Ekonomka Švihlíková: Ekonomické fórum v Davosu ostře odhalilo rozdíly mezi globálním Severem a Jihem

24. leden 2024

Obnovování důvěry. Takové heslo si zvolili organizátoři letošního zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Podle prezidenta Børge Bendeho se setkání uskutečnilo v nejsložitějším geopolitickém a ekonomickém kontextu za posledních několik desetiletí. Jaké výsledky zasedání přineslo? A jakou budoucnost účastníci fóra předpovídají světové ekonomice? Zita Senková se zeptala ekonomky a děkanky Vysoké školy obchodní Ilony Švihlíkové.

„Každá generace má pocit, že doba, ve které žije, není snadná, že čelí řadě výzev. Už na minulém setkání v Davosu se hovořilo o mnoha krizích. Tentokrát však zazníval názor, že toho řešíme tolik najednou, že to nedokážeme ani dost dobře vnímat, ani analyzovat. Hlavně se ale řešilo téma omezených zdrojů, což nejsou jenom peníze, ale také čas,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Priority a národní zájmy

Kromě témat jako bezpečnost, spolupráce, hospodářský růst, inflace, technologické změny, umělá inteligence, dlouhodobá strategie pro klima, přírodu a energetiku se také hodně hovořilo o problémech mezi globálním Severem a Jihem. Ať už ale bylo téma jakékoli, debaty se vždy stočily k otázce priority. „Tedy k tomu, že je potřeba si vybrat, jaký problém je nutné řešit hned, co třeba vůbec řešit nemůžeme nebo neumíme a jaké zdroje na to alokujeme. A v tom byly samozřejmě rozdíly mezi jednotlivými státy výrazné.“

Pozoruhodné podle Švihlíkové bylo i to, že byly přizvány osobnosti, které by se na fórum dříve nedostaly. „Minulý Davos byl až nudný v tom, jak všichni zastávali stejný názor. Tentokrát se to dost překlopilo. Prostor dostal například íránský ministr zahraničí. Byli tam zástupci Číny včetně čínského prezidenta. Byli tam lidé, kteří patří mezi poměrně radikální představitele určitých směrů z Latinské Ameriky jako například argentinský prezident Milei, prezident Kolumbie Petro, který velmi razantně zastával zájmy rozvojových zemí. Byl tam prezident Rwandy Kagame, výrazná figura, která bezesporu nepatří mezi západní establishment.“

Propast mezi Severem a Jihem

Velmi zajímavý byl podle Švihlíkové střet mezi kolumbijským prezidentem a holandským premiérem Markem Ruttem právě o existenci propasti mezi Severem a Jihem. „Zatímco Rutte tvrdil, že svět je jen jeden, Petro argumentoval tématem hlasování OSN ohledně Izraele. Bylo to nesmírně silné a mělo to velký ohlas.“

Čtěte také

Přispěl i prezident Rwandy, který připomněl rozdíly v distribuci vakcín během pandemie covidu-19. „U nás se kolem tohoto tématu opatrně našlapuje, v zemích globálního Jihu je ale toto téma vnímáno nesmírně citlivě. Distribuci vakcín totiž interpretují tak, že na životech Jihu nezáleží. Mají silný pocit, že když vakcíny byly, bohatší státy si je v té nejhorší vlně nechaly pro sebe.“

Hluboká propast mezi Severem a Jihem ale byla podle Švihlíkové zřejmá, i co se týče úrovně projevů jednotlivých zástupců politické sféry. „V projevech zástupců globálního Jihu byla teze, myšlenka, národní zájem. Byly to inteligentní, konzistentní projevy. Oproti tomu projevy zástupců Severu byly intelektuálně úplně někde jinde. Krize politických elit Severu tady byla vidět v plné kráse,“ uzavírá ekonomka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.