Co je (ve vesmíru) největší?

Je pro nás téměř nemožné představit si rozměry největších struktur ve vesmíru – bráno v měřítcích od hvězdných systémů přes galaxie až třeba po galaktické kupy a nadkupy. Astronomové se díky mnoha přehlídkovým projektům v posledních desetiletích začínají orientovat i v těchto hierarchicky vyšších systémech. A také leccos díky tomu musí přehodnotit. Důkazem budiž nejnovější objev, při kterém zachytili v souhvězdí Lva skupinu galaxií, která se rozkládá v délce čtyř miliard světelných roků. Jde o uskupení extrémně svítivých jader galaxií, které si berou energii z gigantických černých děr v jejich centrech. Astronom Roger Clowes z lancashirské university v Anglii jej se svými spolupracovníky vypátral v datech shromážděných systémem přehlídky oblohy Sloan Digital Sky Survey. Objevený útvar pojmenovaný Velká skupina kvasarů LQG se naprosto vymyká našim současným znalostem o rozměrech struktur vesmíru a ohrožuje i kosmologické teorie, tvrdí Roger v článku na internetových stránkách space.com. Jedná se prý o největší strukturu, jaká kdy byla pozorována v celém vesmíru.

Kvasary jsou nejjasnějšími objekty ve vesmíru. Jde o jádra mladých galaxií krmená energií z černých děr. Již několik desetiletí astronomové vědí, že se obvykle shromažďují do obrovských uskupení, z nichž některá se rozprostírají do délky až 600 milionů světelných roků. Zmíněné nově objevené seskupení se skládá ze 73 kvasarů, má šířku přibližně půldruhé miliardy světelných roků, avšak největší rozměr struktury – tedy řekněme délka – je (jak už bylo řečeno) čtyři miliardy světelných let. Dosud největší známá struktura, tzv. Velká zeď, je několikrát menší.
Zmíněné rozměry soustavy můžeme jen stěží porovnávat s velikostí naší Galaxie. Průměr Mléčné dráhy je pouhých 100 tisíc světelných roků a nepomůže ani srovnání s nejbližší velkou galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy, která je od nás vzdálena zhruba 2,5 milionu světelných let. Současné teorie něco tak velkého, co by patřilo gravitačně k sobě, vůbec nepředpokládají. Seskupení kvasarů porušuje obecně přijímaný předpoklad známý jako kosmologický princip. Ten říká, že vesmír je v podstatě homogenní, když jej studujeme v dostatečně velkém měřítku. Výpočty přitom vedou k závěru, že útvary větší než 1,2 miliardy světelných let, by neměly existovat. Vesmír nás svými záhadami pořád nepřestává překvapovat.

Kvasar v představě umělce (ilustrační obrázek)|foto: CC BY 3.0, ESO/M. Kornmesser

Vysíláno v Planetáriu č. 20/2014, 17. května.

Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.