MANŽEL

19. září 2003
r_2100x1400_regiony.png

Včera jsem tu mluvil o výrazu choť, což je knižní nebo naopak žertovné pojmenování manželky či manžela. Dnes promluvím právě o slovech manžel, manželka a manželství. Hned na počátku musím ale upozornit, že zatímco včera by si méně pozorný posluchač mohl pomyslet, že poslouchá nějakou erotickou či přímo pornografickou rubriku, protože jsem hýřil slovy jako touha, chtíč, chuť na někoho, dnes to bude o dost méně dráždivé. Ale doufám, že také zajímavé.

Slova manžel a manželka, na tom se všichni etymologové shoduji, jsou vlastně zkomoleniny. Ve staročeštině ta slova zněla malžen a malženka a jejich dnešní podoba je výsledkem odborně řečeno přesmyku, záměny hlásek l a n. Ve slovenštině k onomu přesmyku došlo také, ale v polštině nikoli, takže tam mají slova malžonek a malžonka, což je bližší původnímu praslovanskému malžena. Slovo malžena by si laik jaksi od oka mohl vysvětlit třeba jako malá žena a nevěděl by, co to má společného s manželkou. Laik by se mýlil, ostatně jako obvykle, v etymologii neodborníci prakticky nemají šanci. Malžena není malá žena, ale duálový tvar znamenající muž a žena. Malžena jsou muž a žena dohromady, prostě manželé. Podobné hromadné označení existovalo i pro sourozence, pro bratra a sestru. Ve staroslověnštině znělo bratsestra a na rozdíl od výrazu malžena po něm v moderní češtině nezbyla žádná stopa.

Když etymologové pátrají hloub, je jim jasné, že druhá část slova malžena je žena, před první částí, před tím mal- jsou ale tak trochu na rozpacích. Nejde ovšem o zkrácení slova malý, jak jsem spekuloval. Podle některých je slovo malžena jakýmsi půlpřekladem starohornoněmecké složeniny malwip, tedy vdaná žena, přičemž wip, žena, naši předkové přeložili a první část nechali v původním znění. Jsou ale i jiné teorie, někteří v onom mal- vidí buď germánské man, nebo slovanské mož, což obojí znamená muž. Další soudí, že první část slova malžena souvisí se slovem mladý. Manželství přece lidé obvykle uzavírají v mladém věku. Všechny tyto teorie o vzniku slov malžen a malženka a z nich pocházejících dnešních výrazů manžel, manželka a manželství lze pokládat za možné.

A na závěr pro toho, kdo si při povídání o slovech manžel, manželka a manželství vzpomněl na slovní spojení manželský trojúhelník a zajímalo by ho, kdo to vymyslel. Prvně toto spojení užil Henrik Ibsen ve svém dramatu Heda Gablerová, které mělo premiéru v roce 1890.

Spustit audio
autor: Michal Novotný