Mohutná i křehká Kateřinská jeskyně

Hlavní dóm je největší zpřístupněnou jeskynní prostorou v České republice.

Kdysi v dávných dobách pásla malá Kateřinka stádo oveček. Jedna se zaběhla do útrob vysokého jeskynního portálu a dívka se ji vydala hledat. Z temného podzemí však nenašla cestu zpět a v jeskyni zahynula. Od těch dob se jeskyni říká Kateřinská.

Tato pověst svědčí o tom, že jeskyně nedaleko Skalního mlýna v Suchém žlebu je známá odnepaměti. Roku 1858 ji ve svém průvodci barvitě popsal Jan Nepomuk Soukop: „K západu na konec pouti uchystáno cestovateli ještě jedno překvapení v jeskyni Kateřinské, ač by se zdálo, že po tolika procházkách podzemních mysl téměř již ustála. Nizounkým vchodem přichodí se do ohromné dvorany, jež k nejrozsáhlejším i nejvyšším se řadí ze všech jeskyň našeho císařství. V prostředku této prostory zdvihá se takořka celý kopec balvanů z klenby spadených, jež bez ladu a skladu v pusté směsici nahromaděny jsou. Z toho vrchu nejdokonaleji se objevují velikánské rozměry děsné jeskyně, kteráž jinak sem a tam i pěknými útvary krápníka se honosí, a to proto, že zřídka kdy navštěvována bývá, jelikož z cesty leží. Ku vysvětlení jejího jména sluší ještě podotknouti, že prý za dávných časův jistá děva Kateřina zbloudivši v jeskyni, zpáteční cesty více nenalezla a bídně zahynula. Až podnes nebylo by radno bez vůdce tam se odvážiti...“

Popisovaná „ohromná dvorana“ je třetí největší jeskynní prostorou Moravského krasu a největší v našem veřejnosti zpřístupněném podzemí. Před terénními úpravami při zpřístupnění však byla tato mohutná prostora značně nepřehledná, na což doplatili v roce 1876 archeolog Kliment Čermák a jeho průvodce. Dohořela jim zde lojová svíčka a museli pak strávit v jeskyni 20 doslova hororových hodin, než je vysvobodili místní lidé. Zmíněná tzv. stará část Kateřinské jeskyně patří mezi významné paleontologické i archeologické lokality. Zcela unikátní je hromadný nález celých medvědích koster v tzv. Medvědím komínu, který vybíhá z Hlavního dómu. Jedná se však o jinou formu medvěda než byl Ursus spelaeus, známý zvláště ze Sloupských jeskyní. Medvěd nalezený v Medvědím komínu nežil v jeskyních, ale pravděpodobně zimoval ve slujích nad Kateřinskou jeskyní. Tehdy došlo k prořícení dna sluje do Medvědího komínu a živočichové byli pohřbeni v sedimentech. Hromadný nález koster učinil profesor Karel Absolon roku 1936. Mohutný vstupní portál a zčásti i pokračující chodba Kateřinské jeskyně sloužily člověku v několika časových údobích jako sídliště. Nejstarší nálezy kamenných nástrojů pocházejí z magdaleniénu (mladší doby kamenné). Stáří předmětů je přibližně 12 000 let. Další osídlení dokládají nálezy bronzových předmětů z mladší doby bronzové a doby halštatské (9.–7. stol. př. n. l.). V roce 1909 začal bádat v koncových partiích Hlavního dómu profesor Karel Absolon a za krátkou dobu objevil nové části Kateřinské jeskyně s překrásnou krápníkovou výzdobou. Za necelý rok byla celá jeskyně i s novými objevy elektricky osvětlena a zpřístupněna veřejnosti.

Bambusový lesík tvoří dlouhé štíhlé krápníky.

Prohlídka jeskyně začíná v mohutném vstupním portálu, kde si vyslechnete pověst o pasačce Kateřince. Šedesát metrů dlouhou nízkou chodbou postupujete do největší zpřístupněné jeskynní prostory v České republice – Hlavního dómu. Podzemní přírodní chrám, známý odnepaměti, má vynikající akustiku a dodnes je příležitostně využíván k pěveckým a hudebním koncertům. Akustika dómu je návštěvníkům demonstrována ukázkou reprodukované hudby. Z Hlavního dómu vede několik chodeb a komínů včetně Medvědího.

Z dómu pokračujete do částí nové Kateřinské jeskyně. Již na začátku vás ohromí jedna z nejkrásnějších scenérií v Moravském krasu. Desítky dlouhých tenkých stalagmitů a stalagnátů jsou seskupeny v tzv. Bambusový lesík. Díky příhodným podmínkám (stálý skap z relativně malé výšky) vyrostly tyto krápníky do výšky až tři metry, přičemž v celé své délce zachovaly tloušťku jen 2–4 centimetry. Unikátní přírodní výtvor doplňují útvary nazvané Bažant, Dvě sovy a Ovečky pasačky Kateřinky. Na pravé straně od prohlídkové trasy vás upoutá mohutný kamenný zával nazvaný Kalvárie s několika dominantními stalagmity. Kolem Minaretu a Malého bambusového lesíku pokračuje prohlídka do další mohutné prostory nazývané Dóm zkázy. Množství balvanů na dně svědčí o řícení stropu v dávných dobách, pravděpodobně v důsledku zemětřesení. Krápníková výzdoba je tu z velké části pohřbena pod sutí, jen podél stěn se zachovala. Na zřícených balvanech lze spatřit ojedinělé mladší stalagmity. Nejkrásnější z nich připomíná nenátský svícen. Z Dómu zkázy pokračujeme v několika výškových úrovních chodby do tzv. Dantova pekla. Jedná se o mohutnou puklinu směřující k propasti Macocha vyplněnou zrádným a velmi nebezpečným závalem, přes který se dosud nikomu nepodařilo proniknout do dalších předpokládaných prostor. Při zpáteční cestě můžete obdivovat barevně nasvětlený pozoruhodný útvar Čarodějnice.

Při prohlídce vás upoutá barevně nasvětlený krasový útvar Čarodějnice.

Kateřinská jeskyně byla pravděpodobně nejvýznamnější částí vývěrů říčky Punkvy v dobách, kdy ještě neexistovaly Punkevní jeskyně. Po mořské záplavě v mladších třetihorách v období baden došlo k významným změnám odvodňování krasových toků. Původní směry odvodňování do Jedovnické kotliny se zásadně změnily a krasové toky začaly prořezávat vápencovým masívem cesty do údolí Svitavy. Výsledkem této činnosti je i současný největší hydrografický systém Punkvy. V pozdějších obdobích docházelo k mohutnému řícení stropů Kateřinské jeskyně, které dalo prostorám dnešní podobu. Vzhledem k tomu, že Kateřinská jeskyně plnila kdysi funkci odvodňování řeky Punkvy, lze předpokládat rozsáhlé prostory mezi Kateřinskou jeskyní a Macochou. Do těchto hypotetických prostor se však nikomu nepodařilo proniknout, protože pokračování Kateřinské jeskyně je přerušeno tektonickou poruchou a dalšímu průstupu zabraňuje již zmíněný nepřekonatelný zával. Jeskynní prostory s dávnou historií i překrásnou krápníkovou výzdobou jsou lákadlem pro návštěvníky z celého světa. Ročně ji navštíví přes 50 000 turistů.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.