Nejmalebnější pražská čtvrť? Nový Svět pod Hradčany

U Zlatého noha přespával Tycho de Brahe
U Zlatého noha přespával Tycho de Brahe
Výtvarníci, režiséři, spisovatelé a bohémové žili v Novém Světě pod Hradčany. Malinkou pražskou čtvrť tvoří stejnojmenná ulice, pak Černínská, Kapucínská, Na Náspu a končí na rohu Kanovnické. Tam dřív stávala brána oddělující tuto čtvrť od zbytku Hradčan. Romantickou část Prahy obklopují vysoké zdi zahrad Černínského paláce, tajuplný klášter kapucínů, hradní zahrady i barokní hradby města.

Nový Svět býval hradčanským předměstím, které začalo vznikat přibližně v polovině 14. století. Po roce 1360 bylo zahrnuto do hradčanských hradeb. Ulička Nový Svět kopíruje původní cestu podél potoka Brusnice, která těmito místy vedla k osadě Střešovice. Zdejší zástavbu téměř zničil požár v době husitských válek v roce 1429. Po obnově Nový Svět vyhořel znovu. Při obrovském požáru, který postihl celou Malou Stranu a Hradčany v roce 1541.

Kdysi tu žili lidé, kteří pracovali na Hradě. Později, hlavně za první republiky, domky obývala chudina. Protože v těsných místnostech nebylo k hnutí, přenášel se život do ulic a dvorků. Visely tu šňůry s prádlem, čtvrť připomínala italské uličky a často ji vyhledávali filmaři. Mnozí z nich tu žili nebo stále žijí.

V ulici Na Náspu bydlel Karel Kachyňa, režisér filmů Král Šumavy, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky nebo Smrt krásných srnců. V Černínské, v domě s balkonkem, žije a tvoří filmový režisér, animátor a výtvarník Jan Švankmajer. Na protější straně ulice měl svůj první pražský ateliér malíř Jan Zrzavý. Náměstíčko tvořené rozšířenou Černínskou ulicí na křižovatce s uličkou Nový Svět nabízí pohled na zeď barokních hradeb. Připomínají, že v těchto místech končívala historická Praha.

Jako první ale každému padne do oka roubená chaloupka se šindelovou střechou. Jmenuje se U Raka. Za chudou švadlenkou Josefinou Rabochovou sem chodil Jakub Arbes. A pak si ji taky vzal. Navíc do domu U Raka umístil děj romaneta Zázračná madona. Ve druhé polovině minulého století si dům koupili dva nerozluční přátelé, spisovatelé Arnošt Lustig a Ota Pavel. Na začátku devadesátých let dřevěnou chalupu napadla dřevomorka. Ve spolupráci s památkáři byla proto postavena replika původní roubenky.

„Říká se, že Nový Svět je nejzlatější z celé Prahy,“ vypráví Petr Ryska, autor knihy Praha neznámá. „Obyvatelé, kteří měli hluboko do kapsy, se to snažili vynahradit zlatými názvy svých domů.“ A tak tu objevíte dům U Zlatého slunce, který byl domovem malíři a grafikovi Jiřímu Anderlemu. U Zlatého pluhu bydlel houslista Jan Ondříček, kterému se tu narodil syn František, budoucí houslový virtuos. U Zlatého beránka v šedesátých letech míval ateliér pozdější ředitel Národní galerie Milan Knížák. V domě U Zlatého stromu bydlel filmový scénárista, režisér a tvůrce známého Pana Tau Jindřich Polák.

Dům s ateliérem Jana Švankmajera

Naproti domu U svatého Michala jsou dva vchody do Jeleního příkopu, k potoku Brusnici. Ten první vede na dětské hřiště za zdí a druhý na letní scénu divadla Ungelt. Dominantou celé uličky Nový Svět je dvoupatrový raně barokní dům U Zlatého (též Modrého) hroznu s nárožním arkýřem. Žil tu klavírista a hudební skladatel Rudolf Friml. „Do jeho sestry Zdeny se zamiloval, za ní sem docházel a později se s ní oženil Karel Hašler,“ doplňuje Petr Ryska.

Historicky nejslavnější dům na Novém Světe má jméno U Zlatého noha. V roce 1600, kdy na pozvání císaře Rudolfa II. přijel do Prahy slavný dánský hvězdář Tycho de Brahe, tu býval stejnojmenný hostinec. Věhlasný astronom, astrolog a alchymista v něm nějaký čas přebýval, než se přestěhoval do domu na Pohořelci.

Pokud sem někdy zabloudíte, od domu U Zlatého noha se dejte doleva. Naproti vchodu do Jeleního příkopu je vstup do Horní Lumbeho zahrady. Je tu klid, můžete tu posedět nebo postát a kochat se pohledem na střechy Nového Světa, ale i netradičním pohledem na Hrad a chrám svatého Víta. A protože se o zahradě moc neví, možná tu budete úplně sami! Odvysílané díly si můžete poslechnout v našem archivu.

Historie domu U Zlaté hrušky zasahuje až do středověku