění tragické události. Současně v petici protestují proti tvrzením, že se jednalo o rasově motivovanou vraždu.

Poláci si připomněli 60. výročí masakru židovských obyvatel v Jedwabnem

Poláci si připomněli 60. výročí masakru židovských obyvatel Jedwabneho. Na několikatisícovém smutečním shromáždění se prezident Aleksander Kwaśniewski omluvil za zločin, kterého se účastnili polští sousedé Židů v Jedwabnem. Pokračuje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Prezident Aleksander Kwaśniewski ve svém projevu na náměstí v Jedwabnem odmítl princip kolektivní viny Poláků za zločin spáchaný na tamních Židech. 10. července roku 1941 tu bylo ve stodole zaživa upáleno několik stovek židovských obyvatel města. Národ je společenstvím jednotlivců, společenstvím pokolení, řekl Kwaśniewski, jsme povinni žádat o odpuštění duše mrtvých a jejich rodiny.

Aleksander Kwaśniewski, polský prezident: Jako prezident Polské republiky se omlouvám jménem svým a těch Poláků, kteří si myslí, že není možné být hrdý na slavnou historii Polska a zároveň necítit bolest a stud za zlo, které Poláci spáchali vůči jiným.

Smuteční průvod pak přešel z náměstí k místu, kde byli Židé upáleni. Tam u pomníku obětí zločinu přednesli rabíni modlitby a příbuzní upálených obyvatel Jedwabneho k němu podle židovské tradice položili malé kameny.

Spojené státy nesouhlasí s omezením ilegálního obchodu se zbraněmi

Spojené státy nesouhlasí s omezením ilegálního obchodu s malými a lehkými zbraněmi. Toto opatření navrhují účastníci konference OSN v New Yorku. Podle Washingtonu by takový čin omezil ústavní právo Američanů nosit zbraň. Detaily má stálá zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Olga Krupauerová.

Bushova vláda, kterou podporuje mocná americká zbrojní lobby, dala účastníkům konference OSN ihned najevo, že omezení nelegálního obchodu se zbraněmi není její prioritou. Náměstek amerického ministra zahraničí John Bolton účastníkům konference OSN řekl, že navrhovaná opatření jsou v rozporu s ústavním právem Američanů vlastnit a nosit zbraně včetně zbraní vojenské povahy. Washington nehodlá podpořit ani omezení prodeje zbraní povstaleckým skupinám, protože tyto skupiny se mohou podle Boltona bránit proti genocidním vládám. Americké prohlášení bylo šokem pro řadu účastníků konference, jejímž cílem je ztížit dostupnost zbraní především pro povstalecké skupiny v Africe a Asii. Nelegálně držené zbraně si podle OSN vyžádají každý den na tisíc obětí.

Karlovy Vary stále žijí mezinárodním filmovým festivalem

Karlovy Vary stále žijí filmem. Mezinárodní filmový festival má většina lidí spojený s několika jmény. Kromě prezidenta festivalu Jiřího Bartošky se asi mnoha milovníkům filmu vybaví také herec, moderátor a hudebník Marek Eben, který mj. uvádí většinu soutěžních filmů. Zeptali jsme se ho, jestli to pro něho po těch letech už není rutina.

Marek Eben, herec, moderátor a hudebník: U toho moderátorského řemesla, tam je, každé to vystoupení je premiéra a zároveň taky derniéra. Je to hrozný na tom, že vy nikdy nevíte, jak to bude fungovat, vždycky jdete do rizika. Nevíte, jestli jste si to dobře vypointoval, jestli tomu publiku se to bude líbit, jestli s vámi půjde, jestli vám půjde na ruku, nebo ne. A pak to teda řeknete jednou a je po všem, už to vlastně nikdy nemůžete opakovat.

Světovou premiéru si dnes na festivalu odbude americký snímek BeatNickové. Ve filmu, který je celovečerním režijním debutem Nicholsona Williamse, se v titulní roli představí mladý americký herec Norman Reedus. Právě ten Českému rozhlasu prozradil, o čem film je a co by si z něj měli diváci odnést.

Norman Reedus, americký herec: Jedná se o příběh v příběhu. Je to spíš o Nickově vztahu s dívkou, kterou hraje Elodie Bouchez. Nick vyznává polohazardní líný životní styl, dokud nepotká dívku, díky níž zjišťuje, že není tak skvělý, jak si sám o sobě myslel. Přichází na to, že jsou důležitější věci než image. Takže je to spíš love story než cokoli jiného. Až divák tohoto filmu, který je třeba zamilován do nějaké dívky, vyjde z kina, tak by měl začít vyvíjet nějaké úsilí, než se začne koukat do zrcadla.

Aktuální informace z 36. mezinárodního filmového festivalu najdete také na iŽurnálu, zpravodajském serveru Českého rozhlasu 1 na adrese www.rozhlas.cz/filmzurnal.

Ozvěny z burzy - Pražská burza pokračovala ve včerejším poklesu cen akciových titulů

Pražská burza pokračovala ve včerejším poklesu cen akciových titulů. Obchodovalo se ale na naše poměry za příjemných 426 mil. Kč. Další informace má makléřka společnosti Patria Finance Dana Vébrová.

