Nový židovský hřbitov na Olšanech skrývá architektonické poklady

Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově.

Na západě jej ohraničuje ulice Jana Želivského, na jihu ulice Izraelská na severu areál bývalého nákladového nádraží Žižkov. Rozlohou přes 100 tisíc metrů čtverečních a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v Česku. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Od svého založení v roce 1890 až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov. Náhrobky zde postavili talentovaní umělci různých období.

Nový židovský hřbitov na Olšanech

„Najdeme tady zejména náhrobky předních modernistických architektů, jakými například byl autor Obecního domu Antonín Balšánek, autor hlavního nádraží Josef Fanta a především zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra,“ vypočítává historik umění Jakub Synecký.

Nový židovský hřbitov na Olšanech

Mimo jiné odpočívají na hřbitově v Olšanech i významní židovští literáti jako Franz Kafka, Jiří Orten nebo Arnošt Lustig.

Unikátní náhrobek od Josefa Gočára na židovském hřbitově na Olšanech
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.