Hrad, který mohl být i šnečí farmou...

25. červenec 2009

V dalším výletu Po stopách středověkých tvrzí a hradů nás profesor Tomáš Durdík z Archeologického ústavu AVČR zavede k městu Mladá Boleslav. Právě tam můžete objevit pozůstatky hradu Michalovice, který je zajímavý hned v několika ohledech.

Začněme třeba tím, že jsou na něm dodnes patrné jisté stopy závisti. Michalovice, vznikající v dobách kdy hrady byly děleny na královské a šlechtické, ukazují několik známek touhy přiblížit se k vzhledu hradu královských. Zároveň tak ovšem upozorňují i na fakt, že touha zdaleka nestačí a některá zvenku okoukaná stavební řešení tak postrádají svoji funkčnost. Přesto jsou hradem velmi zajímavým a velký prostor jim nechává také August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Severně od Mladé Boleslavě může se poutník po kolik hodin příjemně baviti, procházeje pěkným a veselým údolím Jizerským. Na straně západní jsou stráně skalnaté křovím obrostlé nebo holé, ale neunavují oka, poněvadž pod nimi na řeku a v pravo od ní mile jest zříti na lučiny zelené a výšiny stromovím porostlé. Putujícímu pak jest veselo, poněvadž ustavičně lidské příbytky čistotně upravené vidí. Z daleka již viděti jest malebné zříceniny Michalovic, kromě kostelíka Vineckého nejkrásnější staré památky v okolí Boleslavském. Co se v celých Čechách a snad málokde ve světě najde, to se uzří na těchto zříceninách, když se jim třeba jen na půl hodiny cesty přiblíží; mezi směsicí vysokých a nízkých ssutin vyniká trup bývalé věže, nenesoucí se rovně do výše, nýbrž hrozivě nakloněný stranou až k upadení. Jest to onen posud tvrdý a nepřemožený kus věže, kterýž lid okolní po svém venkovském vtipu Putnou nazývá, neboť vskutku jakási podoba s putnou tu jest, poněvadž z hořejšího okrají okrouhlého trupu kus zdi jako ucho řečené nádoby vyčnívá. Kdyby nebylo vésky a dvoru Michalovic, spíše by se doptal na Putnu, než na Michalovice."

Michalovice si nechali postavit páni ze šlechtického rodu Markvarticů v časech třináctého století.

Michalovice v lednu 2009

Během let vystřídaly Michalovice několik jmen, jak připomíná také August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Dějiny hradu Michlovského shodují se zcela s osudy rodu, kterýž jej postavil a až do svého vymření držel, větve z bohatého rodu Markvarticů, kteří snad v okolí Boleslavě a Turnova tolik statků měli, jako ostatní šlechta dohromady. Beneš Okrouhlý nebo Okružený( poněvadž si dával vlasy po starém způsobu do kruhu střihati) syn Beneše Markvartice seděl ještě na nějakém dvorci, ačkoliv kolika vesnicím poroučel; syn jeho Beneš Pyšný seděl na hradě Velešíně v jižních Čechách, jejž potomci jeho větve mladší až do svého vymření drželi. Tehda pečetil on a ještě syn jeho znakem lva, ale potomci nebo syn jeho přijali za znak štít na pole černé a bílé rozdělený a nad helmou křídlo orličí. Buď Beneš Pyšný nebo syn jeho Jan vyhlídli si na statku svém příležité místo a založili na něm nový hrad po způsobu západním; také jméno domácí, kteréž posud dvůr a starodávný kostelík při něm měl, neponechali, nazývajíce hrad nový Michelsberg a sebe pány z Michelsperka.Teprve jejich potomci znali se zase ke starému názvu."

Michalovice v lednu 2009

Pokud se na Michalovice vydáte určitě vás na první pohled upoutá jejich věž.

Na Michalovicích vás mohou upoutat také některé osudy zmiňované Augustem Sedláčkem:
"Neveliká prostora místností hradských, zejména malý počet světnic, které se v hlavním jeho domě nacházely, příčinou toho byly, že se pánům bydlo na hradě Boleslavském na kraji veselého a živného města lépe zalíbilo, ani tu také bezpečnost tak nacházeli, jako na Michalovicích. Na starý hrad nedávány opravy žádné, tak že se brzo střechy potrhaly a potom dokonce rozpadaly. V takovém asi stavu byl "Michalovice zámek pustý", když se panství Boleslavské roku 1513 Kunratovi z Krajku dostalo. Od roku 1580 se ani mezi pustými hrady nepřipomíná." "Snad se sem vztahuje zpráva, že hrabě Černín starý pustý zámek nějaký na panství Kosmonosském obehnal zdmi a nakázav, aby každý sedlák do roka 30 šneků přinesl, tu jednoho ustanovil, aby je hlídal a do Prahy prodával."

Michalovice v lednu 2009

Ať už si budete hrad představovat jako šnečí farmu nebo se takových myšlenek raději vyvarujete, faktem zůstane to, že na významu hradu se podepsali především jeho stavitelé.

Michalovice jsou navíc dalším dokladem rčení o štěstí v neštěstí. To, že byly dříve opuštěny, dnes umožňuje vidět i to, co na jiných místech nenajdete.

Michalovice v lednu 2009

Cesta na Michalovice se vyplatí nejen kvůli zbytkům hradu. Zajímavá je celá lokalita, jak už potvrdí i další slova profesora Tomáše Durdíka.

Michalovice v lednu 2009

V příštím týdnu, v Zrcadle s premiérou 6. března, už se budeme věnovat dalšímu zajímavému místu. Vydáme se na Benešovsko a představíme si hned trojici staveb patrných alespoň náznaky do dnešních dní. Půjde o tvrz, hrad a zámek. Stojí v těsné blízkosti a všechny nesou jedno jméno - Mrač.

Michalovice v lednu 2009
autor: Adriana Krobová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.