Filip Málek: Polovina lidí se srdečním selháním do pěti let zemře

Mluvili jsme o tom, jak je srdeční selhání časté. Zaměřili jsme se na novinky v jeho léčbě.

Chronické srdeční selhání se řadí mezi tzv. epidemie třetího tisíciletí. Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 až dvě procenta, přičemž vzrůstá až na deset procent u věkové skupiny nad 70 let. Ročně je v Evropě diagnostikováno na půl milionu nových pacientů.

Pětina pacientů se srdečním selhání po měsíci hospitalizace umírá

Onemocnění je dlouhodobé, dochází při něm ke snížení funkční schopnosti srdce jako pumpy a tím k poruše funkce i dalších orgánů a následným projevům, jako je zejména dušnost. Nejprve se projevující jen při námaze, později i v klidu, dále únavnost a otoky dolních končetin.

Infarkt (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

Až jedna pětina těžce nemocných pacientů umírá během prvního měsíce po hospitalizaci pro zhoršení srdečního selhání. Polovina těžce nemocných s výrazně sníženou funkční kapacitou srdce umírá do jednoho roku po stanovení diagnózy.

U této skupiny nemocných je úmrtnost vyšší než na nádorová onemocnění. Průměrná doba přežívání u celé skupiny nemocných činí několik málo roků, dá se říci, že polovina nemocných se srdečním selháním zemře do čtyř až pěti let.

Léčba srdečního selhání se stále vyvíjí

Farmakologická léčba srdečního selhání je celoživotní, kombinovaná z několika léků, které mají různé mechanizmy působení a mají zlepšit funkční stav srdce, odstranit příznaky srdečního selhání a zlepšit kvalitu života nemocného.

Srdce (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

V některých případech se dá ovlivnit vývoj srdečního selhání provedením operace (koronárním bypassem, operací chlopní), nebo zlepšením synchronie stahů srdečních komor speciální kardiostimulační metodou.

Nemocní, kteří trpí poruchami srdečního rytmu, se dají kromě léků léčit pomocí kardiostimulátorů a defibrilátorů. Nejradikálnější léčbou je transplantace srdce.

Unikátní metody srdečního selhání v Česku

Kardiologové Nemocnice Na Homolce ve spolupráci se zahraničními odborníky stále zkoumají nové možnosti léčby této závažné choroby. V poslední době realizovali už řadu světově unikátních výkonů, které byly součástí mezinárodních studií.

Umělé srdce|foto: IKEM

Například před několika měsíci začali provádět ve spolupráci s americkými experty katetrizační operaci dvojcípé chlopně, která kromě zmenšení rozsahu chlopenní nedomykavosti vede ke zlepšení srdečního selhání. Loni v červnu implantovali speciální stimulátor pro zlepšení činnosti selhávajícího srdce. Na konci roku 2012 začali se zaváděním kardiostimulátoru pacientům přímo do srdce.

Pomáhá zavedení jehly do srdce

Poslední novinkou je snaha pomoci lidem, kteří mají poruchu roztažlivosti srdce a pro něž existuje velmi omezená léčba. Ulevit jim mohou v podstatě jen léky na odvodnění (diuretika), léky snižující napětí ve stěně cév (vazodilatační léčba) a další léky na snížení krevního tlaku. Situaci komplikuje i fakt, že se diastolické selhání dnes užívanými metodami hůře odhaluje než systolické.

Operace srdce|foto: IKEM

Princip nové metody spočívá v tom, že se zavede skrz cévy pomocí katetru (tenkého vodiče) do srdce jehla a propíchne se jí do přepážky srdečních síní otvor, který se poté zvětší – maximálně pak na průměr osm milimetrů. Dírka se pak vyztuží kovovým stentem, který tvarem připomíná drátěný košíček.

Otvor tak umožňuje odtok části přebytečné krve z levé síně do pravé síně. Po prvních zkušenostech se ukazuje, že se pravá srdeční síň s tímto menším nadbytkem krve velmi dobře vyrovná, zatímco levé srdeční síni se odtokem krve výrazně uleví. Velmi důležité je, aby měl otvor tu správnou velikost – to znamená, aby levé straně ulevil, ale přitom pravá nebyla naopak přetížena.

Po tomto zákroku by mělo být srdce schopno se vyrovnat se zvýšením plnícího tlaku levé komory při zátěži - pacient by tedy měl mnohem lépe snášet zvýšenou námahu.