MELUZÍNA

r_2100x1400_regiony.png
28. prosinec 2001

Kdyby někdy nějaký časopis, jak už to časopisy dnes dělají, vyhlásil anketu tentokrát o nejkrásnější české slovo, a kdyby mě do té ankety přizvali, s největší pravděpodobností bych hlasoval pro slovo meluzína. Mám ho spojené s dětstvím, se zimními večery v našem domě v Chocni. Horká kamna, venku mrazivě sněží a v komíně je slyšet skučící meluzína. I teď, když to vyprávím, je mi dobře a při tom se abych tak řekl zdravě bojím.

Dnes ovšem už ani ty meluzíny nejsou, co bývaly. V panelácích nejsou komíny, a to, co je tam slyšet třeba ve výtahových šachtách, zní mnohem řekl bych vulgárněji, než je poetické lkaní meluzíny v komíně. Ani moderní topení v rodinných domech meluzínám nepřeje. Kotle bublají, funí, temně hučí jako ta Niagara, ale skučení a lkaní to není; ještě že někteří z nás pořád mají klasické chalupy s klasickým topením, tam si právě teď, v čase mezi Vánocemi a Novým rokem můžeme za meluzínou zajet. Ale abych nezapomněl, co je hlavním tématem těchto mých povídání. Jak víte, mluvím tu o jazyce, o původu slov a dnes chci promluvit o etymologii slova meluzína. Na začátku jsem řekl, že bych v eventuální anketě o nejkrásnější české slovo hlasoval pro meluzínu. A udělal bych to přesto, že vím, že meluzína je slovo, které se k nám přes němčinu dostalo z francouzštiny. Ve francouzštině je to jméno, jméno víly Mélusine. Ta víla či rusalka vystupuje v mnoha francouzských legendách, dostala se také do středověkých rytířských románů. Byla to ochránkyně domu a uměla se proměňovat v hada. Snad prý ji jednou z domu, který chránila, vyhnali, a ona teď venku pláče, lká a skučí. A proč bych slovo meluzína přes jeho francouzský původ označil za české, krásně české... Odpověď za mě napsal kdysi Pavel Eisner v knížce Čeština poklepem a poslechem: -Od původu jméno vlastní, jméno z báje, pohádky. Dobrá. Ale je rozkošné od češtiny, že jen ona připadla na to, aby tak pokřtila fučivou vichřici.-

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz )

Spustit audio
autor: Michal Novotný