Když se řekne do třetice...
V dalším výletu Po stopách středověkých tvrzí a hradů nás profesor Tomáš Durdík z Archeologického ústavu AVČR zavede na jedno velmi speciální místo, které najdete nedaleko Benešova. Stačí si na mapě najít obec Mrač.
Právě v Mrači se totiž minulost dokázala zapsat stavbami hned několika tipů. Prohlédnout si můžete, sice přestavovanou, ale přesto stále působivou tvrz, která je dnes nepřístupná, protože je soukromým vlastnictvím. Prakticky naproti jejímu vchodu už jsou volně přístupné zříceniny dřívějšího mračského zámku a nedaleko obou staveb stál v dějinách ještě hrad, dnes patrný už jen díky terénním náznakům.
Změňme teď minulost v současnost a podívejme se do těchto míst nejprve prostřednictvím knihy Augusta Sedláčka a jeho knihy Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Krajina od Benešova k Sázavě spadající v nejedné příčině jest znamenitá. Nejvíce potěší krajináře, jenž v hlubokých dolinách a lesnatých debřích při potoce Benešovském oko své každou chvíli jiným a lepším obraze nasytiti může. Starožitník a navštěvovatel starých hradův nalezne leckdes starou nějakou památku, potěší se její Šedivou tváří a pěknou polohou. Týž pocit má také ten, který se západní výšiny od vesnice Horního Mrače do údolí Podmrače sestoupí, vida tu nejen tvrz v hlavní své způsobě zachovanou, nýbrž hned za ní tvrziště jiné a krajinku hezkou, skrze niž se čára železné dráhy na způsob hadice protahuje. Na všech stranách okolo těchto místností skupeny jsou výšiny. Kopci na východě se pnoucímu říká se "na Hradcích" název ten zdědil po tvrzišti na jeho úpatí se nacházejícím. Spatřujeme tu pahrbek nevysoký sice, ale příkrými boky přirozeně, jakož i uměle zpevněný, tvaru podlouhlého vejčitého, na němž tvrz stávala. Posud tu viděti jámu čtyřhrannou kamením zasypanou, která snad od nějaké malé věže pochází. Místo celé porostlé jest nízkou a suchou travou. Kolem tvrziště na jeho úpatí bývaly asi za starých dob močály."
I přesto, že dnes neuvidíme tolik, jako mohl ve své době vidět August Sedláček, na zajímavosti lokalita Mrače rozhodně neztratila. A jak poznáte i ze slov profesora Tomáše Durdíka - v podstatě už nikdy také neztratí.
Nejstarší z trojice panských sídel na Mrači se také patrně váže k první zmínce o držitelích této lokality. Ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého je neopomněl zmínit ani August Sedláček: "Z obou tvrzí zdá se tvrz v Hradcích starší býti. Sem tudíž klásti dlužno Zdislava z Mrače, kterýž se za to nestyděl a věci, které jiní na sídlech vladyckých pobrali, k sobě přijímal. Ke kterému rodu patřil, není známo; rovněž se to neví o Oldřichovi, Vilémovi a Ješkovi, bratřích ze Mrače, kteří se roku 1356 a v ta léta připomínají. Zato se ví dozajista o potomních držitelích ve čtrnáctém a patnáctém století, že byli rodu Benešovskéo a erbu zavinuté střely. Ačkoliv neměli velkého dědictví, jsouce větví zchudlou, přece zůstávali ve stavu panském až do svého vymření, zovouce se Mrackými z Dubé."
Zajímavé bylo pro Mrač také patnácté století, jak už si také můžeme připomenout s profesorem Tomášem Durdíkem.
Zůstaňme ještě v patnáctém století.... Pokud nahlédneme opět do knížky Augusta Sedláčka, pak se na Mrači žilo ještě na konci této éry. "Ke konci patnáctého století žili dva z toho rodu Vilém, roku 1493 jmenovaný a Petr, jsouce tuším oba bratři a držitelé zboží Prčického, jehož měl každý polovice. Po Petrovi, jenž byl také pánem na Mrači a dozajista již na novější tvrzi seděl, držel zboží to syn Jan, který tu s mateří svou Lidmilou z Nové vsi hospodařil."
Velkým zlomem pro osudy Mrače se stala třicetiletá válka.
Přesto je i dnes zámek působivou zříceninou, jak už se můžete přesvědčit také v naší fotogalerii. Jak už také zaznělo, výjimečnost Mrače je v postupu prací, které můžeme sledovat na trojici panských sídel. Ovšem, tím její jedinečnost nekončí, spíše naopak.
Mrač leží navíc ve velmi zajímavé oblasti, kde najdete řadu zajímavých staveb. Ani tentokrát tak nevynecháme s profesorem Tomášem Durdíkem několik tipů.
V příštím týdnu, v Zrcadle s premiérou 12. března, už nás čeká doslova jeden smutný příběh za druhým. I přesto, že navštívíme bývalé sídlo, českého krále, které by si zasloužilo velkou péči, realita je přesně opačná a už po staletí ho až neuvěřitelně devastujeme. Dříve ležel nedaleko od Prahy, dnes už je její součástí...a možná už tušíte, že řeč bude o Novém hradu u Kunratic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
-
Evangelický farář musí umět všechno. Jan Satke se rozhodl, že vymění církev za lokomotivu
-
‚Obyčejně vede Amerika, teď je v závěsu.‘ Česko stojí v čele boje za svobodu, říkají američtí kongresmani
