Místo, kde odpovědi dá jen archeologie
Tentokrát se společně s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AV ČR vydáme na zříceninu hradu Kácov. Hradu, který je vzdálený zhruba kilometr od stejnojmenné obce. Jde o hrad, který pořádně prověří vaši fyzičku, je totiž poměrně špatně přístupný.
Přesto je to místo, které má obrovské kouzlo a za trochu té námahy rozhodně stojí. Své o tom může povědět i knížka Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého, který se ve svých spisech pozůstatkům hradu věnoval.
"Městečko Kácov leží na ostrohu při řece Sázavě, tak že je řeka na třech stranách obtéká. Jižní břeh spadá strmě a se skalami k řece, severní svah jest volný. Prvotní sídlo držitelů stávalo na místě, jež slove Starý hrad neb Hrádek, mezi Zliví, Soušici a Kácovem uprostřed, na strmém a skalnatém břehu Sázavy. Zakladatelé vybrali si k založení hrádku čásť břehu, jehož skála strmě spadala jako stěna, a odloučili ji od ostatní výšiny hlubokým posud příkopem, jehož boky jsou jako nějaké stěny. Odloučením povstal nynější tvar hradiště, skládající se z nižší části, kde býval dvůr, a vyšší, posud znamenitě vynikající, kde bývalo věžovité stavení, nyní vysoký pahrbek vejčité podoby. Vše hradiště je pastvinou a nezachovalo se tu nic než na jihozápadním rohu kus hradby, a to pobouraný. Kromě toho viděti tu jen pahrbky a prohlubně. Od městečka, kteréž se odtud nejkrásněji spatří, vede sem vozová cesta, bezpochyby táž, kterou staří páni Kácovští jezdívali."
Pokud se rozhodnete Kácov navštívit, dostanete se na místo, která zatím dává více otázek než odpovědí. Není totiž ani zřejmé, zda dochované historické záznamy patří k tomuto hradu nebo k jinému sídlu.
V knize Augusta Sedláčka se podle spisů, které měl k dispozici, můžete o případných majitelích hrádku nad obcí Kácov dozvědět například toto: "Před čtrnáctým stoletím nedostává se pamětí o Kácovu. Jisto jest, že Kácov byl původiště Černčických z Kácova, kteří byli stejného původu a erbu s pány z Talmberka a jinými,již na štítě dvě lekna nosili. Prvním pánem nazývá se roku 1365 Ješek, jenž byl v letech 1355-1371 pánem na Černicích. Po něm následovali synové jeho, z nichž Vítek jsa kanovníkem Vyšehradským."
Připojme také současný pohled na majitele hrádku nad Kácovem.
Pokud bychom hledali majitele a zajímavosti o sídle přímo v obci, pak informací najdeme podstatně více. Stopy už zachytil August Sedláček ve své knize:
"Vácslav Čejka zemřel na konci šestnáctého století zůstaviv syna Karla. Tento držel Kácov již roku 1600. po Bělohorské bitvě byl obviněn a polovice jmění odsouzen. Karel z Lichtenšteina dav statek jeho na 116 046 kop "pošacovati", prodal roku 1623, čtvrtého května "tvrz Kácov" se všemi vesnicemi atd Janovi Bapt. Verde svobodnému pánu z Verdenberku a Graueneku,JMC, tajné radě a dvorskému kancléři, a Kateřině, manželce jeho, za 116 000 fl. Rh. Řečení manželé prodali roku 1626, dvacátého osmého dubna celý statek, tak jak jej byli koupili, Janovi Oktavianovi ze Vchynic na Chlumci a Zásmucích, krále Uherského a Českého komorníku, za 135000 fl. Rh. Nedlouho potom prý se stalo, že lid sedlský nesnesitelnými břemeny stížený se zbouřil a zámek roku 1627 spálil."
Pokud se vrátíme k dnešní zřícenině hrádku nad obcí, budeme další odpovědi hledat jen těžko. Otazníky jsou totiž i kolem možného zániku. Ani zde není úplně jasno.
Pokud se rozhodnete na pozůstatky hrádku Kácov vydat, je na místě být opatrný. Umístění hradu se také v podstatě stalo důvodem jeho zániku. Zcela automaticky tak vyvstává otázka, proč stavět hrad na tak nepřístupném místě...
Tradičně nevynecháme ani zajímavosti, které v okolí Kácova můžete objevit. Není jich málo, zvlášť pokud se rozhodnete vyrazit třeba vlakem.
V příštím zastavení seriálu budeme hledat pozůstatky dalšího hradu od písmenka K. Kromě nadšenců do historie si na své přijdou i příznivci legend, protože naše příští cesta povede na hrádek Karlík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0
