Colloredo-Mansfeldský palác chce být oázou na Královské cestě plné kýčů

02817893.jpeg
02817893.jpeg
Praha je snad jedinou evropskou metropolí, jejíž nejvzácnější historické části obsadili zahraniční prodavači s lacinými suvenýry a vnucují je turistům s tím, že jde o pravé české výrobky. Teď svítá naděje, že na Královské cestě směrem přece jenom jedna oáza vznikne: v barokním Colloredo-Mansfeldském paláci bude nová galerie a umělecká kavárna. S opravami se začalo v těchto dnech.

Dřevěné ruské matrjošky a beranice s rudými hvězdami jsou koloritem uliček okolo Karlova mostu v Praze dlouhá léta a nikomu se ještě nepodařilo tyto pokleslé turistické suvenýry vymýtit.

U vstupu do krámků stojí prodavači a lákají turisty. Mají to ale marné. I když Královskou cestou prochází desítky lidí, nikdo si jejich zboží nevšímá. Až na Ondřeje Ševců z Národního památkového ústavu.

„Přiznám se vám, že mám docela nejasno, kolik turistů si vlastně tyhle podivné předměty kupuje,“ nechápavě kroutí hlavou Ondřej Ševců.

Prodejny označuje za mor, který sebou přináší masový turismus, a jako památkář si připadá bezmocný.

„Je to strašidelná procházka. Jako památkář i jako Pražan se musím přiznat, že se zbaběle těmto oblastem někdy vyhýbám. Je to bolavé v tom, že to jsou nejkrásnější části Prahy,“ říká naléhavě Ondřej Ševců.

Mnozí obyvatelé Prahy už léta upozorňují na devastaci Královské cesty a vyhýbají se jí podobně jako památkář Ševců. Teď jim svítá naděje, že přece jenom v té záplavě podivných krámků jeden ostrov klidu najdou.

Zatím na tmavých dřevěných vratech do Colloredo-Mansfeldského paláce visí cedule s nápisem ZAVŘENO, ale uvnitř se pracuje. V prvním patře má kancelář správce objektu Milan Musil. Oblékne si teplou bundu a ve vymrzlých chodbách se promění v průvodce.

Colloredo-Mansfeldský palác na Královské cestě, hlavní sál

Při prohlídce barokního tanečního sálu, ve kterém ještě zůstala zdobená zrcadla a látkové tapety, popisuje, že se tu kdysi dávno vesele tančilo, šašci metali kozelce, společnost bavili herci a působila tu i vyhledávaná šermířská škola.

Po druhé světové válce ale dělníci přestavěli barokní sály na byty a na knihovnu. Proto zůstaly ve zdech bakelitové zásuvky na elektřinu.

S barokním palácem to ale mohlo špatně dopadnout i tentokrát. Nikdo o tom sice veřejně mluvit nechce, ale prestižní adresa lákala soukromé investory k vybudování rezidencí. Vedení Prahy a nová šéfka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková to ale na poslední chvíli zarazili.

Art-café v zeleni palácového dvora

„Hlavně bychom rádi na sezonu zprovoznili kavárnu na nádvoří. Chtěli bychom ji kultivovat do podoby nějakého art-café a chtěli bychom to nádvoří zkulturnit tak, aby se z toho stala oáza na cestě z Hradu do Starého města,“ odhaluje plány Magdalena Juříková, která se domnívá, že takový prostor na uvedené cestě chybí.

Podle Magdaleny Juříkové bude architektonický záměr v sobě zahrnovat důraz na barokní prvky paláce.

S nápadem nadšeně souhlasí a celý projekt vítá i památkář Ševců. Líbí se mu i další plány paní Juříkové.

Opravit celý barokní palác, který půl století v zapomenutí chátral, bude stát hodně peněz a sama rekonstrukce může trvat léta. Ale galeristka Juříková je optimistkou a věří, že oázu klidu se jí vytvořit podaří. Ani jí se totiž nelíbí, co se z Královské cesty stalo, a věří, že podobných ostrovů bude čím dál víc.


Zvětšit mapu