Kam v Praze na ryby?
Pojďte s námi na ryby. V Praze? No jistě! Míst, která jsou rybářským rájem, je tu požehnaně. Pojezte kousek droždí, ať u vody odpudíte komáry. Repelent totiž spolehlivě odpuzuje i ryby… A seznamte se s Pavlem Vránou z Českého rybářského svazu. Sice zrovna píše pohádky o rybách, tak nemá volného času nazbyt, ale přesto kývl na nabídku dělat nám průvodce.
První setkání máme u ústřední čistírny odpadních vod mezi Trojou a Bubenčí, kde to sice „smrdí jako u mandlu“, jak říká Pavel, ale ryby tady berou celý rok. Je tu prý možné chytit opravdové „koně“. Kapry, plotice, parmy, hrouzky, tlouště, jeseny, dravce… „Takovou rybu není dobré konzumovat, ale když jdete jen za sportem, je to optimální místo. Navíc tu pravidelně hlídkují kormoráni a člověk potká plno dalších zvířat. Do nedaleké zoo zalétají nocovat volavky, po hladině pluje plno kachen, potápek, lysek, na pravidelnou projížďku vyráží i nutrie s mladými,“ dodává Pavel.
Kousek odtud, pod Trojským jezem, se v květnu konají tradiční muškařské závody „Pražská muška“. Je to místo, kam se díky peřejím ryby stahují. Úsek láká řadu původních druhů ryb, mají tu ideální podmínky pro reprodukci i stravování.
Na Palmovce, kde se v spletité síti starých říčních ramen nachází opravdový rybářský ráj, objevíte mnohá tajuplná zákoutí. Ale taky plno kolegů rybářů. Do Vltavy tady vtéká Rokytka a přináší s sebou potravu pro ryby. Bývalo tu loviště úhořů a sumců. I po výstavbě hráze se tu dá lovit, na jaře lín, kapr, cejn, trofejní štiky a stále ještě i zmíněný úhoř a sumec.
Kousek dál, na Štvanici, se kdysi pod vysokým jezem lovili poslední velcí lososi. V období jarního tahu se tu zarazí všechny ryby, které migrují proti proudu. „S kolegy jsme tu chytili štiku 90 cm dlouhou a týden na to metrovou,“ chlubí se Pavel Vrána.
Podskalí, tady od prvopočátku sídlili rybáři, voraři a vůbec lidi, kteří žili s vodou, doslova a do písmene. I dnes je to dobré místo k lovu. U vtoku Botiče pod železničním mostem se setkáme s ježatými okouny, jeseny, cejny, kapry. A k tomu parádní výhled na Hradčany! „Navíc nedaleko odtud, v Rybářské ulici, sídlí v malém zámečku Český rybářský svaz. Územní svaz města Prahy, naše regionální jednotka, která se stará o zarybnění pražských revírů. A je tu možné koupit povolenku. Pata Vyšehradské skály zase vytváří nejhlubší přirozené místo na Vltavě. Na loďce sem můžete připlout na candáty,“ líčí Pavel.
Na Veslařském ostrově sídlí bobr i kormorán. V Podolském přístavu číhají legendární štiky. Na podzim se sem ryby stahují. „Až se rybáři diví, jestli je to vůbec možné. Když na jaře vykoukne sluníčko, ryba se zvedne, vyhřívá se a hladina je úplně plná. Čeká tu na vás kapr, okoun, candát, štika, ale náplavka je vysoká a tak potřebujete dlouhý podběrák.“
V zátoce U Ledáren v Braníku se také často loví ryby. Nebo u Branického mostu (most Inteligence), kam se jezdí na cejny. Bývají tu i dravé ryby. Loďka je výhodou, ale šanci mají i rybáři lovící ze břehu.
Lahovické jezírko je jediné pstruhové jezírko v Praze, kam se vysazují siveni a pstruzi duhoví. A tak mají rybáři v rámci metropole možnost ulovit si i lososovitou rybu. Vloni se tu ale vyskytl vzácný rybí parazit chlopek, tak snad si to letos rozmyslí.
Proslulý je soutok Berounky a Vltavy s velkou jarní migrací kaprovitých ryb, které láká teplejší Berounka (Vltavu ochlazuje Vltavská kaskáda). Ráj kaprařů a sumcařů. Loví se tu i cejn, plotice, tloušti, jeseni, bolen a štika. Na samotný soutok (na špici mezi Berounkou a Vltavou), kde nejčastěji uvidíte rybáře, se dobře dostanete ze zastávky Lahovice.
„Soutok je zajímavý i z modřanské strany, jen je to tam trochu džungle. Pod zastávkou Cukrovar Modřany objevíte Modřanské laguny s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Zároveň ale skrývají starou ekologickou zátěž: v sedimentech najdete zvýšený obsah těžkých kovů a ropných uhlovodíků, proto se konzumace ryb z těchto tůní nedoporučuje."
A na závěr? Radotínský potok. "To je už od dětství moje velká láska. Protéká vápencovou oblastí a pstruzi tady rostou doslova jako z vody. I když té tu v posledních letech nebývá mnoho. Pod cementárkou jsou tůně, kde se dá také lovit. Ale je to technicky náročnější. Proti proudu výše doporučuju Kalinův mlýn. Dá se tady chytit duhák i potočák. Mám tu lokalitu rád,“ vyznává se náš průvodce Prahou za rybami Pavel Vrána.
A ještě dodává: „Rybáři jsou tradicionalisté a jsou na své tradice patřičně hrdí, byť jich nemají zdaleka tolik, jako třeba kolegové myslivci. Mezi naše tradice patří rybářská mluva, rybářská latina a rybářský pozdrav. Vychází z tradice svatého Petra, který byl rybář jako my. V rybářské (a rybníkářské) mluvě najdete speciální termíny užívané pro jednotlivé druhy ryb: tak například štika může být zubatá nebo kudla. Ježdík je švec. Bílá ryba je jakýkoliv druh drobné kaprovité ryby. A požerák není rybář, u kterého konzumace potravy převažuje nad pracovním výkonem, ale jedná se o výpustní zařízení rybníka. A co budeme živi, nezanikne ani náš pozdrav – tedy: Petrův zdar!“
Poslechněte si všechny odvysílané díly v našem archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
