Jeskyně Na Pomezí

Krasový útvar Záclonka

Jeskyně plná bělostných nátěrů a krápníků a útočiště zimujících netopýrů. Tak lze charakterizovat náš nejrozsáhlejší podzemní krasový systém vytvořený v krystalických vápencích neboli mramorech. Jeskyně byla objevena relativně nedávno, snad i proto má zachovalou krápníkovou výzdobu. Nachází se za hřebenem Hrubého Jeseníku mezi obcemi Lipová-lázně a Vápenná.

Oblast souhrnně nazývaná Jesenický kras je tvořena sérií velkých těles a malých ostrůvků krystalických vápenců devonského stáří, které se táhnou od Šumperka až k Mikulovicím. Původní vrstvy mořských vápnitých usazenin prodělaly složitý vývoj a přeměny, byly postupně rozlámány a zvrásněny. Výrazný pruh těchto později zkrasovělých mramorů vystupuje také v oblasti Lipová-lázně, Vápenná. Zde je evidována řada povrchových i podzemních krasových jevů – závrty, ponory, vyvěračky, jeskyně a propasti.

Nejvýznamnějším krasovým útvarem je zpřístupněná jeskyně Na Pomezí. Část tohoto jeskynního systému musela být známa už roku 1936, protože během průzkumných prací na přelomu 40. a 50. let 20. století byl objeven nápis na stěně „Kurt Höhle 1936“. Písemné zmínky z té doby však dosud neexistují. Objev a průzkum podstatné části jeskynního systému proběhl roku 1949. Hned začátkem 50. let byly zahájeny úpravné práce a roku 1950 se pro veřejnost otevřelo prvních 130 metrů prostor. Od roku 1955 je jeskyně Na Pomezí zpřístupněna v takovém rozsahu jako dnes. V roce 1958 byla jeskyně s okolím zařazena mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).

Kamenné vodopády v Ledovém dómu

Podzemní komplex tvoří dvoupatrový labyrint puklinových chodeb, dómů a propastí o celkové délce 1 000 metrů; 530 metrů prostor je zpřístupněno veřejnosti. Jeskyně Na Pomezí souvisí s dalšími jeskyněmi v těsném okolí. Především je to jeskyně Rasovna (objevena roku 1936), kterou dělí od jeskyně Na Pomezí jen několik metrů dlouhá neprůlezná puklina. Za vyšších vodních stavů dochází k zaplavení nejnižších úrovní systému. Jeskyně souvisí s dosud nepříliš prozkoumaným zvodnělým patrem.

Na vývoji jeskyně se podílela především korozní činnost atmosférických vod. Docházelo k postupnému rozšiřování puklin v chodby a dómy. Některé pasáže však jeví i známky erozního působení drobných vodních toků. V posledních letech prodělala prohlídková trasa generální rekonstrukci, během které byla modernizována elektrická instalace. Jednotlivé části jeskyně jsou nyní nasvíceny citlivěji. Trasa dostala nová zábradlí a schodiště, přebytečné zásahy, zakládky a betonové plochy se odstranily. V průběhu těchto prací se otevřely průhledy do prostor, které návštěvníci před rekonstrukcí nemohli spatřit. Dokonce byly objeveny některé dosud nezmapované části v těsné blízkosti trasy.

Prohlídka jeskyně Na Pomezí, během které návštěvníci absolvují 196 schodů, trvá přibližně 45 minut. Začíná v Ledovém dómu, kde je překrásná sintrová výzdoba v podobě kamenných vodopádů. Kolem největšího krápníku projdeme jeskyní do Dómu U smuteční vrby. Dominantní útvar prostory lemují sintrová jezírka s jeskynními perlami. Další zastavení je v Bílém dómu s bělostnou a bohatou krápníkovou výzdobou, cestou nás však zaujme velká prosvícená Záclona a sintrové hrázky, tzv. Římské lázně. Chodba pak vede nejnižšími úrovněmi systému. Každé zákoutí, každá jeskyňka vybočující z hlavní chodby má své kouzlo a svou jedinečnost. Za Královským dómem, nejvyšší prostorou celého systému, nás upoutá Srdce jeskyně.

Smuteční vrba

Zakrouceným schodištěm pokračuje trasa do dómu U kazatelny s krápníkovým útvarem nazývaným Pes. Odtud vede odbočka do nepřístupných částí, k nouzovému východu a do horní části Královského dómu. Tato partie je nejvíce využívána netopýry a vrápenci k zimování. V jeskyni jich zimuje až 600 kusů a nalezneme zde 9 druhů těchto savců. Prohlídka končí v Bahnitém dómu, kde jsou na stěnách odhaleny struktury krystalických vápenců. Jeskyně Na Pomezí patří mezi podzemní přírodní unikáty České republiky. Ročně ji navštíví až 70 000 návštěvníků z tuzemska i ze zahraničí. Jeskyně je ve správě státní příspěvkové organizace Správy jeskyní České republiky.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.