Daniela Drtinová: Politici si mě zase našli

Když Daniela Drtinová odešla z veřejnoprávní televize a zakládala internetovou televizi, její velkou obavou bylo, aby do ní chtěli hosté chodit. Obavy se nenaplnily.

„Ze strany hostů bylo milé, že rovnou říkali, že nás chtějí podpořit, důvěřují tomu, co máme profesně za sebou. Chodili tak i ti, kteří dřív přijít nechtěli,“ vysvětluje. „Splnila jsem si i některé sny, co se týká témat - třeba témata, která se týkají duchovní oblasti nebo téma psychospirituální krize. Většina hostů je pořád politická. Naše diváky ovšem nezajímá politická agenda, ale širší kontext, proto jsme pořad museli dramaturgicky upravit.“

Práce v terénu mi nechybí

Daniela Drtinová prožila celých osm let jako parlamentní zpravodajka. „Těch osm let v Poslanecké sněmovně bylo tvrdých. Jako sedm let ve službě v pohádce Čarodějův učeň. Vždycky, když jsem viděla tu pohádku, tak mi to trochu připomnělo pobyt v Poslanecké sněmovně. Ta práce je tam hodně náročná. Je to od nevidím do nevidím včetně víkendů, kdy jsme jezdívali na sjezdy a kongresy politických stran.“

Chodily i anonymy

Daniela dostávala i anonymní dopisy. Zajímavé je, že chodily zvlášť poté, co se v televizi řešila určitá témata: „Například vždycky, když jsme se zabývali tématem Romů. To svědčí o naší neschopnosti stmelit se s lidmi, kteří jsou jiní než my. Nikdy mi ale nikdo vysloveně nevyhrožoval.“

Dcera mi říká jménem

Občas dělá své dceři naschvály. „Třeba když mi psala z kamarádova mobilu, protože svůj měla vybitý. Tak jsem tomu kamarádovi zavolala, že jsem od policie a jestli není náhodou s mojí dcerou,“ líčí Daniela jednu příhodu. „Jsem dost liberální, dcera mi říká křestním jménem, ale ví, kde jsou mantinely.“