Děti propadly „slizománii“. Pozor ale na jejich zdraví

6. srpen 2019

Možná i vaše ratolesti prahnou po slizu. Matlavou zábavu, která je momentálně v kurzu, jim můžete koupit už připravenou, nebo si ji vyrobí doma z nakoupených surovin. Je ale dobré myslet na to, aby se jim do rukou společně s módní hračkou nedostaly i nebezpečné chemikálie. Zkušenosti ze zahraničí varují.

Internet je momentálně plný nejrůznějších návodů, jak si vyrobit slizy nejrůznějších vlastností a barev. Je překvapivé, kolik vynalézavosti lidé použili při vymýšlení toho, z čeho se dá sliz vyrobit. Bohužel někdy je snaha po originalitě receptu spojena s tím, že autoři nedbají na možná zdravotní rizika, která takový sliz může představovat. A tak v receptech na výrobu slizů může najít i různá lepidla, prací a čisticí prostředky, šampóny, náplně fixů a podobně. Nejčastějším základem pro výrobu barevných slizů na hraní jsou obvykle sloučeniny boru, hlavně borax nebo kyselina boritá, které mohou představovat problém pro zdraví dětí.

Stahování nebezpečných slizů z evropských obchodů

Slizy si můžete koupit v obchodech už hotové, případně si můžete pořídit soupravy na jejich domácí přípravu. V tomto případě máte větší pravděpodobnost, že sliz bude bezpečný, než když si ho vyrobíte sami podle internetového návodu. Ale i profesionální výrobci slizů v některých případech ignorují platná pravidla pro nezávadnost hraček pro děti. V posledních několika letech tak objevily úřady několika evropských zemí na svém trhu slizy, které bylo nutné stáhnout z trhu jakožto nebezpečné výrobky.

Prostřednictvím evropského systému varování před nebezpečnými výrobky RAPEX přišla hlášení například z Francie, Malty nebo Lotyšska. Nejčastějším důvodem stažení bylo příliš vysoké uvolňování boru, které v extrémním případě překračovalo platný limit téměř 30krát. Jednalo se ale také o případy vysokého obsahu fenolu, arzenu nebo olova.

Varovné výsledky spotřebitelských testů

Prodávaným hotovým slizům se věnují také organizace na ochranu spotřebitelů v několika evropských zemích. V testech italské spotřebitelské organizace „Altroconsumo“ propadla třetina zkoumaných slizů. Britská spotřebitelská organizace „Which?“ otestovala 11 slizů dostupných na tamním trhu, přičemž 8 z nich překračovalo platný evropský limit. Nejhorší z testovaných slizů uvolňoval pětinásobně více boru, než stanovuje limit. Všech 8 nebezpečných slizů následně ze své nabídky stáhl i mamutí internetový prodejce Amazon.

Ani nejčerstvější testování Dánské spotřebitelské rady nedopadlo dobře. Z 15 slizů zakoupených v kamenných obchodech i na internetu bylo v 9 případech uvolňování bóru pod stanoveným limitem. 4 slizy limit překračovaly nejméně dvojnásobně a další dva výrobky se pohybovaly na hranici limitu, který činí v zemích Evropské unie 300 miligramů boru na kilogram.

Borax – k čemu používá a jak může škodit zdraví
Borax neboli tetraboritan sodný je chemická látka používaná například ve sklářském průmyslu nebo v metalurgii. Pokusy na zvířatech ukázaly, že může poškozovat varlata. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ho zařadila mezi „látky vzbuzující mimořádné obavy“, neboť je klasifikován jako látka narušující reprodukci. Přesto je borax v malém množství schválen pro speciální použití jako potravinářské aditivum („éčko“). Ten legální smí sloužit pouze jako konzervant pravého kaviáru. Tam ho můžeme případně najít pod kódovým označením E285.

Kolik boru dostáváme do těla?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil pro borax přijatelný denní příjem (ADI) na 0,16 miligramu boru na kilogram a den. Panel odborníků, který v roce 2013 hodnotil možná rizika vystavení boru, konstatoval, že příjem v povolené podobě „éčka“ tuto doporučenou hodnotu nepřekračuje. Varoval však, že pokud se sečte vystavení boru vyplývající z jeho přirozeného výskytu v potravinách, z doplňků stravy, kosmetiky, prostředků dentální hygieny a z dalších zdrojů může vést k překračování přijatelného denního příjmu.

Na co myslet při výrobě nebo při nákupu slizu?

  • Při nákupu slizu v e-shopech mimo Evropskou unii mějte na paměti, že nemusí dodržovat platný limit pro uvolňování bóru. A může obsahovat nebezpečné látky, které jsou v EU už zakázané nebo omezené limitem, např. některé alergeny.
  • Komerčně dodávané i doma vyrobené slizy mohou obsahovat například konzervační činidla, látky potlačující růst bakterií nebo hub atd. Některé z těchto látek mohou být problematické, třeba proto, že jsou považovány za alergeny nebo za látky schopné narušovat hormonální systém. Jedná se například o methylisothiazolinon (MI) nebo methylchloridisothiazolinon (MCI), methyl- a propylparaben, imidazolidinyl močovinu atd.
  • Při nákupu se zajímejte o to, jaké látky byly použity pro výrobu slizu a jaké je jeho chemické složení.
  • Při domácí výrobě slizu se vyhněte použití lepidel, holicích krémů, pracích nebo čisticích prostředků, které mohou obsahovat problematické látky. Raději dejte přednost přírodním surovinám, jako jsou rostlinné škroby (bramborový, kukuřičný aj.), chia semínka atd.
  • Nezapomeňte na mytí rukou nejen po výrobě slizu, ale děti veďte i k mytí rukou pokaždé, kdykoli si se slizem hrají.
  • Sliz v žádném případě nepatří do pusy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.