Javoříčské jeskyně

Křehká brčka v Pohádkové jeskyni

V naší zemi je 14 jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Která z nich je nejkrásnější? Kde hledat krápníkoví scenérie jako z říše fantazie? V Javoříčských jeskyních u Litovle.

Rozsáhlý jeskynní systém pod kopcem Špraněk byl dlouhou dobu neznámý. V těsném i širším okolí existovaly pouze volně přístupné krasové útvary, propast Zátvořice, skalní brána Zkamenělý zámek a jeskyně Svěcená díra.

Právě v nitru Svěcené díry začala bádat ve 30. letech 20. století místní skupina nadšených jeskyňářů pod vedením revírníka Viléma Švece. Na dně Svěcené díry postupně odkryli ústí propasti vedoucí do hloubky 27 metrů. Prostory pokračovaly dál, avšak jejich průstup musel být na tehdejší poměry extrémně náročný. Badatelé museli překonávat nebezpečné propasťovité úseky, těsné úžiny a plazivky, mohutné komíny. A to s velmi primitivním vybavením. Roku 1938 završili tuto „výzkumnou cestu“ velkým objevem obrovských prostor s nádhernou a bohatou krápníkovou výzdobou. Brzy byl do nových jeskyní otevřen z povrchu pohodlný vchod a následně se jeskyně zpřístupnily veřejnosti.

Ohromný systém Javoříčských jeskyní je vytvořen v několika výškových úrovních a do dnešní doby byly objeveny další rozsáhlé části. Zvláště v 50. a 60. letech, kdy výzkumníci odhalili tzv. jeskyni Míru, se délka návštěvního okruhu téměř zdvojnásobila. Jeskynní systém je dlouhý přes 4 kilometry, z toho 800 metrů je zpřístupněno veřejnosti. Podzemní prostory mají velmi rozmanitou krápníkovou výzdobu od nejjemnějších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity, stalagmity a mohutné sintrové kupy. V hojné míře jsou tu také excentrické krápníky (též heliktity) rostoucí proti zákonům gravitace.

V Pohádkové jeskyni spatříme drobná brčka i několikametrovou záclonu

Na vzniku Javoříčských jeskyní se podílela erozní činnost potoků Špraňku a Javořičky. Postupně se vytvořily tři jeskynní patra. Nejstarší, horní patro je nejmohutnější. Střední patro je výškově asi o 40 metrů níže a komunikuje s horním patrem systémy propasťovitých a meandrujících chodeb.

Nejrozsáhlejší částí středního patra je systém tzv. Objevné cesty a Hlinitých jeskyní. Ze středního patra pokračují úzké pukliny a propasti dále do hloubky na hypotetickou zvodnělou úroveň, jejíž části doposud nebyly objeveny. Podzemní labyrint Javoříčských jeskyní komunikuje s povrchem několika vchody.

Jeskyně se utvářely v několika vývojových fázích, kdy docházelo k soutoku dvou podzemních řek, jejichž vody byly odváděny do nižších úrovní jeskyně. Nejpodstatnější část Javoříčských jeskyní se modelovala pravděpodobně v průběhu třetihor, kdy docházelo vlivem zemětřesení k řícení stropů a stěn a vzniku velkých dómovitých prostor.

Návštěvníci dnes vstupují umělým vchodem do Suťového dómu. Mohutný prostor o rozloze 2000 m2 souvisí s propastí Zátvořice (v těch místech byl vytvořen původní vchod pro návštěvníky). Suťový dóm má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Stropní část je poseta tisíci stalaktity a záclonkami různých forem a velikostí. Dno pokrývá balvanitá suť, na které rostou sněhobílé nátekové kupy. Jedna z nich je pojmenována Křtitelnice. Do prostoru vyúsťuje propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 metrů a navazuje na rozsáhlý systém chodeb a propastí středního a spodního patra.

Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou vysokou chodbou do impozantního dómu Gigantů. Právě sem poprvé vstoupili po průstupu Objevnou cestou badatelé roku 1938. Podlouhlé obrovské prostoře dominují přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád. Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní.

Bohatě zdobený strop v Suťovém dómu

Chodby jsou už menších rozměrů avšak krápníkové výzdoby neubývá. V Pohádkových jeskyních je možné spatřit např. tenké brčkovité a kulovité stalaktity či několik metrů dlouhou průsvitnou záclonu. Pohádkové jeskyně ústí do Svěcené díry, známé odnepaměti, kde končí krátký prohlídkový okruh.

Dlouhý prohlídkový okruh pokračuje přes tzv. Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb jeskyně Míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter. 1– 4 metry široké a místy až 10 metrů vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou formou pro tyto části jsou excentrické krápníky. Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly.

Jeskyně je významným zimovištěm netopýrů a vrápenců. Ročně ji navštíví kolem 60 000 turistů. Blízké okolí skýtá možnosti navštívit další zajímavosti, jako např. hrad Bouzov, Zkamenělý zámek nebo 10 km vzdálené Mladečské jeskyně.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.