Čarodějnice

21. říjen 2004
Zakulisí slov podruhé

Včera jsem mluvil o původu úsloví hon na čarodějnice a některým z vás možná vadilo, že jsem se nezmínil o jazykovém zákulisí slov čarodějnice, čaroděj a čarodějník. Kdysi jsem tu na tohle téma už mluvil, a tak se možná pro někoho budu opakovat, těm se omlouvám a slibuji, že dodám něco nového o výrazu kouzelník.

Když se nad slovy čaroděj a čarodějnice zamyslíme, poměrně brzy si asi uvědomíme, že jde o slova složená, jejichž součásti původně zněly nějak jako čára a děj, tedy dění, dělání. Což je správně, protože čarodějnice a čarodějníci opravdu dělají čáry neboli kouzla. Při pohledu na slovo čáry ve významu kouzla nás ale možná napadne, že by tu mohla být nějaká souvislost s výrazem čára, tedy linka, souvislá řada bodů ležících těsně vedle sebe a splývajících v jeden celek, abych se vyjádřil odborně. Ano, i to je pravda, čáry jako kouzla a čáry jako linie neboli čárky spolu velmi úzce souvisejí, zdá se dokonce, že původně šlo o jedno slovo. Odborníci jen nevědí, co bylo dřív. Jestli kouzla byla pojmenována podle čar nebo čáry podle kouzel. V každém případě někde na počátku byly magické kruhy, které kolem sebe dělali staří kouzelníci. Do prostoru vymezeného těmito kruhy, často asi čárami přímo na zemi, nesměl nikdo obyčejný vstoupit, byl to prostor, kde se pohybovali démoni nebo naopak prostor, do kterého zlí démoni neměli přístup. Staří čarodějové a čarodějnice čarovali tak, že dělali čáry.

Michal Novotný

Synonymem slov čaroděj a čarodějnice jsou výrazy kouzelník a kouzelnice, která mají dnes o něco širší význam, můžeme jimi pojmenovat i povolání; kdyby si však eskamotér napsal na plakát či na vizitku slovo čaroděj, působilo by to hodně divně. Slova kouzlo, kouzelník a kouzlit mají s největší pravděpodobností hodně překvapivé jazykové zákulisí. Asi mají společného předka s výrazy kovat a kovář. Pro kováře a kouzelníka bylo jedno společné slovo, protože kováři uměli na rozdíl od obyčejných lidí ovládat oheň, měnit tvary tvrdých předmětů, vyrábět věci nezbytné pro lov a pro zemědělské práce. Dušan Třeštík v knížce Mýty kmene Čechů píše o kovářích Kosmovi a Damiánovi: "Nebyli rozhodně obyčejnými lidmi, brali rozžhavené železo do holých rukou, kovali železo velikými zlatými kladivy a jiskry, které od něho odskakovaly, se měnily ve zlato." Na jazykovou příbuznost kování a kouzlení ukazuje i slovní spojení kout pikle, v němž asi nejde o kování jako o zpracovávání železa, ale o kování jako kouzlení.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

Spustit audio
autor: Michal Novotný
  • Životní styl
  • Publicistika