Dana Vébrová, makléřka, Patria Finance: České akcie dnes pokračovaly v poklesu. Nejvíce se o to zasloužily akcie Českých radiokomunikací, které při nízkých objemech ztratily téměř 7 %. Investoři ztratili trpělivost v rychlé dokončení privatizace. Nejaktivnějším titulem byly dnes opět akcie Komerční banky, které se po několikadenním silném propadu staly atraktivní pro investory. Na trhu se již objevily nákupní příkazy. Dnes posílila o více jak 2 %. Oproti tomu akcie Českého Telecomu oslabily asi o 2,3 %. Akcie ČEZu uzavíraly na ceně 86,40 a akcie České spořitelny stagnovaly kolem úrovně 256 korun.

A ještě kurzy hlavních měn. Euro je za téměř 34 koruny a dolar za necelých 40 korun, hodnota naší měny tedy zvolna roste.

K věci - Nespokojení restituenti obviňují vládu z problémů v navracení majetku

Vláda je podle dosud neuspokojených restituentů zodpovědná za to, že se jim nedaří získat zpět majetek zabavený v minulých desetiletích komunistickým režimem. To je téma dnešního pořadu K věci, publicisty Petra Havla se ptá Jaroslav Skalický.

Mezi protestujícími před Úřadem vlády byli zejména zemědělci s restitučními podíly v bývalých jednotných zemědělských družstvech. Obávají se, že přijdou o majetek, ačkoliv jim JZD smluvně potvrdila, že jim po sedmi letech majetek vrátí, nebo je vyplatí. Proč se tak neděje?

Petr Havel, publicista: No, tak neděje se zejména tak z toho důvodu, že transformační zákon, který tuto problematiku měl řešit, byl postaven velmi vágně. V podstatě tam šlo o to, že by se měly obě strany, tzn. povinné osoby, to jsou ta družstva, a oprávněné osoby, to jsou restituenti, mezi sebou dohodnout. Samozřejmě k dohodě v celé řadě případů nedošlo. A navíc proběhl proces, který je znám jako druhá fáze transformace zemědělských družstev, kde vlastně ta družstva již zprivatizovaná se měnila na akciové společnosti, s. r. o. atd. a vlastně z působnosti původního zákona unikla.

Kolik takových postižených lidí je?

Petr Havel, publicista: No, je to dost velké množství lidí, bohužel neexistujou pořádně nějaké oficielní statistiky. Ale odhady hovoří o 200-300 tisících lidí. Je ovšem třeba říct, to číslo je značně vysoké, ale jde zase na druhou stranu o poměrně malé majetky.

Může jejich situaci napravit novelizace transformačního zákona?

Petr Havel, publicista: No, to je velmi sporná otázka. A já musím říct, že se obávám, že ani ta novela tohoto zákona tu situaci nenapraví. Důvod je prostý. Není dostatek majetku na uspokojení těch restitučních nároků. Takže bohužel žádný z politiků zatím neměl odvahu říci lidem, že stát svůj závazek, který vůči občanům má, nesplní. Ale je třeba asi to začít korektně říkat.

Kam se ten majetek ztratil?

Petr Havel, publicista: Ten majetek se jakoby neztratil, protože, jak už jsem říkal, oni vlastně, ty povinné osoby, ta družstva, když se přetransformovala, tak vlastně už ten majetek nemusela vydávat. Ten proces probíhal tak, že vlastně do toho jakoby očištěného družstva přišel lukrativní, použitelný majetek a ten nepoužitelný zůstal na tzv. zbytkových družstvech. Ty potom zkrachovaly a vlastně ten majetek se ani nedal použít prostě pro ty restituenty, protože to třeba byla nějaká betonová sila, nebo nějaké cesty, nebo prostě něco, co vlastně ten restituent, který nehodlal v zemědělství hospodařit, vlastně stejně ani nepotřebuje.

Pokud by stát chtěl z této situace vyjít takříkajíc se ctí, tak by asi tedy měl sáhnout do státní kasy a dát finanční náhradu restituentům sám od sebe.

Petr Havel, publicista: No, to je jedno z možných řešení. Je to vlastně jedna z četných verzí novelizace transformačního zákona z dílny vlastně ODS, kde se počítá s tím, že by nároky restituentů, ty transformační nároky kryl alespoň zčásti Pozemkový fond ČR. Ale je zase třeba říci, že pozemkový fond stejně pracuje jaksi s prostředky státního rozpočtu, byť něco málo má z prodeje státní půdy. Takže ve své podstatě ty restituční nároky, pokud budou aspoň částečně uspokojeny, zaplatí daňoví poplatníci.

Mluvili jsme o novelizaci transformačního zákona. Stručně. V jaké fázi přípravy je a má šanci projít parlamentem alespoň tedy v nějaké podobě?

Petr Havel, publicista: Tak nejspíše má šanci projít parlamentem. Mělo se tak stát již na jaře, pak v létě. Nakonec to podle poslední aktuální situace vypadá, že se jím parlament bude zabývat na podzim. Šanci má zejména verze sociálně demokratická. Tam lze předpokládat, že tedy projde. Nicméně tato verze vlastně předpokládá vydání nějakých dluhopisů, cenných papírů, které rozloží vlastně splácení toho majetku až třeba na 20 let. Takže ono to také vlastně moc nevyřeší. Ale takováto novela by mohla projít.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: jkr , Václav Müller
Spustit audio

Více z pořadu