Objevil se v básni, zasáhla ho střela a dnes slouží leteckému výzkumu: Libeňský plynojem

14. listopad 2017

Na vrcholu kopce nad Palmovkou se „povaluje“ stříbrná koule o průměru 20 metrů. Je to bývalý libeňský plynojem. Během Pražského povstání dostal zásah. Naštěstí v té době už byl plynuprázdný. V současnosti plynojem využívá Výzkumný a zkušební letecký ústav.

Konstrukci tohoto prvního československého kulového plynojemu mělo na starosti Vítkovické horní a hutní těžařstvo. Byl postaven v roce 1932 a svému účelu sloužil pouhých třináct let. V závěru druhé světové války téměř vypuštěnou kouli poškodilo několik průstřelů. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Po opravě se plynojem ke svému původnímu účelu nevrátil. V roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.

Výzkumný ústav přeměnil původní přetlakovou nádobu na podtlakovou nádrž pro aerodynamický tunel. Je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění. Libeňský plynojem byl roku 2006 vyhlášen kulturní památkou a rok nato poprvé zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.

Jako jediná stavba na holém návrší plnil plynojem nejen svou funkci, ale přitahoval i zraky umělců. Je zachycen na obrazech, kresbách i grafických listech malířů a výtvarníků (Josef Šíma, Cyril Bouda, Jan Konůpek…), byl často fotografován (Miroslav Hák, Josef Sudek, Václav Chochola…). Objevil se dokonce v literatuře, v poezii, Josef Škvorecký napsal Blues libeňského plynojemu. Asi nepřekvapí, že upoutal i nedaleko žijícího Bohumila Hrabala.

Bývalý libeňský plynojem dnes slouží leteckému výzkumu
Libeňský plynojem, tehdy ještě na holém kopci, byl zobrazován malíři i fotografy
Model polokřídla v tunelu
Tam dole v Libni bydlíval Bohumil Hrabal, který se o plynojemu zmínil ve svém díle
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.