Jurodivý
Čas od času slýcháme či čteme výraz jurodivý a možná mnozí z nás nevědí, co znamená. Ve Slovníku spisovného jazyka českého se říká, že jurodivý je původně v ruském prostředí ten, kdo je pokládaný za takzvaného božího člověka, dále slabomyslný, posedlý, bláznivý. V Akademickém slovníku cizích slov se dodává, že jurodivý bývá pokládán za božího člověka bigotně věřícími a v encyklopedii Universum, se konstatuje, že jurodiví jsou často nadáni prorockým darem.
Za jurodivého býval označován mnich Rasputin, který měl velký vliv na carském dvoře těsně před revolucí. Pokud se tohle slovo používá v prostředí českém, to už dodávám já, označujeme tímto slovem bláznivé nebo spíš potrhlé lidi určitého druhu. Vizionáře, kteří si občas něco nesrozumitelného zamumlají, zadívají se skrz nás kamsi do dálky nebo spíš do hloubky... Prostě blázny takového toho slovanského nebo přímo ruského typu. Když jsem se chtěl poučit o původu slova jurodivý, zjistil jsem, že v žádném českém etymologickém slovníku tento výraz není. Takže si tentokrát dovolím vlastní spekulaci. Základem slova jurodivý je určitě přídavné jméno divý, které znamená nezkrocený, divoký, také prudký, zuřivý a zběsilý a za třetí i dychtivý a posedlý. Jak výraz divý vznikl, není úplně jasné, nepochybně jde o staré slovo související s výrazem div, který nepochybně souvisí se starým indoevropským pojmenováním boha; to najdeme v řeckém deus, bůh, a v latinském divus, božský. První část našeho slova pak s největší pravděpodobností pochází z předchůdce slova jarý v jeho původním významu, tedy prudký, rozpálený, zuřivý. Dnes slovo jarý používáme jako synonymum pro bujný, svěží, mladý, ale to je význam, kterým toto slovo dostalo až v takzvaných rukopisech. Z původního významu přídavného jména jarý vznikla i jména Jaroslav a Jaromír. Takže Jaroslav neznamená, že ten člověk slaví jaro, ale že je slavný svou silou, bujností, možná přímo zuřivostí. A Jaromír byl ten, kdo uměl mírnit zuřivost, prudkost jiných.
Do příbuzenstva jurodivých a Jaroslavů určitě také patří ten Jura, kterého známe ze slovního spojení být ještě Jura ve významu být ještě při síle. Tento Jura nemá nic společného s domáckou variantou jména Jiří, je to člověk, kterému se polsky říká jurny a ukrajinsky jurnyj, tedy muž silný, bujný, rozpustilý.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
