Asie zažívá největší boom železniční dopravy na světě. Nové kilometry se budují obrovskou rychlostí

Dnes jsou největšími nepřáteli stavebních čet termíny, rozpočty a sem tam zemětřesení nebo povodeň. Ale i s těmi už si moderní technologie dokážou poradit.

Čtěte také

Největší světový trh s hazardem je v Asii. Americké Las Vegas je dávno jen slabý odvar

„V Číně nemá žádná jiná stavba takový politický podtext jako právě vysokorychlostní železnice. Země je schopná mobilizovat takřka nevyčerpatelné lidské zdroje, zaplatit je a ještě to prodat ideologicky. Takhle prioritní zakázka může objednávat obrovské množství oceli, hliníku nebo karbonových materiálů za výhodné ceny, v naprosté většině od domácích výrobců. Tohle všechno hraje ve finální ceně stavby obrovskou roli,“ vysvětluje Cecilia Han, ekonomická poradkyně z Číny.

Státní železnice tam své vysokorychlostní soupravy provozuje v síti, která po celé zemi měří už více než 40 tisíc kilometrů. Na jednu jedinou zemi tak aktuálně připadají dvě třetiny všech vysokorychlostních železnic světa, a to i po započítání Japonska nebo států Evropské unie.

Čtěte také

Chudý Laos si nechal Číňany postavit supermoderní železnici – a stal se nejzadluženější zemí světa

V roce 2005 přitom nebyl v Číně v provozu ani jediný kilometr. Elegantní modrobílé, červenošedé nebo hnědooranžové soupravy – mimochodem vlastní, čínské výroby – míří do ledových plání Mandžuska, tropického Hongkongu i na daleký západ, do pouště Taklamakan. A čínské státní firmy se o podobné zakázky ucházejí i v Malajsii, Indii, Indonésii, ve Vietnamu nebo v Singapuru.

„Číňané vysokorychlostní železnice nevymysleli ani se nijak nezasloužili o jejich rozvoj a inovaci. Prostě tenhle projekt převzali. A udělali to perfektně. Systém, jakým ho v takhle lidnaté zemi provozují, je obdivuhodný. Od zabezpečení přes rezervační systém až po organizaci na obřích nádražích,“ chválí čínský přístup železniční blogger Mark Smith.

Podle údajů Světové železniční asociace stojí vybudování jednoho kilometru vysokorychlostní železnice v Číně 17 až 21 milionů dolarů. V Evropě 25 až 40 milionů. Veřejné zakázky a pravidla tak, jak je známe z euroatlantského prostoru, totiž v Číně neexistují. 

Kde berou rozvojové asijské země, plné vlastních problémů, peníze na gigantické dopravní stavby? Proč je tam železnice tvrdou konkurencí letecké dopravě? A vyplatí se vůbec v takhle korupčním prostředí stavět tak náročné stavby?

Poslechněte si celé Zaostřeno Davida Jakše.