Klementinum – chlouba baroka v centru naší metropole
Klementinum je zřejmě v povědomí Pražanů spojeno hlavně s Národní knihovnou. Ta spravuje a využívá většinu jeho prostor. Součástí tohoto barokního areálu na Starém Městě jsou také kostely a kaple. Najdeme tu velké sály s nádhernou uměleckou výzdobou a můžeme se projít po několika nádvořích. Jaká je současnost Klementina? A jak ho kdysi budovali a spravovali jezuité? Nejen to jsme se dozvěděli v seriálu Prahou křížem krážem. Naší průvodkyní se stala Hana Vajnerová z Národní knihovny.
Jezuité budovali Klementinum jako kolej. Studenti se tady nejen vzdělávali, ale byli tu i ubytováni. Pedagogové i personál. Zástupci řádu přišli do Prahy v 50. letech 16. století a brzy začali s výukou.
„Nejdřív učili v měšťanských domech, které stály na místě dnešního Klementina,“ vysvětluje Hana Vajnerová z Národní knihovny a dodává, že jezuité si v Praze brzy získali dobré jméno jako učitelé a vědci. To byl určitě jeden z důvodů, proč byla kolej v Klementinu v roce 1616 povýšena na vysokou školu.
Po bitvě na Bílé hoře se spojily Karlova univerzita a jezuitská vysoká škola. Novou Karlo-Ferdinandovu univerzitu vedli právě jezuité. Ti tu léta provozovali tiskárnu a rozšiřovali fond univerzitní knihovny.
Klementinum za jezuitů nesloužilo jen vzdělávání. Jak upozorňuje Hana Vajnerová, dokonce se tu vařilo pivo a řád měl v areálu lékárnu, kterou využívali i ostatní obyvatelé Starého Města pražského a byla prý vyhlášená. Éru jezuitů v Klementinu ukončil rok 1773, kdy papež Tovaryšstvo Ježíšovo zrušil.
Součástí historického barokního komplexu jsou i kostely. Do kdysi hlavního kostela v Klementinu, Nejsvětějšího Salvátora, se dá vstoupit z Křižovnického náměstí.
„Spravuje ho Římskokatolická akademická farnost. Barokní výzdoba uvnitř jak štuková, tak sochařská i oltář jsou uchvacující,“ doplňuje Hana Vajnerová.
Do kostela svatého Klimenta se vstupuje z Karlovy ulice. Tento kostel měl svého románského předchůdce. „Byl na místě dnešního chrámu Nejsvětějšího Salvátora . V základech jsou zachovány zbytky zdiva.“
Název areálu Klementinum tedy souvisí s kostelíkem sv. Klimenta, který tu kdysi stával s dominikánským klášterem. V 15. století je vypálili husité. Barokní kostel sv. Klimenta je dnes řeckokatolickou katedrálou.
Slavnou minulost připomíná v Klementinu také Zrcadlová kaple (původně Zvěstování Panny Marie), historická barokní knihovna nebo Astronomická věž. Čtenáři Národní knihovny mohou obdivovat Všeobecnou studovnu, bývalý letní refektář. K vidění tu jsou například šest metrů vysoká kachlová kamna zdobená portréty představitelů jezuitského řádu nebo velké malby inspirované příběhy z evangelia.
Révové nádvoří bylo původně rajským dvorem řádového domu. Dnes tento prostor s kašnou využívají hlavně studenti, aby si tu odpočinuli od svých povinností.
Co zajímavého se v současnosti děje v Klementinu? Jak vypadá zázemí Národní knihovny, do kterého se veřejnost běžně nepodívá? To i krátká zastavení na dalších místech krásného barokního areálu na Starém Městě vám nabídl seriál Prahou křížem krážem. Vysílali jsme ho od 31. srpna do 6. září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
